Diskuse:Warp pohon

Neutrina a hyperpohon?

Z jakého zdroje pochází informace o tom hyperprostoru? Podle mých informací není rychlost warp pohonu vyšší oproti cestě hyperprostorem (který se ve Startreku osatně skoro nepoužívá). A ve warp reaktoru reaguje deuterium s antideuteriem nebo neutrina s antineutriny? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Zephram (diskuse • příspěvky)

Aby nedošlo k omylu, já jsem článek upravil jen do podoby v jaké je teď. Informace jsem použil ty, které tam byly. Ostatně já jsem fanoušek Star treku, ale nevzpomínám si vůbec na hyperpohon ve spojení se Star Trekem. Ale pokud čistě náhodou porovnáváš rychlosti z různých sci-fi seriálu (jako například z Hvězdné brány), potom musím říct, že by to asi bylo skoro nesmyslné, protože všude je to jiné, a pořád je to jenom teorie. --Zipacna1 14. 8. 2009, 14:21 (UTC)

Ja jen doplnuji co je z toho mozne i ve skutecnosti 2 odkazy: http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podle-fyziku-nebrani-php-/tec_vesmir.asp?c=A090626_141058_tec_vesmir_vse

http://www.baylor.edu/pr/news.php?action=story&story=58707

217.30.64.130 13. 3. 2011, 14:20 (UTC)

jistě, jako palivo je použito deuterium a jeho anti protějšek (protože je to uskladnitelná forma) nicméně k anihilaci dochází pouze mezi C a H neutriny a antineutriny. Pročpak asi myslíš, že by pak existoval antihmotový odpad?? Voyager část z něj recykluje a znovu jej využívá ale například Maloni ho ze svýho domovskýho světa vyváží do vzdálenějších koutů, kde ho prostě jen tak vypustí do vesmíru. Navíc hyperprostor je vícerozměrný a hyperdrive vytváří antigravitační tlak, který logicky vytlačí loď mimo časoprostorové kontinuum do vyšší energetické hladiny a tím pádem do prostoru, který má více rozměrů, aby bylo možné zachovat predikční posloupnost událostí. A pokud máš nějaké další otázky, koukej zabrousit na anglickou memory alpha a vyhledej si, co tě bude zajímat. Samozřejmě by sis měl doplnit historii Voyageru, páč ten byl nejvíc technicky a dějově nadupanej.

Přejmenování článku

Nejsem žádný znalec Star Treku, ale „warp pohon“ na mně působí strašlivě nečesky. Měl by někdo námitky proti přejmenování článku na warpový pohon? Byť uznávám, že co do používanosti podle Googlu současná verze vítězí, považuju toto znění za anglicistický paskvil. V novinových článcích se používá spíše tvar warpový, který se ostatně vyskytuje i ve článku zde na Wikipedii. — Josef Plch (diskuse) 28. 2. 2019, 19:58 (CET)

Toto je legitimní oficiální terminologie, jak zaznívá ve filmech a seriálech s českým překladem. Ponechme stranou některé starší překlady, po většinu devadesátých let se hovořilo o "hyperpohonu". Od těchto telecích dob, kdy se hledaly cesty jak toho maximum přeložit (a že někdy vznikaly perly, jenom pro warp vzniklo vícero překladů), se přešlo na současnou terminologii, která slovo "warp" používá převážně jako nesklonné. To že se něco nějak objevilo v novinových článcích ve skutečnosti nic neznamená. Psali to novináři, ne lidi kteří rozumí Star Treku a jeho technologiím. S touhle logikou by jsi se totiž mohl i rozčilovat, že článek o Hagridovi, postavě z Harryho Pottera, by se měl přejmenovat, protože i když podle googlu převažuje Hagrid, v novinovém článku jako jeho jméno uváděli "Hybrid" (ne, to si nevymýšlím, viděl jsem to na vlastní brejle). Pokud se chceš odvolávat na tištěné slovo a ne na výsledky strýčka googla... nastuduj si Star Trek knihy. Doporučuju nějaké, které vyšly během posledních 15-20 let, ty starší mohou trpět chybami vzniklými z neznalosti reálií. Slovo "warp" se skloňuje pouze pokud se používá samostatně. Letíme warpem, jsme ve warpu, a podobně. Jakmile je ale součástí sousloví, téměř nikdy se neskloňuje. Warp pohon, warp jádro, warp cívka, warp faktor... warp technologie... Někdy se to dá opsat jinou formulací: "technologie warpu". Takhle ale prostě vypadá a funguje terminologie, která je takto zavedená a takto se používá. Wikipedie by to měla reflektovat. --Niusereset (diskuse) 2. 3. 2019, 00:15 (CET)