Diskuse:Veletržní palác
Přidat témaZávažným omylem je tvrzení,že se v Paláci shromažďovali k transportu Židé - to se dělo v dřevěných barácích na protější straně Veletržní třídy a na ploše - dnes Parkhotelu. V budově měl v prvých válečných letech kanceláře prvý protektor /Von Neurath/.
Jako kancelářskou budovu používaly palác podniky zahraničního obchodu : především správce paláce-PZO KOVO /gen.řed.Mizera/ Po odděleníz Kova užíval budovu i PZO Motokov ,pak Koospol a posléze v nejvyšším patře Centrotex.DO PŘÍZEMÍ A POLOPATRA byly umístěnyprodejny Tuzexu až v 80 tých letech.
Mimořádné kouzlo měl palác v týmu lidí,kteří jako mladí kluci nastoupili k péčí o jeho provoz a údržbu,milovali tuto budovu a končílí teprve po jejím vyhoření.Byl to na př. vedoucí správy paláce-pan Papež,geniální vlastník zlatých českých rukou-mistr údržby-pan Oldřich Hovorka nebo bývalý soukromý instalater pan Šitz a jeho syn /a desítka dalších pracovníků/
Rekonstrukce Paláce pro Národní galerii byla opravdu velká pitomost /i když autor projektu,p.Ing arch Masák dělal co šlo/ - palác byl postaven jako lehký železobetonový skelet se zavěšeným ocelovým pláštěm.To vyhovovalo pro obchodní exposice ale pro vystavování a ochranu /klimatickou/ drahých uměleckých děl to předělat téměř nejde a je to příšerně drahé - nejen pořízením, ale hlavně v provozu.Denní energetická spotřeba odpovídá slušnému okresnímu městu.
Kolem roku 1960 se ve vládě rozhodovalo o obnovení Pražských vzorkových veletrhů,náměstek ministra Kohout /otec Pavla Kohouta/ měl zajistit uvolnění pozemků na Rohanském ostrově /od ČKD/ pro výstavbu potřebných pavilonů,ale protože měl před pensí,moc se mu do toho nechtělo.Doporučil proto zatím Prozatimní Městské trhy Brno a z toho...Škoda!
Ta budova měla duši-vdechnul jí pp.arch Fuchs a Tyl,ale já si myslím,že hlavně ti Hovorkové a Papežové,kteří jí dali celý život. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 23. 4. 2014, 14:41 (diskuse) 213.151.87.2 (CE(S)T)
- ad transporty Židů: bohužel, stránky www.praguewelcome.cz se na první pohled tváří jako seriózní, ale je tam hodně nesmyslů, například je tam nekriticky převzata ona novodobá legenda o založení Karlova mostu "9. 7. 1357 v 5:31 ráno" [1]. --Jvs 23. 9. 2014, 13:55 (UTC)
Zahajte diskusi ke stránce Veletržní palác
Diskusní stránky jsou místa, kde lidé diskutují o tom, jak vytvořit co nejlepší Wikipedii. Tuto diskusní stránku můžete použít k zahájení diskuse s ostatními o tom, jak zlepšit stránku Veletržní palác.
