Diskuse:Vědecký podvod

Homeopatie

Doporučuji vyřadit homeopatii z 'pseudovědy'. Jako hutní inženýr si pamatuji fyzikální chemii, konkrétně v tomto případě teorii tavenin, která vcelku logicky vysvětluje, jak zhruba homeopatie funguje.

Zjednodušeně: Podle klasické teorie tavenin je kapalina amorfní látka. Jenomže v hutnictví jsou běžně známy situace, které s takovou teorií vysvětlit nelze a proto se v něm užívá vlastní teorie tavenin, která předpokládá, že kapalina má povahu 'tekutého písku'. A tím pádem lze taveninu považovat za matrici, kterou lze dostat například do určitého silového stavu. Konkrétně: lymfocyty vyhledávají 'nepřítele' dotykem - hledají určitý specifický povrch. Pokud jej najdou, spustí generování protilátek... Pokud jim však předhodím předpřipravený 'tekutý písek' s tímto specifickým povrchem, lymfocyty nutně musí zareagovat také, přestože přitom vůbec nepřišly do kontaktu přímo s 'nepřítelem', ale jen jakousi matricí, která má podobné silové pole. Je to samozřejmě o přesnosti přípravy této matrice (to je ta vysoká specifičnost homeopatie), ale je to plně vysvětlitelné více, než stoletými zkušenostmi hutnictví. Tam se ostatně podobné jevy běžně využívají.

Osobně také parapsychologii nepovažuji za pseudovědu (ale ani za vědu), ale za jisté specifické znalosti, které lze nabýt cvičením a za určitých okolností lze i využít. Je to daleko spíše umění získané tvrdým cvičením, něco jako Kung-fu. Jik (diskuse) 24. 3. 2017, 21:04 (CET)

Dobrý den, podobná přirovnání napříč obory nejsou úplně bezpečná, člověk může udělat spoustu zdánlivě logických, prakticky však neplatných závěrů. Bohužel, ten směr z "technických" do "humanitních/sociálních/ekonomických/lékařských" oborů je velmi lákavý. A samozřejmě ano - to, že nevíme, jakým způsobem by homeopatika měla fungovat, ještě neznamená, že nefungují. Že nefungují je však dobře jasné z kontrolovaných vědeckých experimentů, kde účinnost homeopatik nepřekračuje účinnost placeba, tedy léčby pouhým vlastním přesvědčením o tom, že se vyléčím. Co se týče parapsychologie, pak platí ten samý závěr; dosavadní veškeré pokusy prokázat nějaký efekt deklarovaný (a "výjimečnými") parapsychology selhaly, takže lze učinit závěr, že parapsychologie nefunguje. A tedy je pseudověda. --Hynas (diskuse) 25. 3. 2017, 11:02 (CET)

O přenosu z humanitních/sociálních/ekonomických/lékařských do přírodních/technických věd uvažovat nelze, naopak ano. Například Pauliho vylučovací princip můžete pozorovat na nástupní zastávce každého autobusu... Kromě toho fyzikální chemie v podstatě definuje možné a nemožné. Je mi jasné, že ten výklad nemusí být zcela přesný, dokonce může být jiný, ale na hypotéze (Ing. Serbuse) není nic 'nevědeckého'. Zařazení homeopatie do 'pseudovědy' proto má povahu vymítání ďábla. (Co se týče 'neprokázanosti výsledků', problémem je extrémní specifičnost homeopatik - a pro klasické doktory je v podstatě nepřijatelné uvažovat namísto jedné chřipky např. 20 nemocí, které se musí léčit podle dalších podmínek různými postupy a léky - to je na doktory trochu moc)... Co se týče parapsychologie - zkuste se poohlédnout po tzv. Silvově metodě - to je asi pro západního člověka nejdostupnější. Záleží na mnohém, ale asi problém je v tom, že 'věda' odmítá emoce, když v těchto případech jsou zcela nezbytné. Osobně mám s parapsychologií dobré zkušenosti (od vtípků, přes otázky na zkouškách na VŠ až po diagnostiku), ale velmi dobře vím, že toto prostě jsou velmi slabé síly, které lze velmi snadno překonat. Nebo-li efekt je závislý na 'dobré vůli' prostředí. Parapsychologie opravdu nemá nic společného s vědou.

Ostatně nadhodím jednu velmi slavnou 'duchařinu': čínskou pulsní diagnostiku. Z takřka ničeho dobrý diagnostik může identifikovat nejrůznější nemoci a zdravotní odchylky. Ona je to asi právě záležitost parapsychologie, nebo-li schopnost vcítit se do vyšetřovaného a stejně tak ochota vyšetřovaného nechat se 'přečíst'. Je to jen otázka cvičení, osobní disciplíny, vnitřní čistoty (fyzické i duševní) a také dobré vůle.Jik (diskuse) 28. 3. 2017, 21:30 (CEST)

Pauliho princip sice může být dobrá metafora nastupování do autobusu (za mě spíše špatná), ale jde stále o metaforu, která chování lidí na zastávce nevysvětluje. Protože "nevysvětluje", není tam kauzální vztah a mohl byste chování fermionů vysvětlovat i naopak, tedy byste mohl říct, že chování lidí na autobusové zastávce "pozorovat" i v případě elementárních částic.

Zkuste se poohlédnout po metodách, jakými byly homeopatické a parapsychologické jevy zkoumány. Pak vám dojde, že vaše argumentace nedává příliš smysl. Hezký den. --Hynas (diskuse) 29. 3. 2017, 12:47 (CEST)

Sloučení

Je na diskusi, či sa nemá článok zlúčiť s textom Akademický podvod.--Pelex (diskuse) 10. 12. 2021, 15:12 (CET)

Jednoznačně ano. Mimoto český článek Akademický podvod je párovaný s anglickým Academic dishonesty, což je ale spíš o opisování a jiných neetických jevech v akademickém prostředí, ne o vědě tak, jak český článek. Doporučuju text tedy zachovat na článku Vědecký podvod (ustálený termín). V budoucnu může vzniknout nový článek akademický podvod (nečestnost?) který by mohl popsat jiné typy nevědeckých, akademických podvodů :) --Hynas (diskuse) 15. 12. 2021, 11:32 (CET)

Heslo Akademický podvod jsem úplně přepsal. Staré verze je dostupná jako Speciální:PermaLink/20906810. --Jvs 12. 3. 2022, 18:09 (CET)

Díky moc, aktuální verze mi přijde fajn! :-) --Hynas (diskuse) 16. 3. 2022, 21:08 (CET)