Diskuse:Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolech

Ruda dodavana zadarmo

Dodavky obili v roce 1946 byly mely za protihodnotu prave uranovou rudu. Pavel Vozenilek 19:17, 21. 10. 2006 (UTC)

Smím prosit o zdroj? (I kdybych připustil, že to tak je, tak se obávám, že jde a) o 1 rok, b) byla by to IMHO poněkud nevýhodná výměna, ale třeba se pletu.) Cinik 19:27, 21. 10. 2006 (UTC)

Studie ekonomiky tezby uranu je na [1] (40 stran, 40 stran priloh). Prehled je v kapitole IV. Ve zkratce : Ruda byla placena vzdy. Aspon z pocatku byla tezba pro Ceskoslovensko ekonomicky vyhodna, po case nasli Soveti svoje vlastni zdroje a o zdejsi rudu tolik nestali coz vedlo k tomu ze se odvetvi stalo nerentabilnim. To o barteru obili za rudu jsem slysel v jednom dokumentarnim poradu. Pavel Vozenilek 20:02, 11. 2. 2007 (UTC)

Je to opravdu pahýl?

Na mě článek působí poměrně komplexně, takže bych byl pro dát pryč šablonu pahýlu. Kdo je proti? :-) --Fnn 09:34, 12. 1. 2007 (UTC)

Pahýl

Domnívám se, že se jedná o pahýl, který uvádí velmi zavádějící informace. 1) Když pomineme, fakt, že první tábory pro nesvobodné pracovní síly byly na našem území zřizovány od roku 1942 (pro franc. a sovět. válečné zajatce) - tak již nelze pominout to, že nebyly všechny tábory při těžbě uranové rudy nazývány tábory nucené práce, ale od roku 1946-1950 zde existovaly tábory pro německé válečné zajatce, od roku 1949 do roku 1951 při uranových dolech byly zřízeny ony tábory nucené práce podle zákona 247/48 Sb. ovšem tato zařízení nebyla vězeňská a nenacházeli se v nich vězni ale tzv. chovanci (odborný termín) a většinou je do těchto zařízení posílala tzv. krajská trojka (odborný termín). A konečně zde máme třetí typ tábora při uranových doelch, který se zjednodušeně nazývá nápravně pracovní tábor existovaly při uranových dolech od roku 1949. Právě v tomto posledním typu uranového tábora se nacházeli političtí vězni (dále pak kriminální, retribuční...) 2)Dne 23. 11. 1945 byla uzavřena Dohoda mezi vládou Svazu sovětských socialistických republik a v vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách do Svazu sovětských socialistických republik. 3)Věta "Ruda byla vyvezena zdarma bez nároku na úhradu, což stát dotoval částkou 38 miliard Kčs." Postrádá smysl, ale je asi pro autora "hodící se". Nechci se tady zastávat vývozu uranové rudy do SSSR, ale rozhodně to nebylo zadarmo. Záleží v jakém období se toto dělo, podle toho bylo uplatněno i "vyrovnání". Našlo by se více nepřesností, ale nějak tady nechci obtěžovat a psát další argumenty pro PAHÝL. Aajfel 00:45, 13. 1. 2007 (UTC) _{(podpis přidal --Postrach 23:40, 12. 1. 2007 (UTC))}

Nápravně pracovní tábory zřízené při uranových dolech

název tábora krycí označení oblast	zřízení	            zrušení
Vykmanov I.	C	Jáchymov	1.3.1949	
Mariánská	B	Jáchymov	4.6.1949	   1.4.1960
Prokop	        T	Slavkov	        2.7.1949          14.5.1955
Eliáš I	        N	Jáchymov       29.7.1949	koncem roku 1951
Rovnost	        P	Jáchymo        15.9.1949	   1.6.1961
Svornost	K	Jáchymov       4.12.1949	  29.10.1954
Ležnice	        O	Slavkov	       26.1.1950	  22.8.1955
Ústřední	D	Jáchymov	4.2.1950	  12.12.1954
Bratrství 	M	Jáchymov       21.2.1950	  12.6.1954
Eliáš II	N	Jáchymov       8.12.1950           1.4.1959
Vykmanov II	L	Jáchymov	do února 1951     26.5.1956
Svatopluk	V	Slavkov	      únor-duben 1951	  14.5.1955
Vršek	        E	Slavkov	    červen-srpen 1951	  30.3.1957
Vojna	        U	Příbram	    do 20.7.1951	   1.6.1961
XII	        X	Slavkov	      srpen-září 1951	   9.8.1954
Nikolaj	        A	Jáchymov  říjen-listopad 1951      1.7.1958

Toto je seznam NPT zbudovaných při uranových dolech. Jedná se původně o tábory po německých válečných zajatcích, bývalých TNP popř. byly zcela nově zbudovány. – Tento nepodepsaný komentář přidal/a Aajfel ( diskuse • bloky) 16:34, 15. 1. 2007 SE[L]Č?

Tak - tabulky máme v článku dvě. Chybí zdroj informací pro ověření a je mezi nimi mírný rozdíl - to se ale snad spraví uvedením zdrojů. --Postrach 21:47, 15. 1. 2007 (UTC)

Doplňuji zdroj: Petrášová L.: Vězeňské tábory v jáchymovských uranových dolech 1949-1961, in: Sborník archivních prací, roč.54, č.2, Praha 1994; dále pak jednotlivosti z AMV (Archiv ministerstva vnitra)a NA (Národní archiv) (asi nemá cenu, abych zde ke každému údaji uváděl, kde ho lze ověřit. Pozn.: pana Šedivého, jehož kniha je uváděna v odkazu si jako člověka vážím, nicméně ho neberu jako seriózního historika, stálo by za to čerpat i z jiných knih, když už ne jednotlivých pramenů. Asi si mnohý z uživatelů položí otázku, proč tohle píšu a jak to vím - uranovým vězeňstvím se profesionálně zabývám sedm let. – Tento nepodepsaný komentář přidal/a Aajfel ( diskuse • bloky) 19:35, 16. 1. 2007 SE[L]Č?

Myslím, že tu nikdo nemá nic proti profesionálnímu přepracování hesla. Cinik 22:00, 16. 1. 2007 (UTC)

rád bych pomohl a přepracoval, ale nějak jsem nepochopil, jak se zde tvoří stránky, potřeboval bych nějaký podrobný návod - prostě jsem počítačový negramot. Díky za pomoc. – Tento nepodepsaný komentář přidal/a Aajfel ( diskuse • bloky) 23:07, 16. 1. 2007 SE[L]Č?

Najedete na článek, zmáčknete editovat a začnete to předělávat. Existuje stránka Wikipedie:Nápověda. Jinak jednotlivé dotazy pak předhodit ostatním, nejlépe na Wikipedie:Potřebuji pomoc, ale i jednotlivci na dotaz poradí, dříve či později (pokud ovšem právě odjeli na 3 týdny na Kanáry nebo jim shořel počítač i s pracovnou, tak nejspíš hodně později... :-) ). Jinak příspěvky doporučuji podepisovat - nejlépe čtyřmi vlnovkami (je třeba angl. nastavení klaévésnic + shift + klávesu na níž je na české klávesnici středník. Méně praktické je použití klikacího znaku tu pod editačním oknem ve středoevropských a zvláštních znacích - cca 12 znak zprava). Cinik 22:20, 16. 1. 2007 (UTC)

přepracování

tak jsem se pustil do přepracování, ale asi by se vyplatilo udělat toto heslo znova. Je tu jakási struktura, do které se mi nechce vůbec zasahovat a mazat celé odstavce se mi k úctě původního autora nechce. Co si o tom kdo myslíte? --Aajfel 15:13, 28. 1. 2007 (UTC)

Nejsem odborník a akceptuji tvrzení, že zdroje, které jsem použil, jsou prostě populárně naučná literatura se vším všudy, zejména po formální stránce (tj. pokud jde o terminologii) možná poněkud nespolehlivá. Mazání celých odstavců mi nevadí, přepracování článku taky ne, pokud v něm zůstane to podstatné. Dokonce ani přejmenování článku mne nezabije. :o) Cinik 16:17, 28. 1. 2007 (UTC)

zdroj

Na přepracování hesla budu pracovat - slibuji. Rád bych se jen zeptal, zda informace že,"439 (muklů) zemřelo v důsledku různých nehod" pochází také od Šedivého? Zabývám se touto problematikou přes 6 let a nikde není žádný úplný seznam potrestaných, kteří zemřeli ve výkonu trestu (nejúplnější je v podnikovém archivu DIAMO, ale ten se týká jen pracovních úrazů; některé smrťáky za pracovní úraz prohlášeny nebyly, dále pak v seznamu zcela chybí sebevraždy v táborech...). Momentálně se pokouším sestavit tento seznam pro příbramskou oblast, tak mi jen zajímá, kde se toto "přesné" číslo uvádí.--Aajfel 19:47, 28. 1. 2007 (UTC)

Uvádí se v uvedeném externím zdroji. Musíte se k němu ale proklikat. Cinik 20:19, 28. 1. 2007 (UTC)

Děkuji za odpověď.--Aajfel 20:32, 28. 1. 2007 (UTC)

K poznámce Postracha "Chybí zdroj" - ten citát jsem tam nedávala já, ale někdo jiný. Já jsme jen smazala tu druhou větu, která tam byla 2x --Sedmikráska 10:02, 20. 3. 2007 (UTC)

Já jsem se na článek podíval, protože se objevil v posledních změnách. To, že jste smázla jeho duplicitní podobu jsem zaznamenal, šlo mi jen o to, že citáty by měly být doložené. --Postrach 10:07, 20. 3. 2007 (UTC)

Ano, jestli jsem to pochopila, tak ty tam přidal Aajfel --Sedmikráska 10:36, 20. 3. 2007 (UTC)

Omlouvám se, ale dostal jsem se sem po delší době, citace jsem doplnil - akorát to není asi ve správném formátu.--Aajfel 20:27, 12. 4. 2007 (UTC)

Název

Měl by se změnit název, o koncentračních táborech je tam jen pár slov na začátku a většina článku pojednává o různých komunistických pracovních táborech. A ten začátek se zase naopak netýká Československa ale Protektorátu. Co takhle něco jako "Nucená práce při těžbě uranu na českém území" nebo "Nesvobodná práce při těžbě českého uranu" nebo tak něco? Je to také krkolomné, ale aspoň to lépe vystihuje, o čem se tu píše.--Ioannes Pragensis 17. 7. 2008, 14:17 (UTC)

V tom případě snad nápravné a pracovní tábory... --Cinik 17. 7. 2008, 14:56 (UTC)

název

Ono to je dost složité. Když přednáším nebo píši studii, používám termím "nesvobodné pracovní síly" (zajatci, chovanci, trestanci...) prostě pod tento termín se vejde všechno. Je to krkolomné, ale pojme to všechny, kteří nesvobodně uranovou rudu produkovali. Aajfel 21. 10. 2008, 12:19 (UTC)