Diskuse:Termodynamické beta

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Název veličiny[editovat zdroj]

Nevzpomínám si, proč jsem článek nazval inverzní teplota. Někde jsem to četl a myslím si že v češtině, ale za živého boha to teď nemůžu nikde najít. Kdekoli najdu v češtině použitý pojem inverzní teplota, míní se tím změna znaménka při Joule-Thomsonovu jevu. Angličtina umožňuje rozlišit inversion temperature a inverse temperature, česky by to ale asi bylo stejně. Můžete mi, prosím, pomoci zjistit, jak se správně česky jmenuje veličina ? Věnoval jsem teď asi hodinu googlování různých online skript apod. a v žádných jsem pro ni nenašel název, všude je to prostě koeficient . Nazveme tedy článek analogicky jako v angličtině „termodynamické beta“? To mi přijde malinko matoucí, protože je to záležitost spíš statistické fyziky než termodynamiky. Ale to je malý nedostatek. Hlavně bych nerad zaváděl prostřednictvím Wikipedie vlastní terminologii, což jsem právě asi omylem udělal. Dostaňte mě z toho. :-) --egg 11. 5. 2010, 09:32 (UTC)

Je mi líto, ne že bych nechtěl, ale nedostanu :-). Snažil jsem se najít "oficiální" název, ale ani v nedávné současnosti (ČSN ISO 31 Veličiny a jednotky, konkrétně 31-4 Teplo, 31-8 Fyzikální chemie a molekulová fyzika, 31-13 Fyzika pevných látek), ani v minulosti (ČSN 01 1303 Veličiny a jednotky v termodynamice, ČSN 01 1306 Veličiny a jednotky ve fyzikální chemii, Šindelář V., Smrž L., Beťák Z.: Nová soustava jednotek, 3. vydání, SPN, Praha 1981) nedoporučovaly normy pro tuto veličinu zvláštní název. (Ještě by to chtělo zkontrolovat nejnovější řadu obdobných norem ČSN ISO IEC 80000, která představuje oproti ISO 31 rozšíření, ale asi jen v "okrajově fyzikálních" a technických oborech, ale k ní nemám přístup.) Ani v mně dostupných učebnicích a monografiích z (ne nutně jen) statistické fyziky jsem nic nenašel. (Chtělo by to zkontrolovat ještě Výkladový slovník fyziky, který nemám k dispozici.) Místo fakt tedy jen pár postřehů:
  • V češtině si zpravidla nedovolujeme, nazývat veličinu ve všeobecné fyzikální a encyklopedické literatuře jiným názvem, příslušejícím "jinému rozměru" - takové pokusy byly již od počátků "přísně trestány" (elektromotorická síla apod.). (V odbornější fyzikální literatuře se už na to tak přísně nehledí, "nezáleží" na jednotkách a rozměrech, ale na zákonistech.) Zde je to zjevně reciproká energie, takže názvoslovci mohou skřípat zuby.
  • Pokud si dobře pamatuji, označení β historicky vzniklo přirozeně v procesu hledání vázaného extrému při stanovení nejpravděpodobnějšího statistického rozdělení - je to označení druhého Lagrangeova multiplikátoru, započítávajícího rovnici zachování energie (první, započítávající zachování částic, se přirozeně značil α). Zavedení tedy bylo původně motivováno "nefyzikálně" a fyzikální interpretaci dostalo až korespondencí s termodynamickými vztahy, ani zde proto nelze hledat nějaké racionále pro název.
  • Kdybych měl navrhnout jiný název (kvůli možné kolizi Inverzní teplota × Teplota inverze), tak buď "reciproká teplota" (zachovává rozměrovou nectnost) nebo reciproká charakteristická energie (kT vyjadřuje charakteristickou energii statistického systému, někdy nazývanou "fundamentální"), ale obojí by bylo jen nevhodné zavádění nevžitého pojmu, tedy špatně. Proto by snad bylo nejlepším řešením "termodynamické β" či "faktor β" nebo podobně, a nebo to nechat tak, jak je - laický čtenář to hledat nebude (bude spíš hledat teplotu) a čtenář se základními fyzikálními znalostmi zmaten nebude.--Petr Karel 12. 5. 2010, 08:28 (UTC)

Díky moc za průzkum terénu. Zjištění o Lagrangeových multiplikátorech potvrzuji, hodilo by se do článku jako zajímavost. Zdá se opravdu, že česká odborná literatura nemá potřebu nějakého názvu, ale pro účely encyklopedie se něco vymyslet musí, na samostatný článek to určitě je. Faktor β mi přijde nejednoznačný, takové faktory se mohou vyskytovat i jinde (např. bezrozměrná rychlost, i když tou se obvykle nenásobí). Takže v tuto chvíli se kloním k přejmenování na termodynamické beta, přičemž inverzní teplota by byl rozcestník mezi beta, Joule-Thomsonovým jevem a meteorologickou teplotní inverzí. Narazil jsem teď na kurz Miloše Steinharta z Univerzity Pardubice Fyzika pro biology. V přednášce 17 na slajdu 3 se mluví o reciproké teplotě a hned v další větě o inverzní teplotě, což patrně znamená totéž. Asi bych to nebral jako vhodný zdroj terminologie. --egg 13. 5. 2010, 11:58 (UTC)

Ještě jsem přemýšlel o tom Steinhartovi, tam se mluví o integračním faktoru, kterým musíme přenásobit teplo, abychom dostali veličinu ve tvaru potenciálu (entropii). Ten faktor je 1/T a nikoliv 1/kT. Beru to jako další argument, abychom β nenazývali ani inverzní teplotou ani reciprokou teplotou, může to být opravdu matoucí. --egg 13. 5. 2010, 12:11 (UTC)
Souhlas se vším. Termodynamické beta uvádí i poměrně renomovaný "Wolfram" (i když jeho renomé je zejména v matematice). A ukazuje na termínovou podobnost s "relativistickým beta" - bude pak potřeba dát na úvod upozornění čtenáři, zda nehledá právě to.--Petr Karel 13. 5. 2010, 14:10 (UTC)

Hotovo. Díky. :-) --egg 13. 5. 2010, 19:23 (UTC)