Diskuse:Strom

to Cinik: Proč by neměl na této stránce vzniknout přehled druhů stromů? [reaguji na vaše vymazání mého textu]

protože Váš příspěvek obsahoval vážné chyby a já bych to viděl jinak :o). Nebráním se tomu, aby vznikl seznam rodů (či spíše raději čeledí) stromů, nicméně chtělo by to v tom případě samostatný článek a zde jen odkaz na něj (omluvou Vám je, že zřejmě nemáte tušení, kolik je na světě druhů stromů). Každopádně ale nechápu, proč jste vytvořil sekci kategorie (co to je?) a druhy stromů a začal pod to psát rody. Cinik 09:50, 28. 4. 2005 (UTC)

Mám dotaz ohledně zpevňovací funkce Dubu na hrázích rybníka. Slyšel jsem, že se dnes již nepoužívá tato metoda. Důvodem má být to, že po odumření stromu dochází k rozkladu kořenového systému a tím i k výraznému snížení pevnosti hráze. Prosím tedy nějakou zasvěcenou osobu o vyjádření. HAKI

Já bych se také připojil! Slyšel jsem to samé a zdá se mi to jako naprostá hovadina. Jestli je nějaká zasvěcená osoba, prosil bych též o vyjádření! P.S. Na plzeňských rybnících šmahem kácí na hrázích stromy právě kvůli rozkladu kořenovího systému. Takže pokácí živý strom a tím se jeho kořenový systém stává mrtvým, začne se rozkládat a v tom okamžiku je potencionálním nebezpečím pro pevnost hráze! Hle! Jak důmyslné! --Sofronka 22:30, 13. 2. 2007 (UTC)

Nejsem odborník, ale tohle mi přijde, jako kdyby někdo si někdo ve vhodném postavení chtěl vydělat na dubovém dřevu a potřeboval zdůvodnit, proč kácí zdravé stromy. Z toho, co jsem četl a mohlo by souviset... U dubů v průběhu jejich života zaniká hlavní kořen a průběžně ho nahrazují nové kořeny. Dřevo starých stromů často napadá dřevomor kořenový, dřevo napadené touhle doubou ale zůstává tvrdé a dále se už nerozkládá. Dubové dřevo bez přístupu vzduchu netleje, ale ve vodě nebo v bahně zkamení. A nakonec - životnost dubů na hrázích bývá 200-300 let. Kdyby tenhle problém opravdu existoval, určitě by se na něj přišlo dřív než v 21. století (zvlášť když má u nás rybníkářství tradici právě 1000 let - od 11. století) :-) Zádrhel možná bude jinde - skoro nikde se totiž za odumřelé duby nevysazují nové a hráz pak nemá co zpěvňovat --Xth-Floor 30. 1. 2011, 17:47 (UTC)

Strom s nejvyšším obvodem

Chadt v roce 1908 uvádí topol s ještě vyšším obvodem: "topol na břehu labském u Pardubic 16 m. v objemu" a odkazuje se na časopis Háj: "(Háj XXXL, 1902, 24.)". Zmiňuje i Lochovický topol, ale na první místo staví Pardubický. --Xth-Floor 30. 1. 2011, 17:47 (UTC)

Doporučuji editovat s odvahou a klidně informace upravit, ale chce to určitě uvést tento zdroj jako referenci.--Vojtech.dostal 30. 1. 2011, 18:08 (UTC)

Rekordy - Čechy

Není mě jasné jestli se rekordy vztahují pouze na Čechy, nebo na celou ČR.