Diskuse:Srbochorvatština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nesmyslnost této diskuze[editovat zdroj]

Celá tato diskuze by se dala shrnout do faktu, že jediný důvod pro dělení srbochorvatštiny je jen politický rozkol na Balkáně. Nic víc, nic míň. Proto jsem vymazal odkaz na faktičnost článku. Občas stačí se na věci podívat selským rozumem.--Fredy.00 5. 7. 2009, 18:03 (UTC)

Forgive my intrusion here, but it's important to remember and note that the differences between the Bosnian, the Serbian, and the Croatian versions of the Declaration might not be anything more than the manifestations of the writers' whims - sometimes, of the writers' desire to differentiate themselves. --151.198.26.114 18:11, 31. 8. 2005 (UTC)

  • Im understand --Fredy.00 5. 7. 2009, 18:03 (UTC)

K neologismům v češině a polštině[editovat zdroj]

Příměr používání neologismů v češtině a polštině ja snad namístě, ale může působit poněkud matoucím dojmem. Je řada terminologických oblastí, ve kterých naopak čeština přejímá cizí slova a polština se je snaží překládat.

Nesouhlasím, že by čeština slova přejímala a polština překládala. Jen pro ukázku polských slov - byznys a sukces. Takových slov je podle mého víc než v češtině ale tot je určitě na delší rozmluvu a srovnávání. Tatarchan 08:51, 31. 3. 2008 (UTC)

Souhlasím s Tatarchanem - neznám statistiku, ale laicky je užívání cizích slov v češtině a polštině prakticky stejně běžné. Tosek 05:52, 4. 7. 2008 (UTC)

Nezbývá než souhlasit, subjektivně mě také připadá že Polština přejímá stejně a možná i lechce více. Np. cementarz, interesować sie, prezent, relacja (hřbitov, zajímat se, dárek, vztah - v angličtině: cementery, interested, present, relationship). Čeština má taky spoustu slov u niž si cizí původ snad už ani neuvědomujeme np. kredenc. Radek Krištof

Čehoslovački[editovat zdroj]

Ako Hrvati pričaju Srpskohrvatski, onda vi pričate Čehoslovački. Licemjeri. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.131.57.12 (diskuse) 22:16, 22. január 2007 (CE(S)T)

Čeština a slovenčina majú dostatok rozdielov aby mohli byť považované za nezávislé jazyky - na rozdiel od srbochorvátčiny, kde nie sú rozdiely väčšie ako medzi slovenčinou, ktorou sa hovorí v Trenčíne a ktorou hovoria moji príbuzní v Trnave alebo v Prievidzi. - Alygator User_talk:Alygator 10:13, 28. marec 2008
No, this is misleading! Serbo-Croatian was recognised by the Eastern block as one language, but Chech and Slovakian were always treated as two. Bogorm 12. 6. 2009, 18:57 (UTC)

Abeceda a výslovnost[editovat zdroj]

Zdá se mi že by se tato část texu měla upřesnit: místo "chorvatská"/"srbská" a "chorvati/srbové používají" bi se mělo napsat latinka/cirilka, nebo s-h latinka / s-h cirilka. Jo? first 01:32, 14. 2. 2007 (UTC)


vidite, i srbi kazu 'kuhinjska sol', kao i so. neke stvari u primerima iz ova '3 jezika' se mogu napisati isto, a napisana su drugacije da razlika bude veca.

Srbochorvatština[editovat zdroj]

"..je podle názoru většiny Chorvatů umělý konstrukt...Podle názoru většiny Srbů je to přirozený společný jazyk Jihoslovanů,Srbů je to přirozený společný jazyk Jihoslovanů..." - na cem se zakladaji tato tvrzeni? existuje nejaka statistika? jde o vyjadreni lingvistu nebo to je subjektivni dojem prislusniku laicke verejnosti?

je zrejme, ze tzv. "srbochorvatstina" je politicky motivovanym konstruktem, argumentovanym obecnou blizkosti jazyku balkanskeho jazykoveho svazu. s prihlednutim k historickemu vyvoji a i soucasnemu stavu srbstiny a chorvatstiny srbochorvatstina nemuze byt oznacovana za jazyk prirozeny.--Balabacha 00:08, 16. 1. 2008 (UTC)

Co do srbochorvatštiny - považuji rozdíly za nářeční (jako je nářečí např. pražské, brněnské, ostravské oproti spisovné češtině, ale vždy záleží víc na vůli obyvatelstva. Název chorvatosrbština by byl pro Chorvaty jistě přijatelnější.Tosek 05:55, 4. 7. 2008 (UTC)

slovník[editovat zdroj]

Tahle debata je strašná žabomyšiáda. Důležitější je, proč za skoro 20 let od rozpadu Jugoslávie neexistuje pořádný slovník Česko-srbochorvatsko-srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský a srbochorvatsko-srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský-český? Za SFRJ byl slovník Česko-srbochorvatský a srbochorvatsko-český, srbochorvatština byla psána srbsky a v latince. Na začátku byla abeceda v latince a v cyrilici, rozdíly mezi srbštinou a chorvattštinou a dialekty (ekavština atd.). Když existovolo slovo v chorvatštině, které bylo odlišné od srbského, bylo ve slovníku uvedeno i s touto poznámkou. Po rozpadu Jugoslávie vyšly slovníky Česko-chorvatský a chorvatsko-český a Česko-srbský a srbsko-český. Ale proč ještě nevyšel slovník Česko-srbochorvatsko-srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský a srbochorvatsko-srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský-český?

Asi proto, že je to komerně nezajímavé - jinak poznámka mimo mísu --MiroslavJosef 6. 2. 2009, 17:06 (UTC)

Srbocharvátština (Srbochorvatština)? Pane kolego! Opravdu postrádáte ten vícestranný slovník jazyků vzešlých (nebo původních) ze srbocharvátštiny? Česko-brněnský (brňácký?) slovník jsem vzal na vědomí, chodsko - český už nikoli, i když možná existuje a o česko - ostravském (ostraváckém?)nevím také. To je možná moje nevzdělanost. Na druhou stranu je nepotřebuji - rozumím si s Chody, Brňany i Ostravany. Poprvé v životě jsem "tlumočil" v roce 1965 na prázdninové brigádě v městečku mezi Ostravou a Orlovou, kde bodrému mistrovi - Slezanovi chodský pracovník nerozuměl. A tak si stejně jako Vy myslím, že slovníky se vydávají tam, kde to je komerčně zajímavé. Kde nejsou slovníky zapotřebí, nikdo je nekoupí a komerce jde k šípku. Když dnes tlumočím Srbům a opravím se, pokud použiji omylem chorvatské slovo, jen je tím ruším. Tyto jazyky se začaly sbližovat někdy ve třicátých letech 19. století a to nejspíše z politických důvodů - Srbové už měli svůj stát, Chorvaté byli od r. 1102 pod uherskou nadvládou, Černohorci (necítili se národem) mluvili srbsky (a dodnes to o nich Srbové a někteří lidé na Wikipedi tvrdí) a Bosňáci nebyli natolik sjednocení, aby svůj jazyk prohlásili za samostatný. Realitou je, že SFRJ se rozpadla z ekonomicko - politických důvodů, avšak na vlně nacionalismu. Ten, jako v každém menším národě, byl silnější v Záhřebu než v Bělehradě. V r. 1994 mluvit v Chorvatsku srbsky bylo nebezpečné pro život. Chorvaté v Bělehradě mluvili v té době i na ulici jekavsky nebo ikavsky. Po bosenské válce ukončené 14.12.1995 v Daytonu si Bosenci(Bosňáci) oficiálně ustanovili jazyk, jímž mluvili, jako oficiálni jazyk bosenštinu. Černohorský parlament učinil podobný krok v létě 2008. Přesto se tyto čtyři jazyky od sebe liší vlastně jen slovní zásobou, gramatika je prakticky stejná. Nahlédneme - li do česko - srbského akademického slovníku vydaného v Bělehradě před několika lety, je patrná jazyková košatost a tolerance vydavatele. Tento slovník vyšel v době existence SRJ, tedy pár let před vyhlášením černohorštiny oficiálním jazykem. Obsahuje tedy i tvary obvyklejší spíše v Č.Hoře. I přes dlouhou dobu zpracování asi 25 let, je tento slovník asi nejvhodnějším dílem pro zkoumání přesahů mezi uvedenými jazyky. Česko - chorvatský slovník vydaný v Záhřebu v r. 1998 je poměrně úzký, ale je to vítaný zdroj chorvatských novotvarů, resp. slov původní chorvatštiny dnes opět aktivovaných, avšak připomínajících české obrozenecké "čistonosopleny".

Já deficit zmíněného mnohostraného slovníku nepociťuji. Usnadňuje mi to i fakt, že znalost spisovného jazyka je i mezi inteligencí zúčastněných národů omezená, mnohem slabší než u Čechů. Na druhou stranu to přináší i menší pohoršení při chybování a vlastě i vyšší toleranci. Mnohem více mi vadí, že i materiály současné, např. autorky, jejíž jméno jsem nezjistil, píšící i o Bulharsku a Norsku, která si černohorského jazyka nevšimla. I když je velmi blízký srbštině, jeho oficiální existenci mohla zmínit. Ing. Dušan Fürst, 11.4.2009

Plusieurs langues[editovat zdroj]

Français Croate Bosniaqe Serbe
Comme les gaz d'échappement et la pollution atmosphérique dans la Jérusalem, il serait nécessaire de prendre des mesures pour assurer la sécurité! Glede ispušnih plinova i zagađivanja zraka u Jeruzalemu, bilo bi potrebito poduzeti mjere sigurnosti! U pogledu izduvnih gasova i zagađivanja vazduha u Jerusalimu, bilo bi potrebno preduzeti mjere bezbjednosti! У погледу издувних гасова и загађивања ваздуха у Јерусалиму, било би потребно предузети мере безбедности!
Croate Bosniaqe Serbe Français
Bijela sol za kuhanje kemijski je spoj natrija i klora. Bijela so za kuhanje je hemijski spoj natrijuma i hlora. Bela so za kuvanje je hemijsko jedinjenje natrijuma i hlora. Le sel blanc pour la cuisine est un composé chimique du sodium et du chlore.
Vlak sa željezničkoga kolodvora krenut će točno u deset sati. Voz sa željezničke stanice krenut će tačno u deset sati. Voz sa železničke stanice krenuće tačno u deset sati/časova. Le train de la gare va commencer exactement à dix heures.

Polský text v českém článku[editovat zdroj]

Nejsem lingvista, ale část článku rozhodně nění napsaný v češtině (tento jazyk poznám bezpečně), ale jazykem, který si troufám odhadnout jako polštinu. Vůbec nechápu, co to tu dělá. Proč se v českém textu najednou vyskytuje několik vět (podle mého) poslky? Fíma (diskuse) 15. 6. 2013, 23:09 (UTC)

Smazáno. --Harold (diskuse) 15. 6. 2013, 23:23 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 4 externí odkazy či reference na stránce Srbochorvatština. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 5. 9. 2018, 00:49 (CEST)

Úřední výslovnosti[editovat zdroj]

Dobrý den,

Mám pochybnosti o tom, že jak v Srbsku, tak v Chorvatsku a stejně tak v Černé hoře a Bosně a Hercegovině existuje nějaká úřední výslovnost. V Srbsku je ekavština prevažujicí (ale nevím o tom, že by byla kdekoliv a kdykoliv definována jako úřední), kdyžto v ostatních státech je jekavština prostě jediná výslovnost.

First (diskuse) 29. 8. 2019, 03:20 (CEST)