Diskuse:Sociologie náboženství

Tipy k vylepšení

"V rámci vysokoškolského studia většinou není vyčleňována jako samostatný obor" - spíš asi "studijní obor" nebo "specializaci" - je to obor ve smyslu, že si můžete zapsat přednášku, která se tak jmenuje.
K předchůdcům hodným zmínky v úvodu bych dal i Comta, připadá mi, že první ten diskurs otevřel jako (proto)sociologický.
Výběr autorů v článku mi připadá trochu moc anglo- a vůbec germanofilní, co třeba takhle Danièle Hervieu-Léger nebo Gilles Kepel? Mám pocit, že oba tu mají i v českém (či aspoň pražském) prostředí docela silný vliv a stojí za zmínku.
Sloh, čeština. Pokud se nenajde nikdo jiný, přiložím ruku k dílu já, připomínejte se mi, až bude ostatní hotovo.
"Pro Feuerbacha je příznačná kritika náboženství, stejně tak pro Marxe, který na něj později navázal." - Připadá mi, že v moderním smyslu této vědy k ní kritika nebo chvála náboženství vlastně ani nepatří a hlavně kritika sama o sobě není to, co tihle lidí udělali sociologického. Raději bych psal, jaké zajímavé nábožensko-sociologické pohledy tihle pánové přinesli.
Kapitolka Poválečný vývoj mi připadá moc krátká - možno zmínit vliv Parsonse (O'Dea), teorie racionální volby apod. (Stark/Bainbridge) a tak podobně.
Vůbec mi chybí empirická sociologie náboženství (Gabriel Le Bras a plno jiných). Dělají se teď také velmi zajímavé mezinárodní srovnávací výzkumy (ISSP, EVS a tak podobně), chtělo by o tom něco říct.
Kapitola Předmět studia: Místo "v rovině" má spíš být něco jako "na úrovni" nebo "v oblasti", ne? Chce to ještě promyslet, moc jasná kapitolka to není.
Karl Marx: Vysvětlení Feuerbachovy pozice v tomto článku chce ještě dotáhnout - vyložit sociologický rozměr zmíněného odcizení (tedy projekce). Také je potřeba dotáhnout sociální a politické důsledky, které z toho Marx vyvodil, teď to zní tak obecně a neurčitě. Nešťastný Marx na české Wikipedii trpí, tak aspoň tady mu prokažme náležitou pozornost :-)
Max Weber: První odstavec zní tak, jako by si W. myslel, že po vystoupení proroků racionality v oblastech uvedených šesti náboženství kapitalismus v klidu vznikl. To ale není pravda, W. naopak (mimo jiné) přemýšlel o tom, proč se tam přesto nerozvinul (a docela zajímavě o vysvětlil). Chtělo by to o dvě věty podrobněji a samozřejmě přesněji.
Tamtéž: "...myšlenky spojené s ekonomickou etikou, se kterou byla úzce spojena povinnost člověka pracovat a hromadit majetek". Opět mám pocit, že W. (a protestantskou etiku) dezinterpretujete. Práce a hromadění majetku vůbec nebylo prvotním záměrem, ale vyvinulo se (aspoň dle Webera) jako nezamýšlený důsledek strachu před věčným zatracením, jež kalvínská teologie předurčení a předzvědění člověku přidělila již před jeho narozením. Aby se člověk ujistil o spasení, musel vykazovat známky vyvolení Bohem, tedy přičinlivost, šetrnost a střízlivý, mravný život. Což však nechtěně vedlo k tomu že jednak zbohatl a jednak své jmění nemohl jako zbytek lidstva ani prohýřit (morálka!) ani obětovat Bohu (kalvínský Bůh je strohý a žádné oběti ani pozlacené sochy nepotřebuje), a tedy mu nezbylo než se stát moderním kapitalistou.
Émile Durkheim: První odstaveček by se dal možná zkrátit, druhý naopak prohloubit. To je na Durkheimovi klíčové, náboženství jako integrační prvek společnosti. Zmínit sociální fakt (a podobně u Webera ideální typ) jako důležitý metodologický prostředek analýzy.
"další důležitá úloha je Durkheimem připisována církvi" - pozor, chce to upozornit, že Durkheimova "církev" není církví v běžném smyslu slova.
Niklas Luhmann: "interpretuje náboženství na základě jeho funkce ve společenském systému..." - on už chudák umřel, psal bych v minulém čase. "...moderních kritiků náboženství" zní trochu jako by šel ve stopách Marxe. V jeho případě ta kritika ale nebyla taková ta radikálně odsuzující, ale spíš kritika ve smyslu diferencovaného posuzování.
Robert N. Bellah: "Systematicky se zabýval různými projevy a výroky politiků a prezidentů Spojených státu, aby prokázal jejich ovlivnění náboženskými myšlenkami." Na takovou věc není potřeba žádné hluboké analýzy, tam se náboženské vlivy dají najít snadno. Jeho přínos je spíš v tom, že to systematizoval a ukázal, jaké náboženské vlivy se tam projevují a jaké nabývají formy.
Věta o Kennedym jako definice občanského náboženství nestačí, chce to líp zobecnit.
Název Bellahova článku asi spíš bez kurzivy a do uvozovek (aspoň tak se to dělá na EN, tam se kurzivou píší jen knihy a jiná „větší“ díla.
Bellah myslím ještě žije, tak bych o něm psal pořád v přítomném čase.
Peter Berger: Při výkladu sociální konstrukce reality bych vypíchnul, že se tím nemyslí jen (a především) konstrukce našeho hmotného světa (např. stavba domů), ale hlavně konstrukce "duchovního" světa (tvorba jazyka, pojmů, idejí). Je to podstatné i proto aby čtenář pochopil, jak to souvisí s náboženstvím.
"Komunistický režim, podobně jako ostatním vědním odvětvím, rozvoji sociologie náboženství v Československu příliš nepřál." je moc paušalizující. Do některých odvětví tehdejší vědy (třeba "vědeckého komunismu") se na můj vkus nalilo peněz až moc. "Sociologii náboženství od 70. let 20. století do jisté míry zastoupil vědecký ateismus" - ten vědecký ateismus bych dal asi do uvozovek a s linkem / vysvětlením. Není to ateismus vědců, jak by laický čtenář čekal, ale něco trochu jiného.
Když píšete o době komunismu, tak bych zmínil, že to nebyla jen sociologie náboženství, ale celá moderní sociální věda (politologie, sociologie, ekonomie, teorie právě a já nevím co všechno, co tu bylo zabržděno).

Takže jak říkám, až to předěláte, dejte mi vědět, já si to přečtu češtinářsky a když to bude ok, tak dáme stříbrnou hvězdičku a zvážíme nominaci na NČ. Hezký den,--Ioannes Pragensis 22:06, 24. 1. 2008 (UTC)

Tak to bude určitě na dlouho, budu se snažit postupně vypilovávat Vaše připomínky. Začnu asi od těch méně náročných a až budu hotov, tak Vám napíšu. Zatím moc díky, zdraví děkující --Podzemnik 22:21, 24. 1. 2008 (UTC)