Diskuse:Sníh

Prosím nepoužívejte při zdůvodňování, že - cituji "vločky při snášení se k povrchu (rychlostí 0,3 ÷ 1 m·s−1)[2] je náhodná a sněhová pokrývka tak představuje soubor neuspořádaně nakupených vloček". - pojem náhoda. Náhodné to vůbec není - proto prosím o korekci takových tvrzení. Děkuji. V.S. 81.90.173.178 15. 1. 2019, 17:25 (CET)

V čem by měla spočívat ta nenáhodnost? Pojem „náhodný” to myslím dobře vystihuje, i když ještě lepší by snad bylo „deterministicky chaotický“ apod., ale to už je spíše slovíčkaření. @81.90.173.178: —Mykhal (diskuse) 15. 1. 2019, 17:36 (CET)

V čem spočívá ona nenáhodnost? V tom, že bych musel tedy tvrdit, že padání vloček a směr a trajektorie, kterou k zemi padají - nemá žádnou příčinu. viz pojem "náhoda" - "Náhoda v běžné řeči označuje jevy, jejichž výskyt neumíme vysvětlit. Pokud něco označíme za náhodný jev, můžeme tím mínit dvojí odlišný názor:

1. příčinu či vysvětlení jevu neumíme nalézt;
2. jev žádnou příčinu nemá."

Buď tedy připustím, že u padání vloček nelze nalézt žádnou příčinu, což článek o sněhu neříká - neboť při padání sněhu "víme" - že padá např. rychlostí 0,3-1 M/s a že při tvorbě sněhu se používá určitá vlastnost "prvku", ze kterého je vločka tvořena, tzn. máme tady minimálně dva důsledky, které "vědět/popsat" lze - tudíž potom nelze tvrdit, že sníh padá náhodně. Pokud něco má nějakou příčinu - není to náhodné. Krom toho -

[1]

- potom bych mohl tvrdit, že stopy vyjeté v tomto sněhu jsou náhodné, anebo bych mohl tvrdit, že se tam ty stopy objevily úplnou náhodou. Což by samozřejmě zjevně nebyla pravda. Jhk-vlasta (diskuse) 16. 1. 2019, 16:03 (CET)

Pokusil jsem se přeformulovat dle připomínek. Kdyby to stále nebylo dle vašeho mínění formulované korektně, doporučuji editovat s odvahou. --Grtek (diskuse) 16. 1. 2019, 17:00 (CET)

Děkuji za ochotu vyslechnout mé názory, a dokonce i snahu něco změnit. "Molekulární síly si při formování sněhové vločky vynutí její skoro dokonalou šesterečnou symetrii. Mezi jednotlivými vločkami jsou ale vzdálenosti již příliš veliké, takže jsou vločky při snášení se k povrchu (rychlostí 0,3 ÷ 1 m·s−1)[2] orientovány chaoticky a sněhová pokrývka tak představuje soubor neuspořádaně nakupených vloček. Proto je základní vlastností sněhu jeho izotropie. Pokud by byl způsob jak vločky srovnat, většina níže uvedených vlastností by se změnila. Čerstvě napadaný sníh je tvořen jen ze 3 % ledovými krystalky, 97 % připadá na vzduchové mezery mezi krystaly. Jeho hustota se pak pohybuje okolo 100 kg/m3.[3]".

- netuším, jak by to mělo být "přeformulované" - ale asi bych - pokud by se to mělo nějak "smysluplně" změnit spíš zapřemýšlel nad tím, proč to někdo napsal tak, jak to napsal. Pokud "z mého pohledu" budu chtít být striktně vědecky - napsal bych toto - sněhové vločky poté, co dojde k jejich vzniku v ovzduší, vytvářejí na předmětech na které dopadnou sněhovou pokrývku - "plus jako odkaz nějaký obrázek". Dále bych třeba "podotknul" - že padají k zemi rychlostí "xx" a trajektorie, kterou ve vzduchu letí - je ovlivňována různými faktory, např. jejich tvarem, teplotou okolního ovzduší, či rychlostí větru, popř. ještě dalšími vlivy. Kdybych to chtěl říci opravdu co nejpřesnějí - napsal bych, že cituji z pojmu "vzduch" - "Dopravní medium

Vzduchem se pohybují všechna vozidla, hladinové lodě a všechna letadla. Vzduch v motorových letadlech s pevnými křídly letadlo nejenže pomáhá pohánět, ale nese jej i nad povrchem Země. Bezmotorová letadla (kluzáky,větroně a padáky) využívají všech vlastností vzduchu pro svůj přesně definovaný pohyb.

Vzduch klade všem dopravním prostředkům (s výjimkou kosmických lodí a ponorek) přirozený odpor, který stoupá úměrně s druhou mocninou jejich rychlosti. Vozidla tento odpor překonávají zvýšeným výkonem pohonného systému a čelí mu konstrukčním uspořádáním resp. svými aerodynamickými tvary. Zajímavý efekt lze dobře pozorovat kupř. u kolejových vozidel v tunelech (třeba v metru), kde se vozidlo v tunelu chová jako volný píst a vzduch před sebou tlačí tunelem dopředu.

Tělesa, která se velmi rychle pohybují v atmosféře (kupř. granáty, rakety, střely), bývají z důvodů stabilizace dráhy letu vzduchem udržována v přímém směru prostřednictvím setrvačného efektu." - např. "podobně jako dopravní prostředky, které utvořil člověk - např. letadla, vzducholodě, padáky - i sněhové vločky se pohybují kvůli svému tvaru přesně definovaným pohybem, který je závislý na jejich tvaru a vlastnostech vzduchu.

V tomto případě jsem pojal tedy za "potřebné" - nikoli naprosto nezbytně nutné (jako že by na tom měl záviset nějaký lidský život) - vznést připomínku v této oblasti, kvůli "faktičnosti", či možná "pravdivosti" utčitých tvrzení tímto způsobem - v diskuzi. Abych se mohl buď utvrdit v tom, že je tu někdo - kdo by to viděl podobně a také by viděl určitou "trhlinu" v tomto tvrzení, anebo kdo by mi třeba vysvětlil, že taková změna nemá s "faktičností" případě "pravdivostí" nic společného a na pravdivosti tohoto tvrzení "nic nemění". Tzn. že "vločky padaly a poskládaly se na "zemi" zcela náhodně". Samozřejmě by potom bylo myslím vhodné vysvětlit, co tou onou "náhodou" myslí, či co si pod tím představuje a zdali, a jakým způsobem - je to ve shodě s tvrzeními v článku "náhoda". Pokud totiž má být wikipedie něčím relevantním - myslím, že by to uznatelné být mělo, tento můj pohled na problém "náhodného padání a poskládání sněhových vloček". Pokud totiž uznám "nenáhodnost" utvoření - musím pokračovat tak i dále - a uznat nárok - na nenáhodné padání a rozmístění na těch předmětech, na které vločky následně padají. Snad jsem to tedy vysvětlil dostatečně. V.S. Jhk-vlasta (diskuse) 16. 1. 2019, 17:51 (CET)

- díky - za 1. jsem spokojen. Za 2. myslím, že toto je opravdu skutečnost kterou si může člověk ověřit a přijít na to, že to je ve shodě s realitou. Za 3. je to i mnohem pochopitelnější. Za 4. pokud někdo nevznese nějakou námitku - znamená to, že jsem si nemyslel něco, co není založeno na faktech, které lze nějakým způsobem ověřit, spočítat - zjistit jinou cestou. Přeji hezké dny. V.S. ^^^^

P.S. - dodatek - pouze ten pojem že " takže jsou vločky při snášení se k povrchu (rychlostí 0,3 ÷ 1 m·s−1)[2] orientovány chaoticky a sněhová pokrývka tak představuje soubor neuspořádaně nakupených vloček" - jsou pojmy pouze subjektivní. Opak je pravdou - takže správně to je - "takže se vločky snášejí k zemi rychlostí cca 0,3÷ 1 m·s−1 - a následně se na zemi poskládají dle mechanických sil, které na ně při dopadu působí - takže výsledkem je povrch, který kopíruje předměty, na které vločky dopadly. Všechny vločky jsou uspořádány dle toho, jaké všechny síly a jakým směrem - na vločky působí." - Pojmy chaos a neuspořádanost zde nemají co dělat. Vločky nejsou živé, aby jsme jim přikládali nějaké lidské vlastnosti a pohledy. Vločky se uspořádají tak, jak na ně působí veškeré síly okolo vločky působící, tedy nejen gravitační, ale i působení větru, popř. působení veškeré další - např. vliv zvířat, člověka..... - takže výsledkem je uspořádání vloček, které je jaké je - dle mého - to lepší prostě nejde - tzn. naprostý opak "chaosu a neuspořádanosti". -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.85.28.34 (diskuse)