Diskuse:Sluneční soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

"pásmo komet do vzdálenosti přibližně 1 000 astronomických jednotek AU" Nejsem si jistý co přesně je myšleno slovním spojením pásmo komet, nicméně všeobecně se považuje za správnou teorie, že zásobárnou komet je Oortovo mračno. No a to se rozhodně rozkládá dále než 1000 AU od Slunce. Tudíž mi vyše okopírované tvrzení připadá poněkud nesmyslné. DarkDruid 28. 4. 2009, 20:22 (UTC)


Supergalaxie?[editovat zdroj]

Domnievam sa, ze Supergalaxiou sa skor mysli Miestna skupina galaxii, kam patria aj Magelanove mracna a este s tou Andromednou aj par dalsich "kuskov" :)

Pozri tiez http://en.wikipedia.org/wiki/Galaxy#Larger_scale_structures aspon mne sa zda, ze takto podane to trochu miesa pojmy... :)

sk:redaktor:Liso


Ne. Místní (lokální) skupina, kam náleží jak Magel.mračna, NGC 6822 tak i Andromeda a další, je jen částí supergalaxie (cluster, německy pak Haufen). To jsou různé kategorie a roviny. -- -jkb- 21:53, 25. Črv 2004 (UTC)
Chápu, že anglický cluster je větší jednotkou než místní skupina galaxií, nicméně překlad Supergalaxie je pro mě zcela nový a to jsem byl řesvědčen, že se v dané oblasti celkem orientuji. Nebyly by nějaké reference, kde se takovýto překlad používá a případně je vysvětlen?

DarkDruid 28. 4. 2009, 20:22 (UTC)

Pojem Supergalaxie používá například na str. 9 zdroj: PAVLOUSEK, Jaroslav a HLAD, Oldřich. Přehled astronomie. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1984. 393 s. Polytechnická knižnice. Řada I, Věda a technika populárně; 125. Chun-mee (diskuse) 13. 1. 2020, 01:44 (CET)

Vnitřní planety?[editovat zdroj]

Jsem trochu zmatená z pojmu vnitřní a vnější planety. Ty mají svoji stránku (viz Vnitřní a vnější planety) a vnitřní jsou jen Venuše a Merkur. Tady se termín vnitřní planety používá i pro Zemi a Mars. Není "inner planets" česky nějak jinak? Někde jsem našla "terestrické planety", ale nevím, jak by pak byly souhrnně ty ostatní.
Helena Nyklová – Tento příspěvek přidal(a) 213.29.115.10, 23:50, 13. 9. 2007 SE(L)Č

Máte pravdu, je v tom trochu zmatek. V češtině jsou jako vnitřní planety často označována jen tělesa blíže Slunce než Země, tedy Merkur a Venuše (viz Josip Kleczek - Velká encyklopedie vesmíru, ISBN 80-200-0906-X, Co je co), což má svou jazykovou logiku z hlediska pozorovatele (tedy Pozemšťana). Ale v angličtině se používá termín vnitřní planety jako synonymum k termínu terestrické planety (tedy Merkur, Venuše, Země, Mars) a domnívám se, že tento způsob pak prostřednictvím překladů ovlivňuje češtinu. I když ono to je asi komplikovanější, protože Ottova encyklopedie uvádí jako vnitřní oběžnice i Zemi a Mars (viz Otto oběžnice. Čtete-li tedy nějaký text operující s pojmem vnitřní planety, zamýšlejte se nad kontextem a zlořečte autorovi, překladateli i astronomům, že nedokáží sjednotit terminologii. --Luděk 05:57, 14. 9. 2007 (UTC)
Ale v angličtině se používá termín vnitřní planety jako synonymum k termínu terestrické planety (tedy Merkur, Venuše, Země, Mars). V angličtině to neoznačuje terestrické planety, ale planety ke Slunci bližší, než je hlavní pás asteroidů --Genius920308 10. 1. 2009, 12:10 (UTC)
Když já právě nechci, aby mi čtenáři zlořečili, že to neumím přeložit ;-)
Díky za odpověď! H.N. 213.29.115.10 10:51, 14. 9. 2007 (UTC)

Sluneční soustava obecně[editovat zdroj]

Nemělo by se tady pojednat o slunečních soustavách obecně a toto přesunout na rozlišovák?--Juan de Vojníkov 20. 12. 2009, 10:22 (UTC)

nemyslim si a nesouhlasím s tím. Jinak na en wiki to mají dobře řešené viz en:Planetary system a en:Star system --Chmee2 20. 12. 2009, 20:06 (UTC)

OK.--Juan de Vojníkov 21. 12. 2009, 10:21 (UTC)

Plynoví obři[editovat zdroj]

"Dál od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři."

Toto zdůvodnění vidím prve. Co jsem četl, tak vznik plynových obrů by měl být umožněn nižším tlakem slunečního větru ve větších vzdálenostech, což umožnilo neodfouknutí vodíku.

90.183.250.244 25. 9. 2015, 01:15 (CEST)