Diskuse:Seznam městysů v Česku

Rozhodnutí o povýšení Okříšek, Pavlíkova a Slabců na městyse z 29. května 2007 přesouvám do nově udělených statutů. Vzhledem k tomu, že tak uvádí Karel Kuča v nejnovějším dílu Měst a městeček a vzhledem k tomu, že se na příslušný odstavec paragrafu odvolává i Miloslav Vlček, shledávám to nesporným.

Zatím neupravuji rozhodnutí z 24. září 2008, protože zde jeden sporný moment je, totiž Drásov (okres Brno-venkov). V jeho případě se velmi pravděpodobně jedná o nové povýšení, pro což hovoří výše zmíněná publikace Karla Kuči - v prvním dílu, kam by podle abecedy patřil, se neobjevil a v úvodu VII. dílu se píše o jeho novém povýšení. Pochybnosti vyvolává text Vlčkova rozhodnutí, kde je odkaz na § 3 odst. 4), tj. má jít o obnovu statutu. V případě dalších dvou obcí, tj. Lukova a Veverské Bítýšky, tomu tak nesporně je, Drásov je z výše uvedených příčin sporný. Jsou zde tedy v zásadě dvě možnosti: buď se spletl Miloslav Vlček tím, že v případě Drásova měl v rozhodnutí použít jiný odstavec paragrafu, nebo dostal z Drásova o statutu městyse v minulosti podklady, které Karlu Kučovi nebyly v době uzávěrky vydání VII. dílu známé. Jelikož Drásov leží v těsné blízkosti Tišnova, který byl od středověku městysem a později městem (a tudíž další tržní středisko v jeho sousedství bylo zbytečné), přikláněl bych se spíše k první možnosti.

Miloš Hlávka 9. 12. 2008, 09:55 (UTC)

Za směrodatný bych považoval údaj v rozhodnutí, přičemž pokud jakýkoliv zdroj je s tímto odůvodněním v přímém rozporu nebo je přímo zpochybňuje, tak by bylo dobré v seznamu i v článku o příslušném městysi tuto pochybnost s řádnou referencí také uvést. Ovšem to, že se nějaká obec nejobjevila v některém seznamu (například Kučově) nepovažuji za zdroj dokládající, že obec nikdy status městyse neměla, leda snad že by Kuča u seznamu výslovně uváděl, že si je jist úplností svého seznamu (ostatně mezi obcemi s obnoveným statusem bylo již více takových, které nebyly uvedeny v předběžném seznamu zveřejněném Svazem měst a obcí). Pokud Vlčkovo zdůvodnění nezpochybní sám Kuča nebo jiný relevantní veřejný zdroj, tak nám takový vlastní výzkum nepřísluší zde provádět. --ŠJů 9. 12. 2008, 10:31 (UTC)

Ke Karlu Kučovi: měl jsem na mysli jeho rozsáhlé dílo Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které vychází (ještě zbývá vydat VIII. díl V-Ž a dodatky) v nakladatelství Libri. V případě Drásova Karel Kuča uvádí v úvodu VII. dílu (vždy na začátku každého dílu zmiňuje povýšení/obnovy statutu, ke kterým došlo mezi uzávěrkami předchozího a aktuálního dílu), že šlo o nové povýšení. Čili v tomto případě Vlčkovo zdůvodnění tímto způsobem zpochybnil.

Samozřejmě je otázkou, co v podobných sporných případech dělat. Asi je vhodné použít tam, kde to jde, neutrální formulaci, ze které nijak nevyplývá, zda jde o obnovu statutu nebo nové povýšení. A případně vyjádřit pochybnosti (včetně zdůvodnění) v diskusi. Což jsem zde učinil.

Dodatečný nález dokumentů dokládajících někdejší statut městyse či města samozřejmě nelze zcela vyloučit, ale pravděpodobnost není příliš vysoká. Konkrétně od roku 1996, kdy vyšel první díl Měst a městeček, byly takovéto dokumenty dodatečně objeveny pouze v případě několika městysů povýšených kolem roku 1937 (Horní Počernice, Modřany, Hořelice a Dušníky tvořící nyní město Rudná a Sedlec (Kutná Hora)). Na druhé straně ani v Poslanecké sněmovně nejsou v této věci neomylní - vizme například tuto pozvánku na 2. schůzi podvýboru pro heraldiku a vexilologii, kde je Číhošť uvedena jako město. Samozřejmě zcela mylně. Avšak už zde v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu se statut Číhoště uvádí správně.

Pokud jde o obnovené statuty sídel, která se nenacházejí v předběžném seznamu zveřejněném Svazem měst a obcí, příčinu bych hledal v tom, že tento seznam pravděpodobně pracuje se statuty, které byly platné v květnu 1954. Existuje však řada obcí, které měly statut městyse třeba jen krátce ve středověku, načež o něj přišly (často například v důsledku zpustošení za třicetileté války). Zákon dává právo na obnovu statutu obcím, které měly oprávnění užívat označení městys před 17. květnem 1954, tedy i těm, které o něj přišly třeba už v 15. století (například Heralticím). V Kučových Městech a městečkách taková sídla uváděna jsou, autor se snaží o naprostou úplnost (zcela zaručit ji z principu asi nelze, protože aspoň teoreticky nelze vyloučit možnost, že nějaká obec sice byla kdysi městysem či městem, avšak žádný doklad o tom se za ta staletí v důsledku různých katastrof nedochoval).

Miloš Hlávka 17. 12. 2008, 15:52 (UTC)