Diskuse:Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Možné iw: pl:Ochrona przeciwporażeniowa --Jvs 9. 11. 2011, 09:14 (UTC)

Citace norem

Doporučuji kontrolovat platnost a názvy norem na portálu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: www.unmz.cz Je to rychlé a zadarmo. Např ČSN 35 1535 neexistuje (zřejmě byla zrušena). ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 z ničeho nevychází, je to přesný překlad harmonizované normy a tak dále. Článek by si navíc zasloužil uvést zdroje. Jsou to ty normy? Nebo nějaká obecná publikace? --Leotard (diskuse) 4. 1. 2013, 15:48 (UTC)

Dík za připomínky k věci. Ty normy mě neživí, jen potřebuju jednou za tři roky prolézt vyhláškou 50, protože se občas dostanu k té silové elektrice nepříjemně blízko - abych si za případný průšvih byl zodpovědný sám. Chtělo by to nějakého skutečného odborníka. --Pteryx (diskuse) 5. 1. 2013, 15:03 (UTC)

pripominky

Nemám energii to upravovat, tak si jenom rýpnu:

• Přeuspořádat text. Nejprve stávající obecný text, že elektrika není vidět. Potom věta o tom, že vlastně existují normy. Potom zajímavé normy vyjmenovat. Potom nějak skloubit kapitolu "Terminologie" s předchozími kapitolami "Ochrana proti...", jsou to duplicitní informace. Navíc v kapitole "Ochrana ... základní" je nějak podivně přimíchán proudový chránič.

Takže vlastně v podstatě jenom jedna připomínka, to bych to mohl někdy upravit. --Jx (diskuse) 12. 4. 2015, 16:48 (CEST)

---

Tak jsem to zkusil a vzdávám to. Pohořel jsem na tom zkusit nějak sjednotit druhy ochrany, jenže sám nevím, jak to je správně. Selským rozumem se mi líbí ten text "preventivní × poruchová", jenže to je takové neodborné. Tak jsem začal googlit ČSN 33 2000-4-41 a poprvé v životě jsem to začal studovat (nechtějte vědět, jaký mám paragraf z padesátky a jak jsem k němu přišel) a jsem v pytli. V našem článku jsou ochrany jednou rozděleny v kapitole "Terminologie" a pak ještě dvakrát.

Jak to tedy rozdělit, aby to měl hlavu a patu a pokud možno to odpovídalo starým i novým normám? Můj návrh:

• univerzální ochrana
  • malé napětí
  • omezení proudu a náboje
• základní ochrana před nebezpečným dotykem živých částí za normálních podmínek
  • izolace (překážka, poloha)
  • + doplňková (chráníč, dvojitá izolace)
• ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí při poruše
  • automatické odpojení od zdroje
  • přídavná izolace
  • použití zařizení třídy II
  • nevodivé okolí
  • oddělení obvodů

Není mi jasné, kam do toho patří pospojení (zřejmě do "neživých"/"při poruše")? Nevadí potom, že ve stejné skupině ("neživých"/"při poruše") může být i neuzeměné pospojení (asi nevadí)? A kam SELV/PELV (vzhledem k bezpečnému napětí asi do "univerzální" větve)?

A teď diskuze, jestli a proč to vůbec nějak dělit:

• Dokážu si představit, že dělení má smysl, pokud se na začátku dělení napíše klíčová věta ve smyslu "Každé zařízení musí obsahovat ochranu před dotykem živých i neživých částí, ochran může být použito i více". Jenže mám opět tušení, že tato věta je příliš neodborná a že to je ve skutečnosti složitější.
• Nabízí se tedy myšlenka se na citování normy vykašlat, stejně bude za 5 až 10 let terminologie a dělení zase jinak. Tak jestli to nenechat neodborné a prostě nepopsat možné druhy ochrany a jít od toho?

--Jx (diskuse) 12. 4. 2015, 22:58 (CEST)