Diskuse:Noemova archa

Otázky

1. Jak se dostali na archu suchozemské druhy zvířat žijící jen na zámořských kontinentech??? 2. Jak se po potopě dostali zvířata z archy na zámořské kontinenty? 3. Jak dlouho trvalo Noemovi shromáždit všechny zvířecí druhy žijící po celém světě,uvážíme-li ,že i po 5000 leltech od doby po potopě stále nacházíme nové druhy?

Rozměry

Buď já a moje kalkulačka neumíme počítat, nebo je na těch rozměrech neco špatně. Jestliže je délka 300 loket a loket měří 0,45 m, tak by měla délka v vyjít 135 m. Nebo, ne? Stejně tak šířka by měla být 22,5 m a výška 13,5 m.

Také zde asi každý používáme jinou Bibli, protože v knize Genesis nikde není, že by archa měla mít tvar krabice, o tvaru se tam vůbec nepíše. Pokud by tomu tak bylo, tak jsou navíc všechny zdejší obrázky špatně, protže archa na nich má tvar normální lodi a ne krabice

Z toho důvodu si myslím že objem a plocha jsou také nesprávně.

Proto upravuji. --Berffaith 23. 5. 2011, 14:55 (UTC)

Tak aniž bych se tu chtěl s někým přetahovat, tak bych si dovolil uvést pár zajímavostí:

1. V Genesis stejně tak není nikde uvedeno, že by Archa měla mít podobu lodi. Měla to být Archa. Co ten pojem znamená, je otázka.
2. Pokud se dívám dobře, tak v Genesis 6:14 je jako archa překládané hebrejské slovo te·vathʹ, které by doslova mělo označovat truhlu.
3. Jeden zdroj je Bible, a to, jak to někdo namaluje už je jinej příběh.

--~taco~ (diskuse) 25. 11. 2015, 07:40 (CET)

@Taco: Dle Fr. Št. Kotta archa z lat. arca = skříně, schránka. Což koresponduje i s hebrejským תיבה a dalšími zdroji.--Shlomo (diskuse) 25. 11. 2015, 09:06 (CET)

Ty další zdroje by mě zajímaly. Latina je v tomto případě irelevantní. Jedinej další výskyt slova te·vathʹ o kterém vím je označení košíku ve kterém byl malej Mojžíš. Což bych si tipnul bude právě odkaz na Noemovu archu. Pochlubte se. --~taco~ (diskuse) 29. 11. 2015, 00:33 (CET)

Jednak hebrejské slovníky - Gesenius, Jastrow, Ben-Jehuda, Even-Šošan; Jastrow (s. 1643) sice uvádí i význam "loď" ("ship"), současně ovšem uvádí i řadu příkladů použití z talmudu a midrašů, ze kterých je zřejmé, že se jedná o "krabicovitý" tvar (lodi nebo čehokoli jiného). Nejzřetelněji asi z odkazu na Menachot 94b, kde se diskutuje, zda "předkladné chleby" měly tvar "teva peruca" nebo tvar "sefina rokedet" - teva je zde tedy kontextovým antonymem slova sefina (loď), přičemž rozlišujícím kontextem je právě tvar...

Pak samozřejmě bohatá komentářová literatura. Příkladně Samson Rafael Hirsch uvádí: Jedenfalls ist es der Form nach ein Kasten und nicht ein Schiff. Die Form ist ja unten breit und oben spitz zulaufend, somit der Schiffsform entgegengesetzt. Es sollte ja gar nicht zum Durchschneiden der Wellen bestimmt sein, sondern von ihnen getragen werden. (Pentateuch, Genesis, s. 133)

Leksikon mikra'i (s. 882) upozorňuje na rozdílnost biblického podání oproti babylonské legendě, kde se mluví výslovně o lodi: מסתבר שלא היתה לה צורת ספינה שמשיטים אותה, אלא מבנה בעל בסיס שטוח ורחב, הצף מאליו על פני המים, להבדיל מהסיפור הבבלי שבו המדובר בספינה ממש.‎

Z nežidovských pramenů pak např. komentář E. Königa, který sice nepodává popis "archy", ale dovozuje etymologii hebrejského teva buď z egyptského ṭeb(t) (krabice, Kasten), nebo z babylonského elippu tebitu (ponorka, Tauchboot). (Genesis, s. 350)--Shlomo (diskuse) 29. 11. 2015, 08:28 (CET)