Diskuse:Nacistické Německo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prosil bych o smazání věty Tato válka navíc Německu přinesla historické dědictví viny a hanby.. Podle mne se o dědictví hanby nejedná, kdyby ano tak by se Němci vůbec neukazovali na veřejnosti kdyby měly takový pocit hanby ? Prosil bych o autora téhle věty k zdrojům. --Martinsluka 12. 2. 2010, 16:02 (CET)

Odstraňování duplicitního textu[editovat zdroj]

Domnívám se, že odstraňování textu z hesla není k jeho prospěchu a že by se zde tento základ měl nacházet. Očividně se nejedná o kompletní text pro heslo, ale o dobře zpracovanou kostru, na kterou se dá do budoucna stavět. Z toho důvodu se domnívám, že jeho navrácení je žádoucí. Pokud někde tento text odstraňovat, tak si myslím, že by se měl pokrátit v hesle jak Německo, kde dějiny jsou příliš obšírné, tak i případně v hesle Dějiny Německa. Rád si poslechnu případně argumenty proti tomu, proč by měl být text navrácen. S pozdravem --Chmee2 14. 6. 2011, 07:29 (UTC)

Zamlčuješ mimořádně podstatnou skutečnost, že se jedná o duplicitní text. Vrácení textu je nežádoucí, protože podporuje mylnou představu některých wikipedistů, že články zde lze zakládat nebo rozvíjet pouhým klonováním textu z jiného článku. Vytvářet články za použití kombinací kláves Ctrl+C a Ctrl+V je srovnatelně nežádoucí jako aplikace tohoto postupu při vytváření vědeckých prací. I kdyby při tom nedocházelo k porušení autorských práv, k čemuž podle velmi liberálních zásad wikipedie postačuje uvedení autora a názvu původního článku (navzdory kompletnímu převzetí celých odstavců), nepřináší takto vzniklý text žádné nové informace a wikipedii nijak neobohacuje.--Honzi84 15. 6. 2011, 14:32 (UTC)

Úprava[editovat zdroj]

Z odstavce týkajícího se církvi jsem vypustil větu, že důvodem pronásledování církví byla neslučitelnost filozofie nacismu a křesťanství. Důvod č.1: ve volbách v roce 1932 získali nacisté cca 40% hlasů, v této době tvořil podíl křesťanů v německé populaci cca 95%, nacisté obdrželi velkou část hlasů křesťanských voličů, kteří rozpor v ideologiích neměli. Důvod č.2: v roce 1932 děkují němečtí biskupové nacistům za záchranů Německa před bolševismem. 5.1.2014

Jsem pro zjednodušení části Druhá světová válka a zánik režimu a použití šablony viz též na Dějiny Německa#Druh.C3.A1_sv.C4.9Btov.C3.A1_v.C3.A1lka -- – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Paxan (diskusepříspěvky)

Nesmysl, právě druhá světová válka by měla být zde probrána podrobněji, než v Dějinách Německa, protože je to jev specifický právě pro nacistické Německo. --Silesianus 9. 7. 2011, 08:08 (UTC)
Tak by se pak nemuseli kopírovat :-D , ale více rozepsat vlastními slovy. --Paxan 9. 7. 2011, 10:41 (UTC)
ESO --Silesianus 9. 7. 2011, 10:55 (UTC)
Jsem jeden z těch co většinou místo psaní prosby o doplnění sami dopíšou, ale ač mě vojenská technika zajímá, tohle je mimo moji mísu vědění a proto pouze píšu, chci dát prostor lidem co o tom mají přečteno víc než já a že jich málo nebude. A taky sám vím, že někdy někomu něco stačí a druhý tam vidí nedostatky, sám ve svým oboru se snažím hlídat články a reagovat na všechny změny a případně je rozšiřovat. --Paxan 9. 7. 2011, 11:15 (UTC)

Infobox (předch. a nástup. státy)[editovat zdroj]

Upravil jsem infobox. Vyhodil jsem předcházející a nástupnické státy. Buďto nebyly předchozím / nástupnickým státem nacistického Německa, nebo jsou uvedeny nesmyslně:

  • Rakousko - není ani předcházejícím státem ani nástupnickým, okupace není nástupnickým státem
  • Československo - stejný případ
  • Gdansk - anektován (nikoliv jako předchozí stát)
  • Jugoslávie - nesmysl (nebylo částí nacistického Německa)
  • Polsko - stejný případ jako Československo
  • Lucembursko, Litva - jako Jugoslávie, nebyly částí Německa
  • okupační zóny Německa / Rakouska - nejde o státy ale okupační zóny, nebyly nástupnickými státy
  • Flensburská [[[Flensburg]]) vláda - nebyla státem, de facto ani vládou
  • Francie - stejně jako Jugoslávie, nesmysl
  • Sovětský svaz - nesmysl

Za nástupnické státy bych považoval pouze NDR a NSR. --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2012, 17:08 (UTC)

Tento příspěvek byl velmi správný. V tom smyslu lze tedy dovodit, že ani Rakousko, ani Československo nepřestaly v letech 1938 až 1945 existovat. Ať se to komu líbí nebo ne. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 1. 2013, 11:43 (UTC)

Zatím jsem vrátil nesporná nástup. území Spojenecké okup. zóny. K dalším státům a územím je potřeba použít dobré zdroje. Iw verze se liší dvěma typy, za nástupnické jsou považovány:
  • a) všechny útvary vzniklé na předchozím (okupovaném) území Nacist. Německa en, it, ru,
  • b) pouze ustavené okupační zóny de, hu.--Kacir 16. 3. 2012, 21:11 (UTC)
v tom případě bych byl pro b). Pokud se doplní poznámka o vojenské okupaci, můžeme takle snad nechat. --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2012, 21:15 (UTC)
Jenom pro upřesnění: uvedl bych všechny čtyři Německé zony. A s tím rakouskem si taky nejsem jistej. --Wikipedista:BobM d|p 16. 3. 2012, 21:19 (UTC)
Klidně ty zóny rozveď podrobně. Rakousko bylo od Anschlussu integrální součástí Třetí říše, tedy tamní okup. zóny jsou uváděny jako nástupnická území.--Kacir 16. 3. 2012, 21:32 (UTC)
Vaše spekulace jsou zbytečné a vydedukované závěry naprosto chybné, zkrátka tachykodyschronia. Území průběžně připojená k Říši, a dávají mi za pravdu i francouzská, anglická, španělská a částečně i maďarská Wikipedie, se považují za součást státu a z toho je logicky vyplývající, že státy připojené nebo státy, jejichž území byla připojena, se považují za předcházející státy, jelikož byly k Říši připojeny a byly její součástí. Předcházející státy (není třeba explicitně upozorňovat na shodu s cizojazyčnými Wikipediemi) jsou tedy takovéto:
  • Výmarská republika (není třeba odůvodňovat)
  • Sárkso (opět netřeba komentovat)
  • Rakousko (Rakousko bylo 13. března 1938 legislativní změnou uznáno za spolkovou zemi, 10. dubna to stvrdilo referendum)
  • Československo (pokud protektorát nepovažujete za plnohodnotnou součást státu, což já také ne, Sudety byly také součástí První republiky)
  • Litva (k Říši byla připojena oblast kolem Memelu)
  • Svobodné město Gdaňsk (anektování je proces násilného připojení státu ke státu jinému)
  • Polsko (krom Generálního gouvernementu byly součástí Říše i území rozkládající se přibližně na území dnešního Velkopolského a Lodžského vojvodství, které byly součástí dřívější Druhé republiky)
  • Lucembursko (a to, že nebylo součástí říše, jste vzali kde?)
  • Francie (Alsasko a část Lotrinska patřily k Reichu)
  • a konečně KSHS (jisté oblasti severovýchodního Slovinska kolem Mariboru)
Spekulace kolem nástupnických států jsou dle mě celkem relevantní, ne ovšem v takovém měřítku, do kterého jste je převedli vy. Nástupnickými státy jsou:
  • protože na území Německa do roku 49 a na území Rakouska do roku 1955 neexistoval žádný de iure stát, jsou okupační zóny de facto standart
  • ČSR (návrat Sudet)
  • Polsko (předání Slezska, Velkopolska, Gdaňsku,...)
  • Francie (Alsasko)
  • Lucembursko
  • Jugoslávie (Maribor)
  • SSSR (Kallingrad)
  • diskusi můžeme vést i o Sársku
--Werlen (diskuse) 9. 7. 2012, 21:07 (UTC)
@Werlen: Nesouhlasím. Anexe či okupace za války není rovna státu předchozímu (třeba pro Polsko, v podstatě i pro Československo).
  • Generální gouvernement - nebyl součástí říše, pokud hovoříte o anektovaných částech, pak to stále není předcházející stát z čistě právního a politického hlediska,
  • anexe Alaska a lotrinska z nich nečiní stát (natož aby změna území činila z Francie stát předchozí, dokonce předcházející samotnou Říší! --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 08:51 (UTC)
Pokud hovoříte o anexi, záleží také čeho. Litva nebyla anektována (Memel ale není stát...) Chtělo by to řešit jinak... --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 08:53 (UTC)
Anexe není jen připojení státu jednoho ke státu druhému, nýbrž připojení jakéhokoliv území či celého státu a od Vaší okupace se odlišuje tím, že se anektovaná území začleňují do správního celku onoho anektujícího státu (opět netřeba explicitně upozorňovat na podobnost s článkem Anexe). Všechna území, která jsem jmenoval byla anektována a zečleněna do Říše. Pokud byste měl další pochybnosti, doporučuji mé texty přečíst ještě jednou a po přehodnocení těchto pochybností se rozepsat.
Pokud mluvíme o podstatě předcházejících států. Když už jsem dokázal že anexe je proces začlenění území do jiného než původně vlastnícího státu, není potřeba vysvětlovat Vám mezinárodní práva, ale pouze Vás dovést ke správnému chápání logiky věci. Vezměme si ono Alsasko. Alsasko bylo začleněno do Říše, před tím byla ovšem vlastníkem Francie. Je jedno jestli byla Francie anektována celá nebo jen Alsasko. Jelikož Alsasko bylo součástí Francie, Francie je z části předcházející stát Říše. Za předcházející stát se nepovažuje jen to, že RSFSR se spojilo s USSR a podobně a vznikl SSSR, považuje se za něj vše, co tvořilo součást onoho státu. Vím, možná neumím moc věci vysvětlovat, ale je to tak. Stejnou praxi použili na cizojazyčných Wikipediích i například ve článku o Francouzském císařství. Veďme relevantní diskusi na téma NDR, NSR a Rakousko X okupační zóny. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 10:13 (UTC)
Vracím to do původního stavu, resp. po vzoru jiných Wikipedií. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 15:39 (UTC)
Právě s tím nesouhlasím, protože je to zavádějící. Nelze tvrdit (absurdně), že ČSR je nástupnickým státem Německa... Začlenění části území státu z něj nečiní předcházející stát. K územním změnám tohoto typu prostě dochází a vy z nich vyvozujete vadné závěry... --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 16:40 (UTC)

K územním změnám[editovat zdroj]

Jelikož zde je spor předkládám svůj pohled: Nástupnický stát předpokládá zánik předchozího státu, nikoliv pouze změnu území provedenou odstoupením, anexí či okupací ve válce či míru. Pokud jde o závěry kolegy Werlen, znovu, pouhá změna části území neznamená sukcesi mezi státy (předchozí stát na nástupnický). Takový závěr je politicky i právně chybný. --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 16:55 (UTC)

Dejme za pravdu Vašemu tvrzení. Nástupnický stát předpokládá zánik předchozího státu - tudíž jak jsem zmínil, ČSR, SSSR, PLR, Lucembursko, Čtvrtá Francouzská republika a Jugoslávie vznikly z území, které měla v právoplatném vlastnictví Říše a to po jejím zániku, tudíž jsou nástupnickými státy - pokud byste toto zpochybnil, zpochybnil byste své vlastní tvrzení. Lucembursko, Svobodné město Gdaňsk, Francie a Rakousko ovšem také zanikly a jejich území byla připojena k Říši. Dle vašeho výkladu jsou tedy toto předcházející státy. Kompromisem a uznáním Vaší teorie by bylo přijetí tohoto návrhu. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 17:08 (UTC)
Došlo ale pouze ke změně státního území (anexi Alsaska Lotrinska, odstoupení Sudet).. To z Francie nečiní předchozí stát Třetí říše! (Prosím uvědomte si absurditu takového tvrzení). Obdobně platí pro částečné anexe v Polsku.

tedy:

  • Francie - ne (pouze změna Alsaska Lotrinska)
  • Lucembursko - nevím (anektováno?)
  • Rakousko - ano (souhlasil bych možná i s nástupnickým státem)
  • ČSR - ano (Protektorát Čechy a Morava jako anexe)
  • Gdansk - ano

Jste ochotný přistoupit na takový kompromis? --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 17:14 (UTC)

Dále SSSR, Jugoslávie ani Polsko nikdy Nacistickému Německu nepatřili (anexe by byli částečné, Jogoslávie byla rozdělena ale nebyla ani anektována Německem. --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 17:19 (UTC)
Dobrá, to by byly ovšem jen přecházející státy. Ano, Lucembursko bylo anektováno, česká Wiki to sice explicitně neuvádí, naopak článek "History of Luxembourg" v kapitole "Second World War" mi dává za pravdu větou: "The state was placed under military occupation until August 1942, when it was formally annexed by the Third Reich as part of the Gau Moselland." Můžete také zhlédnout mapu správního dělení Říše pod infoboxem v tomto článku, která mi také dává za pravdu.
Já netvrdil, že Svaz někdy Říši patřil, ale Kallingradská oblast byla SSSR přidělena po zániku Velkoněmecké říše. Stejná situace nastává u Mariboru (->Jugoslávie) a u území na východ od Odry (->Polsko).
Ano, ale změna státního zřízení je podstatná věc, více podstatnější než změna názvu státu! (Obvykle vykřičníky nepoužívám) --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 17:27 (UTC)
Kalinigrad uvést nepokládám za vhodné (pouze změna území nikoliv státu). Nevím o čem mluvíte v případě Jugoslávie. U Polska došlo k velkým územním změnám, neuváděl bych ani jako nástupnický stát (pouze změny území mezi NSR a Polskou lidovou republikou). --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 17:34 (UTC)
Neplette státní zřízení a státní území. Po a během druhé světové války došlo k značným změnám, pokud chcete napište o tom článku, k tomu infobox neslouží. Případně změnit infobox k zahrnutí územního vývoje... --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 17:38 (UTC)
Na území jak okupovaného tak Němci anektovaného Polska vznikl zcela nový stát, který nebyl přímo návazný na předválečné Polsko.
První Rakouská republika zanikla roku 1934.
Federativní lidová republika Jugoslávie byla taktéž novým státem na mapě světa (přiznávám, že tam můžeme vést ještě nějaké spory) a pokud nevíte kde je Maribor, doporučuji opět shlédnout mapu pod infoboxem a použít Google mapy. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 17:44 (UTC)
Nevím, co jste posledním příspěvkem sledoval, každopádně za války bylo Alsasko součástí státního území Německé říše poté co zanikla Třetí Francouzská republika. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 17:46 (UTC)


Jugoslávie nebyla součástí Třetí říše (pouze okupována). Jak říkám, neuváděl bych částečné změny (bid velké), k čemuž infobox neslouží. Stejně tak Alsasko-Lotrinsko. Federativní lidová republika Jugoslávie byla nástupcem předchozího Jugoslávského království, ne Nacistického Německa. --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 17:51 (UTC)
Wikipedie není k tomu, aby byly přehlíženy faktické, byť relativně nepodstatné informace. Maribor je město v severovýchodním Slovinsku a Slovinsko u všech svatých bylo součástí Jugoslávie, ale to přeci není podstatné. Podstatné je, že Federativní Jugoslávie vznikla ze zanikající Dem. Jugioslávie ale i ze zanikající Říše. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 18:01 (UTC)
To ale neznamená uvádět je nevhodným způsobem na nevhodném místě. Uvědomte si to. --Wikipedista:BobM d|p 10. 7. 2012, 18:04 (UTC)
Sice nechápu co tím myslíte, ale vzhledem k tomu, že asi na Jugoslávii nenajdeme shodu, už bych se jí dále nezabýval.
Přistupme k Polsku. Polská lidová republika - na Postupimské konferenci jí byly přiznány územní zisky ze zaniklého Německa v podobě území na východ od Odry. Když vezmeme v potaz, že PLR byla zcela nový stát, není přeci třeba polemizovat o tom, že byla nástupnickým státem Reichu. --Werlen (diskuse) 10. 7. 2012, 18:14 (UTC)

Název Nacistické Německo[editovat zdroj]

Dovoluji si protestovat proti tomu, že tento článek resp. jeho název je používán jako geografický nebo dokonce mezinárodněprávní název státu.

Např. u paní Therese Schwarzenbergové se lze dočíst ode dneška, tedy v den voleb, místo_narození = Vídeň, Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo. To je silný tabák, a bylo by to jaksi nyní logické jen tehdy, kdyby to tak bylo všeobecně u všech Němců a Rakušanů narozených v určité době. Přesto je to hrubě diskriminující. Tento článek sám - tedy Nacistické Německo, dostal ideologicky hrubě zbarvený název, který je podle mne nepřípustný. To není přece nějak zdůvodnitelný geografický nebo dokonce mezinárodněprávní název státu. Ten stát se jmenoval úředně Deutsches Reich, a to průběžně, i za Výmarské republiky. Dejme tomu od určitého roku to byl Großdeutsches Reich. Ale napsat Therese Schwarzenbergové, že se narodila v Nacistickém Německu, to není zrovna dnes korektní. A vůči Německu jako státu to také není korektní! Snad by bylo možno se přizpůsobit tomu, co mají na en:wiki, fr:wiki, také de:wiki, pl:wiki, ru:wiki atd. Pokud seriózní Wikipedie to mají jinak než my, tak to zase urychleně změnit a článek přejmenovat na "Německá říše" nebo podobně. Ideologie tady nemá co dělat.

Mj. se mi nelíbí ani místo narození Protektorát Čechy a Morava, např. u Václava Klause. To je také diskriminace, a velká. Docela se zapomnělo, že je tady úředně teorie o státoprávní kontinuitě Československa po celou dobu od roku 1918 do roku 1990. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 1. 2013, 11:36 (UTC)

Dovolím si přejmenování oponovat, protože vytváří problém jiný. Zde článek pojednává o určitém období německých dějin, proto je jeho pojmenování Nacistické Německo výstižné. Přitom onen stát se Německá říše jmenoval jen po deset z oněch dvanácti let. Naproti tomu Německá říše byl název platný i v předešlém období do r. 1933. Proto nelze bazírovat na oficiálních názvech států, ale je třeba operovat s určitou konvenční historickou periodizací, včetně jejího pojmosloví. Považuji za vhodné mít články o historických periodách pojmenované právě Výmarská republika a Nacistické Německo. Alternativou by sice bylo rozlišit to letopočty, ale to není vhodné per WP:Očekávaný název a je neschůdné kvůli změně názvu v roce 1943. Vadí-li Vám nacismus v čl. o T. Schwarzenbergové, pak není nic snazšího, než použít odkazový trik se svislítkem [[Nacistické Německo|Německá říše]] a nešíbovat celými články. --Miaow Miaow (diskuse) 30. 1. 2013, 22:35 (UTC)
Se vším souhlasím, avšak je nepominutelným faktem, že název článku byl silným argumentem ve sporu o Therese. Možným řešením je sloučení s článkem Německá říše, kde je výše zmíněná periodizace zachycena. S přesměrováním Velkoněmecká říše -> Německá říše. Fašistická Itálie, Komunistický režim v Československu pojednávají především o aplikaci ideologie v té které zemi a nepojmenovávají státní útvar. U příležitosti pěkného výročí navrhuju přesun z Nacistické Německo s tím, že otázku dalšího uspořádání nechávám k diskusi.--Tomas62 (diskuse) 31. 1. 2013, 12:04 (UTC)
Přesun na Německá říše je nesmysl. Německá říše je oficiální název pro období německých dějin v letech 1871 až 1943. Tento článek se zabývá obdobím 1933 až 1945. Časově je tedy nekompatibilní. V případě takového přesunu by pak bylo nutno za a) sjednotit do článku Německá říše i články Německé císařství a Výmarská republika, za b) rozdělit současný článek Nacistické Německo na období do roku 1943 a období mezi léty 1943 až 1945 a to druhé vyčlenit do článku Velkoněmecká říše, což je značně nepraktické. Z historického hlediska se také jedná o nelogičnost, protože by se k sobě dávaly úplně odlišné úseky dějin. Jsem tedy proti přesunu na tento název. --Sternax (diskuse) 31. 1. 2013, 12:22 (UTC)
Analýza

Jak pojmenovává deset největších wikipedií tento článek? Pro inspiraci.

  1. en: Nazi German (Nacistické Německo)
  2. de: Deutsches Reich 1933 bis 1945 (Německá říše 1933 až 1945)
  3. fr: Troisième Reich (Třetí říše)
  4. nl: Nazi-Duitsland (Nacistické Německo)
  5. it: Germania nazista (Nacistické Německo)
  6. es: Alemania nazi (Nacistické Německo)
  7. ru: Третий рейх (Třetí říše)
  8. pl: III Rzesza (3. říše)
  9. ja: ナチス・ドイツ (Google translator mi vyhodil Nacistické Německo)
  10. pt: Alemanha Nazi (Nacistické Německo)

a

  • sk: Nacistické Nemecko

--Sternax (diskuse) 31. 1. 2013, 12:33 (UTC)

Doplním hebrejsky גרמניה הנאצית - google translator Nacistické Německo Paul E (diskuse) 14. 8. 2015, 23:22 (CEST)
  • proti přesunu - jednak článek již existuje a jednak byl název změněn na Velkoněmecká říše. --Wikipedista:BobM d|p 31. 1. 2013, 13:01 (UTC)
  • Proti přesunu - nazývejme věci pravými jmény, už jen proto, aby se čtenář dostal k článku, který hledá. Domnívám se, že běžný čtenář bude tuto část německých dějin hledat právě buď pod souslovím nacistické Německo, nebo Třetí říše. Nerozumím tomu, proč je problém u osob, které se narodily v době vlády nacistů, tuto skutečnost zmínit. Nechápu, co je na tom diskriminačního, jak u kněžny Schwarzenbergové, tak u současné hlavy našeho státu Václava Klause. Podle mého naopak by dobrý článek o osobě měl nastínit třeba i podmínky, do jakých se narodila. Přece skutečnost, že se někdo narodil mezi lety 1933-1945 neznamená automaticky, že byl nacistou! Ta informace může být i dále rozebrána, pokud byla např. jejich rodina za daného režimu nějak terorizována (a nebo ne, pokud není zdroj informací). Neříkám, že u třeba u kněžny musí být vlaječka s hákovým křížem, ale ta informace by tam neměla chybět (a rozhodně by se neměla schovávat tak, jako je to tam teď - tedy pod označení současného státu). --Mates (diskuse) 17. 2. 2013, 10:57 (UTC)

Proti názvu Nacistické Německo

Název „Nazi-Deutschland“ (Nacistické Německo) nebo „Hitlerdeutschland“ (Hitlerovo Německo) jsou hovorové názvy státu, který vědecká literatura označuje pojmem „Drittes Reich“ (Třetí říše) nebo také „NS-Staat“ (NS-stát). Přejmenování článku z Třetí říše na Nacistické Německo považuji za jednoduše hloupé. --Lenka Lyalikoff 14. 8. 2015, 10:45 (CEST)

Je až k nevíře, jak si dovolí hobby-Wikipedisté vytvořit vlastní název Nacistické Německo a drze oponovat s novodobým běžným užíváním takového nesmyslného názvu a to bez jediného zdroje. Ano - užívá se formy nacistické Německo, ale ne jako názvu země, ale jako zpřesnění pojmu. Neznám jediný školní dějepis a dějepisné osnovy, které by tento pojem uváděly. Žáci pracují jak na základní škole, tak na střední škole a během vysokoškolského studia s názvem Třetí říše. Historici pracují s pojmem Třetí říše, ale Wikipedista bez odborného vzdělání je očividně vzdělanější a chytřejší. Jak typické ... Uvádím náhodný výběr knih a dějepisných témat. Zabývám se historií Německa, ale ještě jsem na název nebo označení státu Nacistické Německo v odborné literatuře nenarazila.--Lenka Lyalikoff 14. 8. 2015, 19:02 (CEST), úprava --Lenka Lyalikoff 14. 8. 2015, 19:11 (CEST)

Třetí říše v názvu knihy

  • Albert Speer: Řídil jsem Třetí říši, Grada Publishing a.s., 2010
  • Boria Sax: Zvířata ve Třetí říši, kanadský historik
  • JIŘÍ NĚMEC: CESTA EDUARDA WINTRA MEZI OFICIÁLNÍ HISTORIKY TŘETÍ ŘÍŠE (1939-1941)
  • Mueller Michael: Canaris, šéf vojenské tajné služby Třetí říše, Grada Publishing a.s., 2012
  • Longerich Peter: Goebbels, úplná biografie ministra propagandy Třetí říše, Grada Publishing a.s., 2012
  • Život ve třetí říši, fakta a svědectví, Kosmas,
  • T. Rděl: Podještědí v Hitlerově třetí říši: kronika obyčejného života let 1938-1946, Podještědské muzeum, 2009
  • Omer Bartov: Hitlerova armáda: vojáci, nacisté a válka ve Třetí říši, Literatura faktu 2005
  • V pařížském Musée de la musique probíhá do 9. ledna výstava Třetí říše a hudba. Její autoři prostřednictvím dokumentárních filmů, hudebních nahrávek, fotografií, knih a výtvarných děl osvětlují návštěvníkovi destruktivní vliv nacistické ideologie na výtvarné umění a hudbu.[1]
  • Mark Spoerer: Nucená práce pod hákovým křížem - Zahraniční civilní pracovníci, váleční zajatci a vězni ve třetí říši a v obsazené Evropě v letech 1939-1945, 2005
  • Josef Pekař: O nový dějepis v Třetí říši. Josef Pekař. In: Český časopis historický / [Red.]:Pekař, Josef - Šusta, Josef - Hrubý, František - Klik, Josef Praha : Historický klub 41, č. 3-4, (1935,) s. 555-566.
  • Garstner Dams a Michael Stoll: Gestapo: Moc a teror ve Třetí říši, k 71. výročí německé okupace Československa nakladatelství Paseka, 2010
  • Jaromír Tauchen: Právní postavení úřednictva ve Třetí říši, diplomová práce 2009, Právnická fakulta Masarykova univerzita v Brně
  • Irving, D.: Goebbels. Pán myšlenek Třetí říše. Brno 1998
  • Shirer, William, L.: Vzestup a pád Třetí říše. Praha 2004
  • Klemperer, V.: Jazyk Třetí říše – LTI. Poznámky filologovy. Jinočany 2003
  • Peter Reichel: Svůdný klam Třetí říše
  • Propaganda v Třetí říši: Výběr z literatury [2]

Dějepis

  • Třetí říše a holocaust testy z dějepisu
  • Česko za protektorátu uvádí Třetí říše
  • Dějepis - kapitola Vývoj Třetí říše: Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků, EU projekt, Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 [3]
  • III.říše a její čelní představitelé test dějepis
  • FAŠISMUS A TŘETÍ ŘÍŠE Počátek fašismu a hlavní aktéři zkázy Mgr. Milan Šimek Dějepis a občanská výchova [4]
  • Dějepis - Třetí říše [5]
  • Studijní materiály - Strach a bída Třetí říše [6]
  • Moderní dějiny - Umění Třetí říše [7]
  • Dějepis: Studijní osnovy: hospodářská a politická krize v Německu a vznik Třetí říše [8]
  • Krejčí Jiří: Arcibiskupské Gymnázium v Praze - Dějepis: Třetí říše [9]
  • Kapitoly dějepisu: České země a Slovensko za druhé světové války - postavení Protektorátu ve vztahu k Třetí říši [10]
  • Dějepis na internetu - Nacismus v Německu:TŘETÍ ŘÍŠE [11]
  • Dějepis - Gymnázium - NEJVĚTŠÍ KONCENTRAČNÍ TÁBOR HITLEROVY TŘETÍ ŘÍŠE
  • Maturitní otázky: Radek Aubrecht a Michal Kaderka: Ústup a pád Třetí říše
  • NMGR.UČITELSTVÍ - DĚJEPIS PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY, OKRUHY OTÁZEK SZZ (s náměty k četbě)– OBECNÉ DĚJINY - Německo 30. let, komparace fašismu a nacionálního socialismu v meziválečné Evropě - REICHEL, P., Svůdný klam Třetí říše, Praha 2004 a EVANS, Richard J., Třetí říše u moci: 1933-1939, Plzeň 2009
  • Maturitní témata 2011 - Dějepis: Třetí říše a osa Berlín-Řím
  • Dějepis 9. třída - Nacističtí představitelé Třetí říše
  • Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni: PhDr. Miroslav Breitfelder, Ph.D. - Odborné zaměření: Třetí říše a nacionální socialismus [12]
  • PhDr. Radka Šustrová: Badatelské zaměření: Sociální politika s důrazem na období druhé světové války, děti a mládež ve Třetí říši, společnost a německá menšina v Protektorátu Čechy a Morava [13]
  • TEJCHMAN, Miroslav, PhDr. DrSc.: Ve službách Třetí říše. – Praha : NMF, 1999. – 247 s. [14]--Lenka Lyalikoff 14. 8. 2015, 19:20 (CEST)

Nacistické Německo kontra nacistické Německo

Hned v úvodu uvedl Wikipedista Paul E, že "Označení "Nacistické Německo" je novodobý český výraz." Pokud jde o výraz, tak píšeme "nacistické Německo". Ve tvaru "Nacistické Německo" by se jednalo o název státu, který samozřejmě neexistuje. Je zajímavé, že v článku se pak objevuje tvar "nacistické Německo". Ve tavaru "Nacistické Německo" by podle Wikipedie tedy znamenalo, že jde o oficiální novodobý český název Nacistické Německo pro Deutsches Reich 1933 bis 1945. Vůbec nevadí, že se prolinkem dostanete na německou Wikipedii, kde označují tento název za hovorový. Původně se článek jmenoval Třetí říše. To se ale nějakému "hobby-historikovi" nelíbilo a název přepsal. Jedno z odůvodnění: nazývejme věci pravými jmény, už jen proto, aby se čtenář dostal k článku, který hledá. Tak já běžně hledám Třetí říši. Zajímalo by mě, jestli Wikipedie vyjde vstříc také čtenářům, co hledají Rusáky, komanče, rabovací gardy, komunistické Československo nebo rudou knížku. Tak neseriozní argumentaci jsem už dlouho neslyšela. Co se týče analýzy názvu na zahraničních Wikipediích, ta je úsměvná. To je tak, když jeden opisuje od druhého, aniž by si název ověřil.--Lenka Lyalikoff 15. 8. 2015, 12:58 (CEST)

Prvním vkladatelem informace, že "Nacistické Německo je novodobé hovorové označení státu ..." byla sama Wikipedista:Lenka Lyalikoff zde. Mým příspěvkem byla pouze změna formulace na: "Označení Nacistické Německo je novodobé.", z kontextu snad plynulo že označení německého státu v dějinném období. Slova "novodobý český výraz" vložila opět Lenka Lyalikoff zde. Zdá se mi, že kolegyně Lenka Lyalikoff mi připisuje své vlastní příspěvky. Paul E (diskuse) 15. 8. 2015, 23:48 (CEST)
Velké N mělo původ v předchozím umístění slova Nacistické na počátku věty a N bohužel zůstalo zachováno i po přenesení slova, děkuji za náležitou úpravu. Paul E (diskuse) 15. 8. 2015, 23:48 (CEST)
Vy to pořád nechápete. Na začátku věty začíná logicky věta velkým písmenem: Nacistické Německo je novodobé hovorové označení (v němčině Nazi-Deutschland) státu, který vědecká literatura nazývá pojmem Třetí říše (německy Drittes Reich). Tak zněla moje úvodní věta. Uprostřed věty bych takové označení samozřejmě napsala s malým „n”. Jenže Vy jste vytvořil nový název (podle již předem zde uváděné logiky předchůdců) a vložil jste "Nacistické Německo". A já po Vás chci, aby jste doložil zdroj, kde se uvádí název (vlastní jméno) Nacistické Německo jako oficiální název pro Třetí říši. Jestli je novodobý nebo starodobý je mi úplně fuk. Prošla jsem všechny možné současné dějepisy a nemohu název Nacistické Německo nikde najít. Historici pracují s názvem Třetí říše. Nebo by Vás snad napadlo vytvořit článek Komunistické Československo a pak tvrdit, že Komunistické Československo je název státu, aby se čtenářům lépe hledalo???? Vy jste svou změnou nevyřkl to samé co já. Ačkoliv si to myslíte, není tomu tak.--Lenka Lyalikoff 16. 8. 2015, 01:53 (CEST)
Po provedených změnách problém s názvem státu zmizel. Zůstává však otázka, zda budeme takto nazývat i jiné články, aby se čtenářům dobře hledaly!!! Takže začneme hned u všech komunistických států a organizací. Můžeme samozřejmě čtenářovi přiblížit článek i pojmem totalitní. Wikipedie je tedy jediným zdrojem, kde budu hledat národně-socialistickou etapu Německa pod "nacistickým Německem" místo podle jeho všude uváděného pojmu Třetí říše.--Lenka Lyalikoff 16. 8. 2015, 02:00 (CEST)
Není pravda, že se nacistické Německo uvádí všude jako Třetí říše. Například oficiální požadavky k maturitě z dějepisu (http://info.edu.cz/cs/system/files/Dejepis.pdf) píší o nacistickém Německu a stejné je to v řadě jiných poměrně seriózních publikacích. Problém s názvem Třetí říše je v tom, že je původem propagandistický a není navíc úplně srozumitelný bez toho, že by člověk věděl o těch údajných dvou říších předtím. Proto se také - aspoň v německy psané literatuře - často uvádí v uvozovkách. Z toho důvodu bych se přimlouval pro zachování současného pojmenování článku, které je srozumitelné, nehodnotící a může se opřít o mnohé citace z české odborné literatury.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 8. 2015, 17:47 (CEST)