Diskuse:Letopočet

Ukončete nesmysly s rokem nula. Navrhuji zrušit věty: "Je sporné, zda epocha má číslo nula či jedna. Astronom Jacques Cassini v roce 1740 prosadil pro astronomii 0, avšak občanský letopočet začíná rokem 1." Autor počítá hrušky s tramvajemi. Občanský letopočet samozřejmě začíná rokem 1. Je to první rok. Všechny letopočty (éry) začínají rokem 1. Astronomové se nebaví o letopočtu! Možná je dobré si ve vlastním článku přečíst vlastní definici slova letopočet. Pokud je mi známo, tzv. náš letopočet (po Kristu) začal narozením Ježíše. Nezačal v mínus nekonečnu. Historické a astronomické "počítání", není o letopočtu. Jedná se o počítání, kdy je před letopočet předřazeno další počítání, tu správné, tu nesmyslné (viz klasická časová osa), historických roků. František Sousedík --46.174.154.0 20. 12. 2013, 11:14 (UTC)

Navíc autor nejdříve trvdí: "Epocha je tedy den počátku éry.", tedy "den". Následně však řeší otázku zda epocha ve smyslu roku o délce 365 dnů, má číslo nula či jedna. František Sousedík--46.174.154.0 27. 12. 2013, 21:25 (UTC)

Záměna s kalendářem

@Tosek Dobrý den, nesouhlasím s tím, jak je to formulováno. Gregoriánská reforma je reforma kalendáře, nikoli letopočtu. Po jejím zavedení byl stále stejný letopočet 1582 počítaný úplně stejně od „Kristova narození“, po skončení kalendářního roku následoval 1583 stejně, jako kdyby reforma neproběhla. Do letopočtu ta reforma zasáhla jen nepřímo změnou délky roku (průměrné/vybraných roků), která má při výpočtech letopočtu reálné důsledky jen pro u relativně malého počtu dat.

Naopak na uspořádání roku – kalendář měla vliv zásadní. Jednak se změnil kalendář na samotný rok 1582 (nebo jiný při zavedení), změnily se výpočty toho, zda kalendář na daný rok bude s přestupným dnem, jakým dnem v týdnu bude rok začínat, kdy budou Velikonoce…

Názorně je to také vidět u převodů jul.<–>greg. Vždy se mění datum v kalendáři, ale letopočet pouze tehdy, pokud je datum blízko přelomu roku. Podařilo se mně to napsat srozumitelně? --Matěj Orlický (diskuse) 15. 2. 2022, 16:14 (CET)

1) Ano, srozumitelně, ale poněkud mylně. V běžné řeči se říká sice "letopočet" ve významu označení, čísla roku čili ročníku, ale to zde není vhodné kvůli záměně s letopočtem jako systémem značení roků. Pokud jde o nějaký rok mělo by se mluvit o roku, jeho pořadí, o ročníku, ne o letopočtu. Z toho plyne základ našeho nedorozumění.

2) Posun začátku roku je změna letopočtu (jako systému) stejně, jako by byl posun např. éry o několik dnů. Výsledná neměnnost ročníku není prvotně změnou kalendáře, ale právě letopočtu (sytému), protože jde primárně o posun počátků roků. Stejně tak změna ve střídání přestupných a nepřestupných, standardních roků je změna právě těch celých roků v systému letopočtu. Rozpis dnů v roce čili kalendář pro další roky - jak pro standardní, tak přestupné - gregoriánská reforma zcela zachovala. Skutečné reformy kalendáře se děly jak za císaře Julia Cézara, tak Augusta, za něhož se měnily m. j. počty dnů některých měsíců. "Juliánský kalendář se používal v kombinaci s různými letopočty, náš letopočet počítaný podle domnělého roku narození Ježíše Krista se rozšířil až asi v 8. století v oblasti západní církve." - citát z článku Juliánský kalendář (kde ovšem terminologie také není perfektní).

3) Reforma počítání roků, tedy letopočtu, se pak projevil v kalendáři ročníku 1582 až druhotně, kvůli reformě systému. Přizpůsobil se jí kalendář toho roku.

4) Poznámka: Zcela nezávisle se zachoval také systém týdnů, dny v týdnu se nepohnuly vůbec, pokračovaly, jako by se nechumelilo. Zůstaly na systému svátků a měsíců a také roků nezávislé, ačkoliv se zahrnují do kalendáře.

Naopak církevní kalendář, svátky Velikonoc, Adventu atp. se týdennímu systému přizpůsobují a v ročním kalendáři (rozpisu měsíců a svátků) se posunují. --Tosek 16. 2. 2022, 20:42 (CET)

Pokus č. 2: Základ nedorozumění se mi zdá vaše domněnka, že dochází k nějakému posunu letopočtu. Nikoli, začátek roku je stále 1. ledna., řídí se totiž kalendářem, nikoli letopočtem. Stejně jako kvůli časovému posunu je na Novém Zélandě Nový rok o 12 hod dříve než u nás, je v juliánském kalendáři Nový rok o 13 dní posunut. Ale letopočet nikam posunut není, používá se ve všech případech stejný, jen ten starý rok dle kalendáře a hodin končí v jiný okamžik.

Každopádně v článku tvrdíte, že je vše obráceně než tak, jak se to všude běžně uvádí. Bez uvedení jediného zdroje to patří smazat jako typický vlastní výzkum. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2022, 22:39 (CET)