Diskuse:Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Orlicí)

453

Z médií jsem zaznamenal zmínku, že se má údajně jednat o svatostánek z pátého století - existuje nějaké serióznější potvrzení vůbec možnosti existence takové stavby? --Fraktik (diskuse) 22. 2. 2024, 08:35 (CET)

Viz. kupř. pdf ze stránek obce:

Historie obce (klasterecnadorlici.cz)

Tady děj na chvíli zastavíme. Nesvědčí některá fakta, navzdory výše uvedenému textu, o podstatně dřívějším osídlení dnešního Klášterce? Uvnitř kostela, v oblouku spojujícím kněžiště s chrámovou lodí, byl pod vrstvami staré omítky restaurátory objeven gotickým písmem provedený nápis: "Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího." Tento letopočet by odkazoval k datu stavby původního kostela čtyři století před příchodem Konstantina a Metoděje a prvního slovanského písma hlaholice a dokonce celé století před příchodem prvních Slovanů. Šlo by zcela jistě o nejstarší křesťanský chrám v Čechách, týkající se nějaké prapůvodní předchozí stavby. Ač je to nepravděpodobné, zcela vyloučit to asi nelze. V Čechách tehdy vládli Germáni a jejich kmen Markomanů do styku s křesťanstvím již přišel. Jiné vysvětlení najdeme ve stavebně historickém průzkumu kostela od PhDr. P. Zahradníka a MgA. F. Václavíka: “ Podobný nápis (podle Bienenberga) existuje ještě jednou na kruchtě, ale datum je vypsáno slovy, jde jistě o rok 1453, protože bylo dříve zvykem vypouštět někdy první tisícovku. Datum se téměř shoduje s údajem na mense hlavního oltáře…MCCCLII.“ --Fraktik (diskuse) 22. 2. 2024, 09:27 (CET)

Farní kostel Nejsvětější Trojice Klášterec nad Orlicí - Římskokatolické farnosti Klášterec nad Orlicí, Kunvald v Čechách, Rokytnice v Orlických horách (rokytnickefarnosti.cz)

Podle legendy se traduje, že na místě nynějšího chrámu stál mnohem starší, patrně dřevěný křesťanský kostelík. Podle pana faráře P. Františka Halíka tu mohlo jít o vliv věrozvěstů z okruhu sv. Martina z Panonie. Ten se narodil přibližně roku 316 v někdejší panonské Sabarii, dnešním Szombathely v Maďarsku. Panonie patřila k území římské říše, vymezené na severu tokem Dunaje. Donedávna se mělo za to, že se Římané dostali nejseverněji pouze zhruba k Trenčínu, ale jejich stopy byly nalezeny i u Olomouce a z nejnovějších nálezů se zdá, že se dostali až k Baltu. Sv. Martin při svých misijních cestách zakládal křesťanské svatyně a kláštery. V římské říši nejsou křesťané pronásledováni od roku 313. Zpět do Panonie se sv. Martin vrací po roce 350, kdy přivádí mnoho lidí ve svém okruhu na víru. Mohl tedy buď on sám nebo někdo z jeho okruhu daleko na severu založit na území dnešních východních Čech první křesťanský chrám.

Koncem 4. století proniklo křesťanství prokazatelně i na markomanský knížecí dvůr ve středních Čechách. Zaznamenán je příběh o královně Fritigil, která se prý setkala s jakýmsi italským křesťanem, který zavítal na její dvůr a obrátil ji na víru vyprávěním o milánském arcibiskupu Ambroži. Ta pak chtěla Ambrože osobně navštívit, ale dorazila pozdě, několik dní po jeho smrti – 4. 4. 397 (pouhých 56 let před údajným založení kláštereckého kostela). Je tedy snadné si představit, že místy, kudy vedla kupecká stezka k Baltu, mohla táhnout i nejedna římská setnina či legie a v ní nejeden pokřtěný voják. --Fraktik (diskuse) 22. 2. 2024, 09:37 (CET)

@Fraktik: Přeji pěkný den, christianizací středověkých Čech se poměrně intenzivně zabývám, nikdy jsem na toto v serióznější literatuře nenarazil – a to ani na farářem zmiňovanou misii, ani na dřevěný kostel. Písemně to doloženo nebude určitě, archeologicky by to byl zázrak (nedochovávají se dřevěné stavby o mnoho staletí mladší a mnohem kvalitnější), takže zbývá jenom varianta ústního podání, což je samozřejmě z období 5. století naprosto nesmyslná možnost.

Takže stručně: ne, je to čirá spekulace, seriózními argumenty naprosto nepodložitelná. --Vojtasafr (diskuse) 22. 2. 2024, 12:54 (CET)