Diskuse:Kočičí hlavy

Z hesla Kočičí hlavy byla v období od 1. do 14. ledna 2008 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … kočičí hlavy je specifický druh dlažby, který pomalu mizí z českých měst?“

Odstranil jsem zmínku o autobusových zastávkách z následujících důvodů:

1. Zastávky nejsou dlážděny kočičími hlavami (křemencovými kostkami), které kloužou a ztěžovaly by brzdění a rozjezd, nejsou ani dlážděny klasickou žulovou rovnoběžnou dlažbou (které se nepřesně říká také kočičí hlavy), neboť ta trpí stejným problémem. Naopak jsou dlážděny půlkruhovou dlažbou z lámaných kostek střední velikosti (o něco málo větší než běžná kostka na chodníku).
2. Vzhledem k tomu, že i toto dláždění trpělo stejnými problémy jako asfalt - vyjížděly se v něm koleje, přešlo se na úpravu zastávek s povrchem ze speciálního litého barveného betonu imitujícího na povrchu rovnoběžnou zádlažbu.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13:32, 6. 1. 2008 (UTC)

Významná část článku je mylná

Domnívám se, že významná část tohoto článku je mylná. Myslím si, že kočičí hlavy nejsou dlažební kostky (hranatého tvaru) nebo dlažba z těchto kostek, ale říční valouny různé velikosti, které jsou užity jako materiál k dláždění především ulic. Takové kameny menších rozměrů se také užívaly k dláždění chodníků. Termín kočičí hlavy není spjat s druhem nerostu, ze kterého je dlažba vyrobena (sice byly často užívány ohlazené křemeny, ale stejně tak i jiné kameny, které byly dostupné), ani s barvou takové dlažby (jak se ve článku uvádí), ale s tvarem jednotlivých kusů kamene. OBLÝ tvar užitých kamenů dal název tomuto typu dlažby. Toto mé tvrzení dokazují odkazy (u článku ve sloupci vlevo) na podobné články o kočičích hlavách v cizojazyčných verzích Wikipedie. Podle mého názoru si tento článek zasluhuje smazání, protože je ve své podstatě celý klamný a chybí mu zdroje. Na obhajobu autora, popř. autorů, mohu napsat, že výraz kočičí hlavy je mezi lidmi skutečně takto chybně interpretován a termínem kočičí hlavy lidé nejčastěji míní dlažbu z hranatých žulových kostek. Je to ale stejná chyba, jako když lidé nazývají německého ovčáka vlčákem, což je také velice rozšířené. 94.112.54.77 16. 3. 2013, 23:11 (UTC)

Souhlas, pokusil jsem se článek trošku vylepšit, aby zahrnoval všechny verze. --Novis-M (diskuse) 1. 12. 2013, 23:03 (UTC)

@Novis-M: V současné době ten článek vypadá spíš jako soupis spekulací, dojmů a přání. Tvrdí se v něm, že některý z významů je správný a původní, ale to není v podstatě ničím doloženo. A pak se tam opět bez zdrojů spekuluje o tom, které z přenesených či rozšířených významů jsou "nesprávné" a které naopak akceptované ("mohou být chápány" - kým?). V současné době se tak běžně říká i žulové dlažbě - kdo tedy má být tím arbitrem, který rozhodne, že zrovna toto je "špatně" a že "ve skutečnosti" žulová dlažba kočičími hlavami není? Ano, mohlo by zde být uvedeno, že nějaký konkrétní zdroj pocházející z určité doby a místa ty "kočičí hlavy" nějak definoval nebo původ toho pojmu nějak vykládal, nebo že nějaká proslulá dlaždičská autorita se o správnosti té či oné definice nějak vyjádřila, ale nemělo by to být založeno jen na pouhých dojmech či představách wikipedistů. A pokud už to na nich založeno je, tak by neměly být prezentovány jako autoritativní tvrzení. --ŠJů (diskuse) 26. 5. 2021, 22:40 (CEST)

Souhlasím. --94.199.96.192 14. 1. 2022, 00:31 (CET)

Překlad do angličtiny

Proč to není nalinkované jako en:cobblestone? Jankratochvil (diskuse) 6. 5. 2018, 22:56 (CEST)

Tomu také nerozumím, možná proto, že v EN článku je psáno:

"Setts also called Belgian blocks, are often casually referred to as "cobbles", although a sett is distinct from a cobblestone by being quarried or shaped to a regular form, whereas cobblestone is generally of a naturally occurring form and is less uniform in size."

Tento článek psal někdo, kdo si myslím, že kočičí hlavy jsou dlažební kostky z křemence. Správně by to ovšem mělo být skutečně nalinkováno na to cobblestone, protože je to přesný ekvivalent českého termínu kočičí hlavy.

Zavádějící jsou také popisky obrázkům "Prvotní – půlkruhový – druh výdlažby kočičími hlavami" a "Novější – rovnoběžný – druh výdlažby kočičími hlavami"¨, kde by mělo být napsáno "druh výdlažby křemencovými kostkami".

Já nerozporuji, že např. v Praze, kde se běžně dláždilo křemencovými kostkami, lidé mohli těmto už starým zaobleným kostkám říkat kočičí hlavy, ale v řadě regionů jsou kočičí hlavy přírodní valouny, případně i hranatější kameny, které ale nejsou štípané do kostek, ale jsou ponechány v přírodním tvaru.

Viz:

https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/foto-kadansti-se-zbavi-kocicich-hlav-preskladaji-dlazbu-v-centru-20191109.html

https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/konec-padu-a-zlomenych-podpatku-ke-strelnici-vede-novy-chodnik-20160825.html

https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/centrem-pisku-bylo-a-je-velke-namesti-20130504.html

https://www.knihovnalitomerice.cz/projekty/pam%C4%9Bti-ko%C4%8Di%C4%8D%C3%ADch-hlav/

http://www.masaryk.info/masarykovo-muzeum-hodonin/119/

Bohužel názor z tohoto článku převzalo plno médií a tak dál veřejnost utvrzuje v tom, že kočičí hlavy jsou kostky... Ale tak ono, když se to 1000× zopakuje, nakonec se to pravdou stane... --94.199.96.192 2. 5. 2021, 02:40 (CEST)

A máte nějaké zdroje dokládající, že by se v některé jiné zemi nebo jiném jazyce používal také termín "kočičí hlavy" nebo že to české označení je kalkem nějakého takového jinojazyčného termínu? V češtině se tak, pokud vím, vždycky označoval určitý druh dlažebních kostek. "Cobblestone" je úplně jiný výraz než "kočičí hlava". --ŠJů (diskuse) 26. 5. 2021, 22:43 (CEST)

"V češtině se tak, pokud vím, vždycky označoval určitý druh dlažebních kostek." Tak to právě myslím, že nevíte... Původně podle mého názoru nešlo o kostky, ale o valouny. Nebo snad máte nějaké zdroje k tomu vašemu "vždycky"? --94.199.96.192 14. 1. 2022, 00:34 (CET)

Pozorování

Bydlím na takové dlážděné ulici. Dlažební kostky jsou uspořádány do tří oblouků. Při troše fantazie tvoří ty tři oblouky uši a temeno kočky, tedy pohled na obrys vršku kočičí hlavy.--Rosičák (diskuse) 3. 3. 2023, 15:03 (CET)

To je pouze spekulace podpořená vaší představivostí. --94.199.96.192 24. 2. 2024, 02:23 (CET)

Kočičí hlavy / Katzenkopfpflaster / kocie łby

Citace z německé Wikipedie dokazují, že termín kočičí hlavy / Katzenkopfpflaster správně náleží (pouze) dlažbě z oblých valounů:

Die gängigen Größen sind 13/15, 15/17 und 17/19 cm. Es handelt sich dabei um Würfel mit Kantenlängen von etwa 14 cm, 16 cm bzw. 18 cm. Die Kantenlänge variiert dabei um ±1 cm, sodass alle mehr oder weniger ungenau gebrochenen Steine zwischen 13 und 19 cm Kantenlänge in die drei Sortierungen eingeordnet werden können. Der Ausdruck Kopfsteinpflaster bezeichnet runde bzw. kopfförmige Steine wie zum Beispiel das Katzenkopf- oder Bonbonpflaster, das in Deutschland nur noch selten zu finden ist (siehe unter Sonstige).

Lesesteinpflaster bzw. Wackenpflaster (im Volksmund auch Katzenkopfpflaster genannt, trivial: Bonbonpflaster): Diese alte Pflastertechnik findet sich in sehr verschiedenen Ausführungen nach Form und Stückgröße auf alten Verkehrswegen und ist mitunter nur noch fragmentarisch erhalten geblieben. Die runden Steine (auch Wacken oder „Steckkiesel“ genannt) stammen von natürlichen Geröllen von Wasserläufen und eiszeitlichen Geschiebeablagerungen. Es wird hierzu auch die Bezeichnung Wildpflaster verwendet. --94.199.96.192 24. 2. 2024, 02:32 (CET)

Rovněž citace z polské Wikipedie dokazují, že termín kočičí hlavy / kocie łby správně náleží (pouze) dlažbě z oblých valounů:

kamień polny, niegdyś stosowany zamiast kostki (tzw. kocie łby).

Bruk z kamienia polnego Droga brukowa z kamieni polnych (tzw. kocie łby)

Do lat 50. XX w. często stosowano nawierzchnie z kamienia polnego (tzw. kocie łby), układanego ręcznie. Zaletami były tani miejscowy materiał i wysoka trwałość, natomiast główną wadą była nierówna powierzchnia zmniejszająca komfort poruszania się. Obecnie sporadycznie stosuje się nawierzchnię z kamienia polnego podczas rekonstrukcji otoczenia obiektów zabytkowych (np. dziedzińce obronnych zamków). Problemem napotykanym przy rekonstrukcji jest niemal całkowity brak fachowców znających technologię układania wytrzymałego bruku. Dzisiaj głównymi zaletami są malowniczy wygląd (szczególnie w pobliżu zabytków architektury lub kompleksów zieleni), a także całkowicie naturalny, ekologiczny surowiec. Do dzisiaj nawierzchnie z polnego kamienia można spotkać na niektórych drogach polnych, wiejskich lub leśnych, a także w zabytkowych dzielnicach miast.

Droga brukowa z kamieni polnych (tzw. kocie łby)