Diskuse:Ganymedes (měsíc)

Z hesla Ganymedes (měsíc) byla v období od 21. do 27. ledna 2013 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … pro povrchové útvary na Jupiterově měsíci Ganymedu jsou vybírána jména z mytologií kultur úrodného půlměsíce od Egypta po Mezopotámii?“

Článek týdne

Tento článek byl v 4. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

2006/2007

1. Určitě sloučit. --Krvesaj 13:50, 30. 12. 2006 (UTC)

1. Vytvořil jsem tento článek protože jsem ho viděl v požadovaných článcích :-( Mohl by to tam sakra někdo trochu kontrolovat, a všimnout si, že Ganymed a Ganymedes jsou to stejné! Nemohl jsem vědět, že Ganymed již existuje. --Novis-M 13:53, 30. 12. 2006 (UTC)

Slouceno do Ganymed --Vrba 22:08, 13. 1. 2007 (UTC)

Recenze WPQ: Jan.Kamenicek

Jméno

Díval jsem se na názvy tohoto měsíce zmíněné v úvodu článku, a nezdá se mi formulace, že jeho oficiálním názvem je Ganymede. Je to podpořeno zdrojem v anglickém jazyce, ale ten uvádí pouze oficiální anglické názvy – podobně bychom tam zřejmě nalezli, že oficiální název naší planety je Earth a oficiální název jejího přirozeného satelitu je Moon.

Jinak je zde jako hlavní uvedena varianta Ganymed s tím, že "někdy se lze setkat i s Ganymedes". Podle mne ale v astronomické literatuře mírně převažuje spíše Ganymedes, viz třeba 224 výskytů na stránkách České astronomické společnosti, méně se zde vyskytuje Ganymed (158 výskytů) a nejméně Ganymede (102 výskytů, z nichž některé jsou navíc v anglických textech). Jan.Kamenicek 23. 2. 2010, 12:07 (UTC)

Ahoj, na to první se ještě kouknu, jinak ohledně Ganymed vs Ganymedes. Josip Klezcek ve své Velké encyklopedii vesmíru používá taktéž název Ganymed. Podobně jsou na tom další knihy, které tady mám zrovna po ruce jako Hvězdy, planety, magnety či Vesmír 1 Sluneční soustava taktéž udávají Ganymed. Zdá se, že asi na astro.cz bude autor či autoři, kteří fandí druhé variantě. Držel bych se ale literatury a Klezcka jako autority v oboru. --Chmee2 23. 2. 2010, 15:46 (UTC)

OK, ale přesto se to asi vyskytuje častěji než jen někdy. Možná by bylo lepší prosté "Ganymed (též Ganymedes nebo z angl. Ganymede) ..." Jan.Kamenicek 23. 2. 2010, 16:08 (UTC)

Nerozumím tomu "z angl. Ganymede", je to řecké OJ, angličtina ho ma z řečtiny stejně jako čeština. Jirka O. 5. 3. 2010, 09:36 (UTC)

Některé názvy si různé jazyky různé upravují. Základ názvu je odvozen od jména Ganymédés, což byl syn trojského krále, takže jde o řecké jméno. Ovšem konkrétní tvar "Ganymede" je anglický, jak ostatně uvádí i řecká Wiki. Ale když už o tom mluvíme, dívám se, že tento mytologický původ jména v hesle zmíněn není, asi by ho chtělo rovněž doplnit. Jan.Kamenicek 5. 3. 2010, 10:54 (UTC)

Je v úvodu, viz ale měsíc pojmenoval jiný astronom Simon Marius dle postavy z řecké mytologie Ganyméda, který byl milencem boha Dia a číšníkem bohů. Má cenu tu informaci znovu přepisovat do sekce kultura? --Chmee2 5. 3. 2010, 11:14 (UTC)

Máš pravdu, a je to také v sekci Objev a pojmenování, přehlédl jsem. Ovšem mám k tomu nějaké výhrady

• Tento řecký hrdina je zde rovněž nazván Ganymed, ovšem česky se mu říká Ganymédes.
• Mariův citát není přeložen dobře. V anglickém zdroji se píše: "Then there was Ganymede,...", což znamená něco jako "Pak tam byl také Ganymédes...", nikoliv "Potom budiž Ganymed".
• Celkově je otázka, jestli by tam ten citát měl být takto doslova. Pokud jsem pochopil správně, je to tvůj vlastní překlad, což za prvé zavání vlastním výzkumem (ideální je použít už publikovaný překlad, a pokud není k dispozici, osobně se doslovným citátům vyhýbám a raději je parafrázuji) a za druhé Marius to zřejmě nenapsal anglicky, ale německy nebo latinsky, takže jde o překlad překladu, čímž stoupá nebezpečí kumulace nepřesností. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 11:34 (UTC)

Přeložil ho Aktron. Já bych tam ten citát nechal, i kdyby nebyl 100 %, ale klidně ho odmaž. On se bez něho svět nezboří :) --Chmee2 7. 3. 2010, 16:00 (UTC)

Další připomínky

• "K roku 2010 je považován za sedmý měsíc Jupiteru, který se řadí mezi Galileovy měsíce". To vypadá, jako by bylo nejméně 7 Galileových měsíců. I kdyby tam nebyl ten dodatek o Galileových měsících, tak není jasné, co znamená "sedmý měsíc"? Sedmý v pořadí směrem od planety?
• "Spolu s dalšími měsíci Europa a Io je Ganymed ve vázané rotaci v poměru 1:2:4." Vázaná rotace znamená, že jejich rotace kolem vlastní osy a jejich vzájemný oběh jsou natolik zesynchronizované, že k sobě natáčí stále stejnou část povrchu. Ganymed, Europa i Io mají vázanou rotaci vzhledem k Jupiteru, nikoliv však vůči sobě navzájem. Poměr 1:2:4 s touto vázanou rotací přímo nesouvisí, jde o tzv. dráhovou rezonanci, a znamená, že když Io oběhne Jupiter, tak za stejnou dobu Europa oběhne dvakrát a Ganymed čtyřikrát.

Pokračování později. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 11:34 (UTC)

• „Ganymed pravděpodobně vznikl během akrece v Jupiterovo mlhovině v podobě disku plynů a prachu obklopujícího Jupiter po jeho vzniku.“ Ta formulace by chtěla předělat. Návrh: „Ganymed pravděpodobně vznikl v akrečním disku obklopujícím Jupiter krátce po jeho vzniku.“

• „V dnešní době přetrvává (názor?), že Ganymed chladne jen pozvolna.“

• „chlazení tekutého Fe-FeS jádra“ – To by asi chtělo nějak rozepsat.

• „Jelikož je Ganymed blíže k Jupiteru než Callisto, měl být častěji vystaven impaktům cizích těles o vyšších rychlostech po období velkého bombardování“
  • měl být nebo byl?
  • až po období nebo již během období?

• „chondrity typu L či LL, které jsou charakteristické menším zastoupením celkového železa, kovového železa...“ Co je to celkové železo?

dopsal jsem celkového obsahu železa. Snad pochopitelnější. Jinak je to prostě všechno železo, co se v tom chondritu nachází.

Teď je tam napsáno: „...které jsou charakteristické menším zastoupením celkového obsahu železa, kovového železa...“. K tomu mám dvě věci:

• Slovo obsah to nečiní srozumitelnější, zastoupen může být nějaký prvek, ale nemůže být zastoupen obsah.
• Co se myslí „železem“ a „kovovým železem“? Jan.Kamenicek 12. 3. 2010, 16:51 (UTC)

Chápu to tak, že to první udává všechno železo, které se tam nacházía to jak čisté tak i ve sloučeninách, potom kovové železo je čisté, které se často nachází v meteoritech. Na druhou stranu, termín kovové železo jsem přebral z článku železo u nás na wiki, ale koukám teďka na google a obecnější je pravděpodobně metalické železo. --Chmee2 12. 3. 2010, 17:11 (UTC)

Pokud to tedy znamená, že je tam méně železa jak čistého tak i ve sloučeninách, tak to zase odporuje pokračování věty, že oxidů železa je tam více. Znamená to, že ho je tam více jen v některých sloučeninách mimo oxidy?

Protože jde o překlad z en, díval jsem se, jak je to napsáno tam, ale neporozuměl jsem o nic více. Zato jsem si všiml jiné věci: Píší tam, že "složení hornin na Ganymedu je PODOBNÉ složení chondritů typu LL", nikoliv že se skládá přímo z nich. To mě mělo samotného trknout dřív, chondrity jsou druh meteoritů, a horniny na Ganymedu se určitě neskládají z meteoritů. Jan.Kamenicek 12. 3. 2010, 17:53 (UTC)

Asi nechápu, co je na tom nejasného. Mám šutr, který má vůči jinému nízký obsah železa celkově tak i metalického železa, ale má vůči němu více oxidů (takže prostě ten druhý šutr má zastoupení oxidů železa nižší, ale celkově má v sobě železa více). Proč by mělo být v rozporu s tím, že když je v něčem bohatší, že nemůže být současně celkově chudší? Dám příklad, v šutru o 100 kg a mám 20 % FeO, zbytek připadne třeba na SiO2 (celkem 20 kg železa), v šutru 2 mám 25 % FeO a zbytek připadne na něco těžšího než SiO2, takže budu mít 15 kg železa. Oxidů má sice více, ale celkově má méně. --Chmee2 12. 3. 2010, 18:04 (UTC)

PS: Všechny horniny se v podstatě skládají z meteoritů :) a když to vemem ještě hlouběji, tak všechno jsou to jen atomy z nějaké mrtvé supernovy... --Chmee2 12. 3. 2010, 18:13 (UTC)

Myslím, že určitě chápeš, v čem by byla taková formulace matoucí, v článku o zemské kůže také nemáme napsáno, že se skládá z meteoritů. Ale v hesle už je to přepsáno, takže tuhle část problému považuji za vyřešenou.

Co se týče obsahu železa, přeformuloval jsem to dle tvého vysvětlení; mrkni jestli to tak může být. Jan.Kamenicek 12. 3. 2010, 20:17 (UTC)

• Co je to „nevodní sloučenina“? Přepsáno na sloučenin neobsahujících vodu

Otázka Nejsem chemik, ale stále se mi to nezdá. Cituji z hesla sloučenina: „Chemická sloučenina je taková chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul“. Podle této definice si neumím představit, že nějaká sloučenina obsahuje vodu, což sama o sobě je sloučenina. Ale jak říkám, chemii moc nerozumím, třeba jsem úplně vedle. Jan.Kamenicek 22. 3. 2010, 15:30 (UTC)

Upraveno --Chmee2 22. 3. 2010, 16:36 (UTC)

Já sice chemik jsem, ale také tento termín nechápu. IMHO to je nesmysl. --Ragimiri 22. 3. 2010, 16:27 (UTC)

• Poloměr takovéhoto jádra by se pak měl pohybovat mezi 500 kilometry. Zřejmě jde o překlad z en, tam se však píše, že „by mohl dosahovat až 500 km“.

• Chápu, že když člověk do článku pořád hledí, tak za chvíli nic nevidí. Chtělo by po nějaké době s odstupem projet překlepy a formulace.

Další pokračování později. Jan.Kamenicek 7. 3. 2010, 16:46 (UTC)

• Místo "silikátové horniny" by možná znělo lépe "křemičité horniny"

• Odkaz z výrazu slaná voda vede na mořská voda. Není to totéž, slaná voda na Ganymedu bude mít úplně jiné složení než pozemská mořská

dopsal jsem do článku mořská voda specifikace, že se jedná o Zemi. Chtělo by to pak dopsat i zmínku prozatím o tom, jak to je na jiných tělesech a časem to vyčlenit jako je dnes atmosféra a pak specifické články. Ale myslím si, že to je prostě výhledově daleko do budoucna... --Chmee2 22. 3. 2010, 14:49 (UTC)

• konvekce vede na rozcestník

• „...mlhovina obklopující Jupiter byla ochuzená o plyny v době vzniku Galileových měsíců.“ Jestli dobře chápu, co je psáno ve zdroji, pak problém nebyl v tom, že by akreční disk byl o plyny ochuzen (pak by vznikla otázka, co ho o ně ochudilo), ale prostě na ně byl chudý.

• „...teplo vzniklé akrecí nestihlo vyzářit do okolí, ale soustředilo se uvnitř měsíce a přispělo k vnitřní diferenciaci oddělující od sebe horniny a led. ... Kvůli tomu je Ganymed odlišný od Callisto, kde akrece probíhala mnohem déle, takže akreční teplo bylo vyzářeno do okolí a nedošlo u něho k roztavení hornin a diferenciaci jednotlivých vrstev.“ V anglickém originále se píše, že tato diferenciace byla spojena též s táním ledu, a hlavně věta „Ganymede is different from Callisto, which apparently failed to melt“ se podle mne rovněž týká tání ledu, nikoliv tavení hornin.

• „Tato hypotéza je schopná vysvětlit velké rozdíly ve vzhledu dvou měsíců Jupiteru, které oba vznikly poblíž sebe.“ Naopak, základem této hypotézy je fakt, že měsíce nevznikaly moc blízko sebe, jeden vznikal blíže Jupiteru v hustším prostředí a druhý dále od něj v řidším prostředí. V anglickém originále se píše, že hypotéza je schopná vysvětlit proč měsíce vypadají odlišně, přestože mají podobné hmotnosti a složení.

• „během které vzniklo vnitřní jádro ať už železné či železné s vyšším obsahem síry.“ Anglický originál však hovoří o jádru tvořeném železem a (nikoliv či) sulfidem železnatým (což je něco jiného, než železo s obsahem síry). Uvedený zdroj hovoří o železe, tvořícím se pod hranicí oddělují jádro a plášť a o sulfidu železnatém vyplouvajícím nahoru z hloubi jádra.

Myslím, že heslo bude chtít ještě podrobně projít a hlavně zkontrolovat překlad. Jan.Kamenicek 21. 3. 2010, 09:00 (UTC)

Pokračování:

• "V infračervené spektroskopii se ukazuje přítomnost silných absorbčních čar o délce 1,04, 1,25, 1,5, 2,0 a 3,0 mikrometru odpovídající vodnímu ledu." - takto to vypadá, že ty čáry jsou takto dlouhé. Spíše se ale vyskytují na těchto vlnových délkách.

• přivrácená polokoule - je tohle zaužívaný výraz ve smyslu polokoule na straně ve směru pohybu měsíce? Většinou se přivrácenou polokoulí myslí ta, která je pozorovatelná z "povrchu" obíhaného tělesa. Ptám se, protože sám nevím, jaká je v tomto případě česká terminologie.

• "Oproti tomu rozložení oxidu uhličitého po měsíci se zdá být symetrické" – rovnoměrné???

• "Impaktní krátery na Ganymedu (vyjma jednoho) neukazují žádné známky obohacení oxidem uhličitým, které je známé z Callista. Pravděpodobně v minulosti došlo k tomu, že Ganymed své zásoby oxidu uhličitého vyčerpal":
  • chtělo by doplnit ten výjimečný kráter
  • Ve zdroji se nepíše, že by Ganymed vyčerpal své zásoby CO2 (což by i odporovalo předchozím tvrzením zde). Tohle mají asi blbě i na en. V abstraktu zdroje (celý článek bohužel není volně dostupný) se pouze píše, že materiál vyvržený z kráteru Kittu je chudší na CO2 ve srovnání s okolním terénem. Tahle věta, obsahující spojení „depleted in CO2“ je asi i zdrojem chyby v anglickém článku.
    • Teď mě ještě napadlo, jestli třeba v té studii není, že fakt, že materiál vyvržený z kráteru je chudý na CO2, je známkou toho, že ve svém nitru už Ganymed CO2 vyčerpal, nebo něco podobného. Ale to by chtělo mít ten článek. Jan.Kamenicek 4. 5. 2010, 18:21 (UTC)

• "Konvekce tekutého železa" – konvekční proudy v tekutém železe??

• "Některé modely vysvětlující vznik magnetického pole požadují přítomnost kapalného jádra tvořeného čistým železem na místo železného jádra s vyšším poměrem síry."
• V původním anglickém znění je "...přítomnost pevného jádra ... na místo tekutého..."
• "železné jádro s vyšším poměrem síry" – podobný případ jsme už řešili výše, anglicky je tam jádro sestávající z železa a sulfidu železnatého, což není úplně stejné. Jan.Kamenicek 4. 5. 2010, 18:07 (UTC)

Pokračování (s omluvou, neboť mě neustále něco odvádí jinam)

• V sekci povrch by bylo fajn, kdyby info o přijímaném množství slunečního záření a povrchových teplotách měla zdroj.
• "Síly, které by způsobily napětí v Ganymedově ledové litosféře, mohly pocházet z gravitační interakce s Jupiterem" - přesnější by bylo "slapové".
• "Gravitační pnutí na led mohlo způsobit zahřátí vnitřní části měsíce a napnout litosféru, což by vedlo k popraskání a sérii výzdvihů a poklesu částí litosféry a přetvoření až 70 % starého tmavého povrchu." – Tady to bude chtít si vyhrát s formulací (zejména "pnutí na led mohlo ... napnout").
• "...způsobeno ledovou kůrou Ganymedu, která se může rozpustit a tak krátery zarovnávat." V anglickém originále se píše *"...Ganymede's icy crust, which can (or could) flow and thereby soften the relief". Nevím, jestli to chápu správně, ale chtělo by to asi se podívat do zdroje, podle mě to neznamená, že se led rozpouští, ale že tzv. "teče", podobně jako "tečou", tj. pohybují se pozemské ledovce. Ale nejsem si jist.
• Všiml jsem si, že nebyl dovysvětlen vznik polárních čepiček. Z popisu na en jsem nebyl moc chytrý, tak jsem se začetl do té studie, kterou použili jako zdroj a doplnil jsem to. Chtělo by to ale zkontrolovat.

Zatím jsem došel ke konci sekce Povrchové útvary, budu ještě pokračovat. Jan.Kamenicek 24. 5. 2010, 16:56 (UTC)

Názor

Mně se to líbí, je to jasný kandidát na NČ. Nejsem samo sebou schopen posoudit věcný obsah, ale jména autorů zaručují, že to bude v pořádku. Chtělo by to ale ještě malou češtinářskou korekturu. Nevím mimochodem, co je Joviánský systém, ale čekal bych, že se bude psát spíš s malým j. Hodně zdaru,--Ioannes Pragensis 28. 2. 2010, 12:27 (UTC)

Připojuji se k předchozímu příspěvku a navrhuji převést adjektiva joviánský či joviální (obojí se vyskytuje, navíc s velkými písmeny) na českou verzi, tedy buď "jupiterský", "Jupiterův" nebo jako nepřímý přívlastek ("systém měsíců Jupiteru") - nevím, co je v astronomii častější.--Petr Karel 28. 2. 2010, 13:12 (UTC)

V češtině se to slovo asi oprvadu používá poměrně málo. Jan.Kamenicek 28. 2. 2010, 14:46 (UTC)

Klezcek strana 201 definuje termíny jovicentrický, jovigrafické souřadnice jakožto názvosloví pro (geo)grafické souřadnice. Přívlastek jovi- se používá v odborné terminologii. Můžeme to samozřejmě opsat, otázkou je, jestli nechceme, aby se čtenář setkával s termíny, na které může narazit v budoucnu jinde. Otázka tedy, co s tím. Já bych byl pro ponechání + případné vysvětlení do závorky. --Chmee2 28. 2. 2010, 14:53 (UTC)

Termíny "jovicentrický" a "jovigrafický" jsou myslím trochu jiný případ. Jsou to termíny, které nelze jednoduše nahradit českým ekvivalentem, a zřejmě z toho důvodu se také v češtině vyskytují častěji, než termín "joviánský", který většinou nahradit lze. Pokud by tam ale přesto měl tento termín zůstat, pak by určitě měl být "joviální systém" přesměrován na heslo, kde bude termín vysvětlen. Nabízí se heslo Měsíce Jupiteru, ovšem zde tento termín vysvětlen není. Kromě toho velmi stručné vysvětlení v závorce by určitě také nebylo na škodu. Jan.Kamenicek 28. 2. 2010, 15:23 (UTC)

Přepsáno. --Chmee2 5. 3. 2010, 09:28 (UTC)

Jádro

• Jádro Ganymedu je nejpravděpodobněji složené z ledu a křemičitanů a jeho kůra je pravděpodobně silná vrstva zmrzlé vody (ve Fyzik charakteristice) ale později se mluví o železném jádře - Zdá se, že Ganyméd je zcela diferenciovaný. Skládá se z jádra, které obsahuje sulfidy železa a železo... a dále. Zdá se mi že jde o rozdílná pojetí složení jádra. Zdraví--Jann 6. 3. 2010, 14:30 (UTC)

odmazáno

díky za připomínku. Vyřešeno promazáním. On tam byl fragment ještě starého článku, přehlédl jsem ho, který nebyl aktualizovaný. Lepší tedy byl průklest z větší části, jelikož zbytek je pak o sekci níže popsán. --Chmee2 6. 3. 2010, 15:17 (UTC)

• Teďka mě ještě trklo:"Fyzikální charakteristika" začíná: G. nemá známou atmosféru - dál je ale atmosféry plno. Asi další pozůstatek z dřívějška.

odmazáno

• K vytvoření celkového pohledu Ganymedu byly použity snímky ze sondy Voyager... Není jasné ze které, a nezní mi to česky, lepší snad "pohledu na ganymed" "přehledu o Ganymedu" či tak.

odmazáno

• Kdyby nebylo anglických šablon v refech, hned bych dal stříbrný puclík. Ale když teď máme „éru růstu kvality“ :-) --Jann 6. 3. 2010, 17:17 (UTC)

Já mám jen maličkost, růstem kvality neotrávit, anglické šablony by ta být neměly, a chtěl jsem dát návrh, a počátek textu nezačínal refem číslo 8, což dát reference extra pro infobox a článek, Já to v Proximě převzal z de a líbí se mi to. Dál by to chtělo českou literaturu a české externí odkazy, myslím že na toto téma je.--Mirek256 7. 3. 2010, 11:42 (UTC)

• Excentricita je přibližně 0,0013 o kousek dál v průměru 0,0015, chtělo by sjednotit, navíc v refu č.64 (High Tide on Europa) číslo 0,0015 nevidím, zato je v následujícím refu č.65 (SHOWMAN, MALHOTRA).--Jann 14. 3. 2010, 12:40 (UTC) Sjednotil jsem na 0,0013 dle zdoje citující excentricitu v infoboxu. Díky --Chmee2 14. 3. 2010, 13:38 (UTC)

Omlouvám se, že připomínky tak kouskuju, tohle už bude doufám poslední. Takže:

• Zdá se mi, že oddíl Krátery, světlé a tmavé pruhy se překrývá s prvním odstavcem u Povrchu. Možná by se jako oddíl měl zrušit a text posunout nahoru.
• Názvy kráterů na povrchu ... Nevím co je psáno ve zdroji, ale podle seznamů na en:wiki jsou i názvy prasklin a brázd z těchže bájí úrodného půlměsíce jako krátery. Navrhuji: "Pro povrchové útvary na Ganymedu jsou vybírána jména vesměs z mytologií kultur úrodného půlměsíce od Egypta po Mezopotámii, přitom krátery mají jména bohů a hrdinů." --Jann 14. 3. 2010, 18:39 (UTC)