Diskuse:Finština

Z hesla Finština byla v období od 15. března do 31. března 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … finština má sice jen 1 rod, ale zato 15 pádů?“

To je tedy dost nešťastná formulace. Finština totiž žádný rod nemá. Taková kategorie ve finštině neexistuje.2A00:1028:8386:52:AC57:4C10:A910:533 8. 5. 2023, 13:57 (CEST)

No, o finštinu se trochu zajímám, ale tento článek mi příjde napsán poněkud populárněvědecky ("Ano, i to je možné"; "natož střední (rod)"). --Michal Zlatkovský 19:33, 8. 3. 2005 (UTC)

Wikipedie:Editujte s odvahou --Li-sung 19:39, 8. 3. 2005 (UTC)

Tak dlouho jsem s editaci otalel, az to napsal nekdo za me. Vzhledem k tomu, ze finsky se alespon trochu domluvim, tak muzu rict, ze vetsina je toho pravda, i kdyz jsou tma nepresnosti. Formulace jsou zivejsi, ale to se casem vypiluje. Jedina vec, ktera me nesedi, je "Většina pádů totiž vyjadřuje umístění". To neni pravda. Lokalnich padu je jen sest, pokud vim (az do ted jich znam 13), coz neni vetsina (z 15). Miraceti 19:48, 8. 3. 2005 (UTC)

Jsem tuhle super stránku včera teprv objevil a hned mě to zaujalo, tak jsem narychlo, asi za 3 hodky sesmolil nějaký článek, což je dobře, protože jsem rozbouřil místní vody, vždyt finsky celkem umím a mrzelo mě, že tu nic není.
Samozřejme je pravdou že lokalních pádu je jenom šest, to jsem špatně formuloval, chtěl jsem naznačit, že ne všechny fungují, jako naše pády. pozn. Pádů je 15, néli 16, finské stránky nerozlišují nominatiivin a genitiivin akkusatiivi.
Hlavně, že se povedlo trochu rozjet novou stránku, a to je hlavní.
Rád píšu populárně vědecky(protože to možná jinak ani neumím), prostě se chci vyhnout aby mě pro změt cizích slov lidé nerozuměli(což znám až moc dobře ze školy), ale každý to přeci může opravit:)
A ještě spíš k pousmání. Mä oon je z Helsinek. Např. v Tampere se to řekne mää oon. Jinak je mluvený jazyk celkem snadný, když už někdo pobral finštinu, ne?. Váša

Tak jsem to překopal a spoustu toho přidal. Už je toho asi dost. Ještě by stálo za to přidat něco o historii jazyka. Miraceti 23:11, 9. 3. 2005 (UTC)

docela brutálně předěláno, ale je to hezký, moc hezký. Vadeka 13:58, 10. 3. 2005 (UTC)

Ehm, ještě včera jsem plánoval, že se budu učit finsky... Při pohledu na těch 15 pádů mne ale tak trochu začíná mrazit v zádech... :o( Cinik

Ona ta finstina neni zas tak slozita. IMHO cestina je horsi. Ale je dost velky rozdil, jestli se chcete jen dovedet, jak jazyk funguje, nebo se ho opravdu naucit. V druhem pripade mi to neprijde zas o tolik strasnejsi nez u jinych jazyku. Nemcina se mi ucila hur. Je velmi dulezite, kdo je ucitelem, pripadne z jakych knih se ucite. V Cesku nikoho, ko by finstinu ucil, neznam. Bohuzel, jediny C-F slovnik, ktery znam, je spise urcen pro Finy, kteri se snazi naucit cesky. Ucebnice Finstina nejen pro samouky, ktera se da lehce v Cesku sehnat, ma pekne texty a cviceni, ale gramatika je tam podle me vysvetlena dost mizerne. Mne osobne se absolutne nelibi zpusob, kdy autor nejprve rekne, ze finstina ma defakto jen jeden vzor pro sklonovani a nasledne se v nekolika lekcich zacne probirat pravidly, podvzory a vyjimkami. Uz asi sedmou lekci jsem mel problem pochopit, ackoli jinak zde probirane sklonovani ovladam.

Zrovna padu se nedeste. Ve skutecnosti se pouviziva nejvice nominativ, pak genetiv (shodny s akuzativem) a partitiv, a pak lokalni pady. V singularu jsou celkem jednoduche, v pluralu o neco slozitejsi. Dal se pouzivaji jeste asi dva pady a tim to prakticky konci. Kdyz se naucite tvorit genetiv, umite rychle tvorit i lokalni pady. Finstina ma zakernosti hlavne jinde, ne v padech. Predevsim je to velka odlisnost psaneho jazyka od mluveneho a pak spousta drobnosti, ktere jsou v principu jednoduche, ale kdyz se jich sejde nekolik dohromady, je to peklo. Nejdulezitejsi, jako ostatne u vsech cizich jazyku, je prijmout jeho filozofii. Prestat premyslet proc je to jinak nez v jinych jazycich, a radsi myslet na to, proc je to zrovna tak ve finstine. Kazdopadne teprve aspon po roce intenzivniho uceni je clovek schopen se zacit tak nejak dorozumivat. Miraceti 14:41, 10. 3. 2005 (UTC)

U nás finštinu učí Pražská jazyková škola, pokud vím, s trochou asertivity se prý lze dostat na kurz University Karlovy mezi obyčejné denní studenty a také finští studenti studující na ČVUT učí svůj rodný jazyk v rámci svého pobytu [kurzy na ČVUT]

Sám když jsem se začal učit právě na ČVUT a podle zmíněné finštiny nejen pro samouky, jsem nejprve snadno pochopil některé základy, ale později uvízl na nedostatku slovní zásoby (což se asi přihodí u každého jazyka) a občajném problému formování přesných tvarů. To se ale časem krkolomnou snahou jazyk použít a zabroušením do skutečných finských textů podařilo zlepšovat a stále se zlepšuje, protože pořád nemůžu říci, že se finsky umím na úrovni, ikdyž bych se asi domluvil. Vadeka 18:26, 12. 3. 2005 (UTC)

sklonovani sloves

Vážně se ve finštině slovesa skloňují? Li-sung 08:27, 10. 3. 2005 (UTC)

Je pravda, ze lepsi by bylo "ohybaji". Je ale taky pravda, ze i ke slovesum v urcitem tvaru se daji pridavat nektere padove pripony, takze se da rict, ze se i slovesa "sklonuji".

Pod "sklonovanim" si nepredstavuju, ze se casuji, maji ruzne zpusoby a jsou v ruznych osobach, to je obecne "ohybani". Predstavuju si pod tim spise ohybani substantiv pro ruzne pady. Diky za pripominku, jak budu moct, tak to napravim. Miraceti 13:01, 10. 3. 2005 (UTC)

Skloňují se jen participia a infinitivy. Je zde však tolik matoucích formulací, že by se článek měl napsat znovu a s rigidní vědeckou terminologií, jež by vše precizovala, sjednotila a vytřídila věci nepodstatné. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 147.251.102.106 (diskuse)

Aby tomu pak ale někdo rozuměl. Je to přecejen obecná encyklopedie. --Palu (diskuse) 6. 6. 2018, 14:37 (CEST)

To se přece nevylučuje. Vědecká terminologie je jen systém definovaných pojmů. Proto se na Wiki používají vnitřní odkazy. Dám příklad terminologicky rigidního (slovem rigidní nemyslím nic záporného), a přesto srozumitelného textu. "Termín slovotvorba zahrnuje způsoby tvoření nových slov, což jsou a. přejímání cizích slov ("auto"), b. odvozování pomocí odvozovacích přípon ("työ" (práce) > "työtön" (bez práce), c. skládání (komponování; "aamupäivä" (dopoledne) a d. zkracování ("EU", "isi" (tatínek)." Když to srovnáte s kapitolou "Tvorba slov", vidíte, že kapitola sama je konfúzní a nepřehledná. Slovotvorba nemá obvykle nic společného s jazykovou typologií (pro finskou slovotvorbu je irelevantní, že finština je převážně aglutinačním jazykem - relevantní je to pro flekční morfologii, tedy skloňování a časování). Navíc slovotvorba patří do morfologie, není důvod probírat morfologii flekční, typologickou a derivační (slovotvornou) napřeskáčku a vkládat mezi části této jediné kapitoly úvahy o prozódii (intonace, důraz...) a jiných věcech fonetických a fonologických, o pravopisu (abeceda) ap. Tato neuspořádanost je bohužel vlastní celému heslu. Heslo přece nemá být pouhým agregátem informací, má mít i nějakou strukturu a informace mohou být hierarchizované, třeba od pojmové definice k definici výčtem.147.251.102.106 6. 6. 2018, 15:56 (CEST)

genitiv od slova "vaaka"

bohuzel nemuzu psat tento vec cesky, i will switch to english.

Příklad: vaaan — genetiv od slova vaaka („váha“)

one must put a ' in between, nemuzeme mít tri aeiuyåäö, so it becomes "vaa'an" and is pronounced with a little pause. někdo with better czech skills could update this to the page

Přiznám se, že apostrof jsem ve finštině ještě nikde neviděl. Zkusim to vyzkoumat. S výslovností máte pravdu. --Miraceti ✉ 10:53, 24. 4. 2005 (UTC)

I've never seen an apostroph in Finnish yet. I will try to get to know more about this. You are right with the pronounciation. --Miraceti ✉ 10:53, 24. 4. 2005 (UTC)

The apostrophe denotes a glottal stop. It is a Finnish "letter" of sorts. --213.250.74.106 23:39, 25. 6. 2005 (UTC)

Výše zmíněný text jsem napsal už dříve, ale další poznámkou jsem ho zas omylem smazal. Je pravda, že v pravidlech finštiny je ten apostrof (alespoň Finové se to tak učili ve škole), ale opravdu jsem to nikde v tištěném textu zatím neviděl. Podlě mě ani pro to není důvod, protože Finové pochopitelně vědí, jak ty tři a vyslovit.

Změněný text ponechám tak, jak je.

I am not going to change the editation of my colleague from Helsinki. --Miraceti ✉ 16:27, 29. 4. 2005 (UTC)

Já už jsem se s tím v tištěném textu setkala. Tři a za sebou se mohou vyskytnout v estonštině a pouze ve složenině, ve finštině opravdu musí být oddělena, tedy vaa'an. Totéž ve slově raaka > raa'an (tj.syrový) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.102.81.123 (diskuse)

Taky jsem to viděl. --Miraceti 21:59, 13. 2. 2008 (UTC)

háčky a čárky

Jak je to s háčky? š a ž jsem viděl v Laponsku a bylo mi řečeno, že je to laponština. Pravda je, že spousta finů šišlá a kiitos je pro ně stejný jako kiitoš, ale, že by ho psali, to snad ne.

Finština neměla B, C, F, Q, W, X, Z a Å. Jsou pouze v slovech přejatých jako banaani, cocktail, filmi, pizza. (z toho výčtu by člověk měl snad i pocit, že bude rozumět každému druhému slovu...).

Laponština má skutečně dost oháčkovaných písmenek. Finština nikoli. Ovšem používají se poměrně dost při přejímání slov z cizích jazyků (šakki - šachy, Tšekki - Česko atd...). V článku je to zmíněno a jsou tam příklady. Píše se to (ačkoli Š není na finské klávesnici) a některá slova je možné najít i v česko-finském slovníku, co vyšel někdy v 80. létech.

Že by Finové šišlali a vyslovovali Š ve finských slovech, kde má být S, s tím jsem se ještě nesetkal. Ale je pravda, že mívají dost často problém právě s vyslovováním Š.

Která písmenka finština má a která používá v původních slovech, je zmíněno v článku. --Miraceti ✉ 10:59, 24. 4. 2005 (UTC)

Co se týče "šišlavé" výslovnosti finského s, je tomu tak proto, že jeho artikulace je jiná než u českého, jazyk není za horními zuby, ale výše. V některých případech se to pak výslovností blíží skoro až k českému š. Katalinka

maɳneetin

Kolega z Helsinek udělal ještě jednu změnu. Pravda je taková, že naše učitelka výslovnosti se velmi snažila, aby nás naučila to dlouhé ɳɳ vyslovovat. Na druhou stranu, po krátkém průzkumu jsem si ověřil, že sami Finové jsou dost líní a opravdu vyslovují maɳneetiɳ. --Miraceti ✉ 16:31, 29. 4. 2005 (UTC)

As a Finnish speaker I must say that there is no other option than [maɳneetin]. Foreign words are inconsistent, that's the point. Actually, that hook should point the other way, it's a velar nasal. --213.250.74.106 23:39, 25. 6. 2005 (UTC)

Corrected the hook direction. --85.156.136.101 16:30, 28. 1. 2007 (UTC)

Mennä

Sorry about minimal language skills, using english. Minä menen syömästä - "mennä" means "to go"; minä menen syömästä is "I go from eating". Should be menen pois "I go away", or lähden "I leave". -213.250.74.106 23:39, 25. 6. 2005 (UTC)

Toš já jsem šla do finštiny s tím, že si furt vsugerovávám, že vlastně není tak těžká a že čeština je vlastně mnohem těžší, protože má k těm složitým pravidlům ještě milion výjimek, a ono se to pak učí nějak snadněji. *Žabik

Rozdělení

Článek je výborný, chválím, finština je strašně zajímavý jazyk. Jenom bych ho možná navrhoval rozdělit na "finština" a "finská gramatika", vzhledem k tomu, že v jedné pasáži je gramatika popsaná natolik podrobně, že by to na samostatný článek stačilo a vzhledem k tomu, že tady máme plno článků o gramatikách (cca deset) v téhleté kategorii. Problém je ten, že nevím, jakou šablonu použít, tak to prosím vás někdo udělejte za mě...děkuju...

Váš

--Mostly Harmless 17:30, 30. 11. 2006 (UTC)

Souhlasím, že by to bylo hezké, ale nejprve je třeba dopsat všechno to, co k jazyku patří a není to tu. --Miraceti ✉ 20:07, 31. 5. 2007 (UTC)

Já bych v rozdělení neviděla problém. V případě rozčlenění se z článku nestane ani subpahýl a snad ani pahýl. Šablona tu visí už přes tři roky a vypadá to, že se to nikam neposunulo. --Hellooo 6. 7. 2010, 06:49 (UTC)

Jo, te to dlouhý, tak rozdělit + doplnit {{Portál Finsko}} --W.Rebel 31. 7. 2010, 14:29 (UTC)

Verbum kontraktum

Kde je zaveden termín "verbum kontraktum"? Není zde zbytečné jej používat? Slovesa končící na -ta jsou prostě jednou ze tříd (nebo několika třídami, podle zvoleného systému. Myslím, že je termín, který není nikde na wiki vysvětlen a v daném místě nepřináší žádnou informaci, v článku nutně nepotřebujeme.

Nevím, jaký systém slovesných tříd zvolit, viděl jsem jich v různých publikacích už asi pět. Těžká volba. Miraceti 10. 12. 2009, 16:31 (UTC)

Termín jsem použil, protože jsem se chtěl jednoznačně na tato slovesa odkázat. Ale asi je to zbytečně matoucí, když jinde není vysvětlen. Zároveň si taky myslím, že bude lepší určit si systém slovesných tříd a na ty se v článku odkazovat. Bez něj asi nemá cenu se pouštět do psaní něčeho o slovesech. Teď tedy jaký systém zvolit. Já bych zvolil systém 6 tříd (-a, -da, -lla/-rra/-nna/-sta, -ta, -ita, -eta) nebo 4 (-a, -da, -lla/-rra/-nna/-sta, -ta) s tím, že 4. třída by měla 3 podtřídy. Třídu, kde je olla, surra, mennä, nousta bych do podtříd zbytečně nerozděloval, protože se tato slovesa chovají úplně stejně až na rozdílnou souhlásku. --Planescape 11. 12. 2009, 16:33 (UTC)

Což o to, vybrat si můžeme, ale potřebujeme hlavně vědět, proč vybíráme právě to. A to je ten kámen úrazu. Neznám žádnou publikaci, která by něco takového porovnávala.

Podívej se třeba na [1]. Ve finském Wikislovníku si vybrali podle mého názoru dost nepedagogický, ale za to vyčerpávající systém.

V následujících týdnech se podívám do učebnic, které mám k dispozici, a nějak to shrnu. Miraceti 13. 12. 2009, 18:09 (UTC)

V tom finském wikislovníku, ale nejsou žádné třídy, ale jen všechny vzory sloves. Myslím si, že říkat, je to kámen úrazu, je přehané. Potřebujeme jen jednoduše rozdělit slovesa tak, aby to bylo přehledné, lehce zapamatovatelné a zároveň dostatečné pro vysvětlení tvorby tvarů, ale není třeba být úplně vyčerpávající. Pro tvorbu většiny tvarů lze slovesa rozdělit do 6 tříd. Samozřejmě vždycky budou i nějaké vyjímky. Planescape 13. 12. 2009, 23:12 (UTC)