Diskuse:Ekvipartiční teorém

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poznámky[editovat zdroj]

Díky za založení tohoto důležitého článku. Chci jen před dokončením včas upozornit, že věta z úvodu

"Obecně pokud stupeň volnosti přidává k energii násobek , bude průměrná energie v tomto stupni volnosti ."

je poněkud zavádějící, protože míchá označení stupně volnosti a kanonické proměnné. Korektní, ale těžkopádnější znění by bylo:

"Obecně, pokud i-tý stupeň volnosti přidává k energii člen obsahující s-tou mocninu jemu příslušné kanonické proměnné, tedy (zobecněné) souřadnice nebo složky (zobecněné) hybnosti ( či ), bude průměrná energie pro každý takový příspěvek i-tého stupně volnosti."

Věřím, že najdete srozumitelnější ale korektní formulaci. Přeji hodně sil do dokončení článku, už se na něj těším. Petr Karel (diskuse) 29. 8. 2012, 10:34 (UTC)

Díky za rychlou úpravu. Bohužel znění stále není korektní - "průměrná energie v příslušném stupni volnosti" může být složena z více příspěvků k energii - jako např. u vibračních stupňů volnosti jsou dva kvadratické příspěvky, tedy "průměrná energie v příslušném stupni volnosti" je dvojnásobná (2×½kT)! V předchozím návrhu jsem ztučnil onu opomenutou část formulace. Petr Karel (diskuse) 30. 8. 2012, 12:27 (UTC)

Ono je to dost těžké, protože požadavky přesnosti a srozumitelnosti jdou proti sobě. Všimněte si například, že kanonickou proměnnou a stupeň volnosti místy zaměňuje i featured article v enwiki. „If a degree of freedom xn appears only as a quadratic term anxn2 in the Hamiltonian H, ...“ Chápu to trošku obecněji jako „stupeň volnosti“ v prostoru fyzikálních stavů. Málo kdy dává jedna proměnná více členů. (I když i to se stává, já vím.) Udělám to tak, že v úvodním odstavci se omezím na případ, kdy ten příspěvek je jeden od jednoho stupně volnosti. Ostatně obecná formulace už tam je níže a ve finále samozřejmě nebude chybět příklad harmonického oscilátoru a další. OK? --egg 30. 8. 2012, 13:47 (UTC)

S první částí souhlasím - přesnost a srozumitelnost jdou proti sobě a nesrozumitelnosti pro laika jsem si vědom, jak jsem již uvedl (nakonec ale samo téma asi laiky přitahovat nebude). Ano, v angličtině to je napsané hantýrkou statistických fyziků, ale to i fyzikálně znalejšímu čtenáři wikipedie k pochopení podstaty stupně volnosti nepřispěje a na srozumitelnosti nepřidá (nebo myslíte, že ano?) Já bych onen dovětek o obecné mocnině z úvodu raději vypustil - vždyť všechny běžné případy jsou s kvadratickým příspěvkem. Naopak nechat to tam špatně a neuvažovat více příspěvků od daného stupně volnosti bych jako vhodné nepovažoval (vibrační stupně volnosti jsou i v učivu základního VŠ kursu molekulové fyziky a pokud si pamatuji, byly už i ve studijním materiálu fyzikální olympiády středoškoláků). Bez poslední věty úvod může zůstat, protože hovoří jen o příspěvcích kinetické energie (přiblížení nestrukturovaných částic). Druhý kvadratický příspěvek vibračních stupňů volnosti je příspěvek charakteru energie potenciální. Omlouvám se, že otravuji a děkuji za pochopení. Petr Karel (diskuse) 30. 8. 2012, 14:40 (UTC)

Dobrá, v příští úpravě to vykopnu z úvodu o něco níže. --egg 30. 8. 2012, 16:05 (UTC)

Rád bych tento článek časem viděl mezi , ale teď se mu na nějakou dobu přestanu systematicky věnovat. Chybí hlavně tři věci:

  1. odvození
  2. zdroje
  3.  souvislost s viriálovým teorémem

Inspiroval jsem se anglickým článkem, ale snažil jsem se nepřekládat, jít pokud možno vlastní cestou. Prosil bych další autory, jestli by se mohli držet této linie. Díky, těším se na spolupráci nad tímto zajímavým heslem. --egg 12. 9. 2012, 18:41 (UTC)

ad 2.:
  • Úvod do problematiky
    • Svoboda E., Bakule R.: Molekulová fyzika. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 276 s. ISBN 80-200-0025-9 – kapitola 5, oddíl 5.8 Ekvipartiční teorém a molární tepelné kapacity víceatomových molekul, s. 100-108
    • Špolskij E.V.: Atomová fysika I. 1. vyd. Praha: Technicko vědecké vydavatelství, 1953. 500 s. – kapitola VI., oddíl 80. Ekvipartiční theorém, str. 242-5 (staré, nikoli však zastaralé, velmi srozumitelné podání)
    • Moore Walter John: Fyzikální chemie. 2. vyd. Praha: SNTL, 1981. 976 s. – kap. 4, oddíl 4.18 Ekvipartiční princip, s. 163-164; 4.21 Ekvipartiční princip a tepelné kapacity, s. 168-169
    • Maršák Z.: Termodynamika a statistická fyzika, II. díl Statistická fyzika. 1. vydání. Praha: Ediční středisko ČVUT, 1981. 102 s. – kap. 1., oddíl 1.3 Kinetický výklad tlaku. Ekvipartiční zákon. s. 10-13
    • Reif F.: Statistical Physics. (Berkeley Physics Course, volume V.) New York: McGraw – Hill Book Company, 1967 (mnoho nových vydání, i v ruštině – Moskva: Nauka) – kapitola 6, oddíly 6.5 Equipartition theorem, 6.6 Examples of equipartition theorem (ve 3. vydání ruského překladu, 1986, 336 s. – s. 230-234)
  • Odborná úroveň včetně odvození
    • Kvasnica J.: Statistická fyzika. 1. vyd. Praha: Academia, 1983 (2. vyd. 1998). 320 s. – kapitola II, oddíl II.3 Ekvipartiční a viriálový teorém, s. 59-61
    • Landau L. D., Lifšic E. M.: Statističeskaja fizika. (Teoretičeskaja fizika, tom V.) Moskva: Nauka, 1976
Konkrétní místa, kde se píše o E.T., doplním později. Petr Karel (diskuse) 13. 9. 2012, 11:27 (UTC)
Doplnil jsem dle slibu. Petr Karel (diskuse) 14. 9. 2012, 07:11 (UTC)