Diskuse:Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu

Návrh na přejmenování a přesunutí článku na Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu

Navrhuji přejmenování a přesunutí článku na Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu. Má to své opodstatnění, mj. v tom, že mnoho jeho předků byli také Edwardové de Vere. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 10. 2015, 16:52 (CEST) - Tento Edward de Vere má, jak vidět, články v angličtině, francouzštině, němčině atd. Angličané mají ale také článek o jeho otci Edwardovi a dalších Edwardech de Vere. Prostě ten 17. hrabě z Oxfordu by v názvu IMHO měl být. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 10. 2015, 23:03 (CEST)

Souhlasím. --Kusurija (diskuse) 12. 10. 2015, 20:56 (CEST)

Zdá se, že se o to nikdo další nezajímá a že bych(om) mohl(i) přistoupit k přesunu, pokud nebude nikdo proti, v nejbližší době přesunu. OK? --Kusurija (diskuse) 13. 10. 2015, 10:09 (CEST)

Již jsem to udělal. Teď ale nefungují odkazy na jiné Wikipedie a také nefunguje infobox, bohužel. Ale už jsem se obrátil s prosbou o zásah na kolegu správce Horsta. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 10. 2015, 11:45 (CEST)

@Zbrnajsem: Vizte Nápověda:Mezijazykové odkazy. Po přesunu je potřeba opravit odkaz na článek v jeho položce na Wikidatech, buď osobně nebo chvíli počkat na roboty. A infobox je zde nevyplněn, všechny informace tahá právě z Wikidat. --16. 10. 2015, 19:26 (CEST), Utar (diskuse)

Stal se skoro zázrak. Už to obojí funguje, snad samo od sebe? --Zbrnajsem (diskuse) 13. 10. 2015, 11:48 (CEST)

To dělají roboti automaticky, ale pár desítek sekund až minut to trvá...--Kusurija (diskuse) 13. 10. 2015, 19:22 (CEST)

Vlastní básně

„Ve svých mladých letech byl hrabě Oxford znám tím, že psal básně a hry pod vlastním jménem. Některé z těchto svých raných děl uveřejnil Oxford pod pseudonymem Fortunatus Infoelix, avšak žádné z nich nepublikoval pod svým pravým jménem.“ Takže byl znám tím, že psal pod vlastním jménem, ale nikdy nepublikoval pod vlastním jménem? Nějak mi to nejde k sobě, ale možná mi to jenom někdo vysvětlí, případně i dovysvětlí v článku. Dík. --Ladin (diskuse) 24. 10. 2015, 21:28 (CEST)

Kolego Ladine, děkuji Vám za upozornění na to, že ten text v článku byl rozporuplný. Začal jsem se hned tou věcí zabývat a celou pasáž jsem přepsal a uvedl k tomu dva zdroje. Jsem však už dost unavený, a tak jsem zapomněl tu editaci shrnout. Je to všechno nesmírně komplikované. Knihu od Kurta Kreilera (v němčině) tady mám před sebou. Už jsem ji dost dlouho nečetl, takže narychlo jsem všechno v ní k tomu pseudonymu F. I. nenašel, jen první zmínku na str. 126. Kreiler napsal svoji knihu dost propleteně a je dost obtížné se v ní vyznat. Ale je velmi fundovaná, Kreiler použil nesmírné množství literatury. Marottiho knihu naproti tomu nemám a citoval jsem ji proto podle anglické Wikipedie. Posuďte sám, co tam stojí v článku Edward de Vere, 17th Earl of Oxford v kapitole Literary reputation, první odstavec:

Oxford's manuscript verses circulated widely in courtly circles. Three of his poems, "When wert thou born desire", "My mind to me a kingdom is", and "Sitting alone upon my thought", are among the texts that repeatedly appear in the surviving 16th-century manuscript miscellanies and poetical anthologies.[176] His earliest published poem was "The labouring man that tills the fertile soil" in Thomas Bedingfield's translation of Cardano's Comforte (1573). Bedingfield's dedication to Oxford is dated 1 January 1572. In addition to his poem, Oxford also contributed a commendatory letter setting forth the reasons why Bedingfield should publish. In 1576 eight of his poems were published in the poetry miscellany The Paradise of Dainty Devises. According to the introduction, all the poems in the collection were meant to be sung, but Oxford's were almost the only genuine love songs in the collection.[177] Oxford's "What cunning can express" was published in The Phoenix Nest (1593) and republished in England's Helicon (1600). "Who taught thee first to sigh alas my heart" appeared in The Teares of Fancie (1593). Brittons Bowre of Delight (1597) published "If women could be fair and yet not fond" under Oxford's name, but the attribution today is not considered certain.[178]

Poznámka 176 se vztahuje na Marottiho knihu. Je zřejmé, že není možné toto vše a ještě další odstavce zakomponovat do našeho článku. Když se v tom stěží vyznáme my, co potom naši čtenáři? Pro mne je ale jedno jisté. Oxford měl všechny předpoklady, aby se stal velkým básníkem a dramatikem. I povahově, tak trochu i svým sklonem k dobrodružnosti. Ostatně v roce 1575 a až do března 1576 ani nebyl v Anglii, nýbrž v Itálii. Jsem přesvědčen o tom, že Edward de Vere např. ve Veroně získal ty znalosti prostředí a tamějších poměrů, které pak zužitkoval pro slavnou tragédii Romeo a Julie. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 10. 2015, 23:45 (CEST)