Diskuse:Železniční trať Děčín–Rumburk

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chtělo by to sjednotit názvy železničních tratí s odbočkou. Máme tu články:

Osobně bych spíš preferoval název „Železniční trať W - X s odbočkou Y - Z“ před názvem „Železniční trať W - X/Y“. A tvar „Železniční trať W - X, Y - Z“ se mi nelíbí vůbec. Ale samozřejmě podřídím se většinovému názoru. --Harold 2. 6. 2009, 16:51 (UTC)

Mě se o něco víc líbí tvar Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš, přijde mi přehlednější. Ale je to věc názoru a také se podřídím většině. Železniční trať Děčín - Rumburk s odbočkou Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa jsem přesunul na nový název po vzoru Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš která tu byla dřív. -- Jowe 2. 6. 2009, 17:00 (UTC)
Osobně se mi líbí pro svou přehlednost tvar s / použitý na Pacifiku. Formát, který používá SŽDC v jízdních řádech, tedy Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany, Vrané nad Vltavou - Dobříš mi přijde sice přehledný ale nepředpokládaný a moc dlouhý, tedy do názvu článku nevhodný. —Jagro 2. 6. 2009, 17:08 (UTC)
A také by asi někdy bylo těžké určit co je odbočka a co hlavní větev.. Železniční trať Děčín - Rumburk s odbočkou Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa nebo Železniční trať Děčín - Česká Lípa s odbočkou Benešov nad Ploučnicí - Rumburk  ? -- Jowe 2. 6. 2009, 17:10 (UTC)


Díky za názory, ještě jsem psal ŠJů a Mkl, tak počkáme a uvidíme. K určování odboček, já osobně odbočku beru jako úsek trati, který je kratší než druhá větev, což úsek do České Lípy splňuje (podle JŘ 20 km, větev do Rumburku naopak 40 km). Navíc i podle jízdního řádu je odbočkou trať do České Lípy. --Harold 2. 6. 2009, 17:19 (UTC)

Po pravdě to jak jsou ty tratě ve skutečnosti vedeny je samo o sobě nepřehledné :-). Když jsem pojmenovával článek Miedzylesie tak se mi chvěla ruka, název s odbočkou se mi líbil víc, proto jsem ho následně využil u Benešov - Česká Lípa, preferoval bych tedy "s odbočkou"---mkl- 2. 6. 2009, 17:24 (UTC)

Konvence rozlišování variant tras pomocí lomítek nebo dokonce vodorovných "zlomkových čar", v minulosti běžná, se již téměř nepoužívá a obávám se, že těm, kdo nejsou pamětníci, už přestává být srozumitelná. Krom toho způsob zápisu se šikmým lomítkem může být mnohdy nejednoznačný. Varianta používaná v současné době v traťových jízdních řádech pro veřejnost je nejočekávatelnějším názvem, protože jde o oficiální označení, ale z grafického hlediska není moc šťastná, protože v jiných druzích dopravy se interpunkční čárka používá k oddělení částí názvu zastávky. U té slovní varianty se mi nelíbí slovo odbočka: vnucuje to dojem, jako by větev uvedená tímto slovem byla dráha jaksi nižší kategorie (analogicky ke slovu vlečka). Na všechny tři tyto možnosti se dívám s rozpaky, ale kdybych měl jednu z nich preferovat, tak asi tu dle jízdních řádů SŽDC. Ještě tu samozřejmě máme otázku, jestli musíme články o tratích dělat přesně po stejných úsecích, podle jakých jsou aktuálně seskupeny či očíslovány do traťových jízdních řádů. U některých větvených tratí by ideálním řešením mohlo být oddělení některé větve do samostatného článku, například má-li rozdílnou historii nebo byla-li někdy v minulosti vedena jako samostatně číslovaná trať. Samozřejmě předpokládám, že dobrý nepahýlový článek o trati nemá být jen schématem jejího aktuálního vedení, ale měl by komplexně pojednávat o historii, významu, provozu, technických i architektonických specifikách atd. a být pokud možno nadčasový. --ŠJů 2. 6. 2009, 22:51 (UTC)

Nemyslím si že způsob psaní názvu je až zase tak důležitý abychom o něm vedli nějakou sáhodlohou diskuzi. Myslím si však že je velice důležité a dokonce nutné abychom tratě dělali přesně po stejných úsecích podle jakých jsou číslovány. Každé trať musí mít odpovídající a přesné číslo protože v článcích se používají odkazy s číselným označením tratě. Mnohdy a především v infoboxech je lepší odkaz Trať 038 než odkaz trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem. -- Jowe 3. 6. 2009, 07:56 (UTC)

Nepochybně by přes číslo trati mělo být možné se dostat ke článkům o všech úsecích, které aktuálně do příslušné traťové tabulky spadají, nicméně třeba například tanvaldská ozubnicová dráha je encyklopedickým celkem sama o sobě, a nebylo by dobré článek o ní aktuálně spojovat tu s tratí do Liberce, tu zase s tratí do Železného Brodu, podle toho, jak jsou zrovna letos vedeny vlaky a číslovány tabulky jízdních řádů. Totéž by podle mě mělo platit i pro trať Praha–Kladno, která má vlastní historii a budoucnost, a z dlouhodobého hlediska je poměrně nahodilé, jestli zrovna letos je spojena pod jedno číslo s tratí do Žatce a Chomutova nebo s tratí do Rakovníka. Historie trati musí mít přinejmenším takovou váhu jako aktuální jízdní řád. --ŠJů 3. 6. 2009, 15:49 (UTC)

K názvům: Jak říkám, osobně bych se přiklonil k názvu „s odbočkou“, ale de facto je mi to téměř jedno, budu tolerovat jakoukoliv variantu.
K článkům o jednotlivých tratích: Ideálně bych to viděl na články o jednotlivých (dostatečně významných) úsecích tratí, přičemž místo redirectu Trať 036 by byl jakýsi rozcestník s odkazy na jednotlivé části tratě a také s odkazy na tratě, které v historii někdy toto označení nesly. --Harold 3. 6. 2009, 16:18 (UTC)
No nevím.. když bude třeba v článku Jablonec nad Nisou zmínka o tém že městem prochází Trať 036, někdo na to klikne dostane se na jakýsi rozcestník a bude muset hledat na kterém úseku ten Jablonec leží... to se mi zdá velmi nepraktické -- Jowe 3. 6. 2009, 16:32 (UTC)
Proto je mnohem lepší napsat, že Jablonec leží na trati Liberec - Tanvald, protože to je informace trvalá, kdežto trať 036 je to letos a když se někdo na SŽDC bude nudit, tak to příští rok bude třeba 037. --Cmelak770 12. 6. 2009, 07:56 (UTC)

Ještě mě napadla jedna varianta: Železniční tratě Děčín – Rumburk a Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Co si o tom myslíte? --Harold 10. 6. 2009, 15:17 (UTC)

To je také přijatelná varianta, ale o něco lepší se mi zdá ta varianta s jednotným číslem a s čárkou, což je očekávatelnější název Pokud bude někdo hledat trať se složitějším názvem, tak logicky první možnost je opsat do vyhledávacího okénka nadpis ze záhlaví jízdního řádu. Co se týče přehlednosti a srozumitelnosti takto složeného názvu, tak myslím že ta spojka "a" je na tom zhruba stejně jako čárka, t. j. žádná sláva, ale pochopit se to dá. Ale osobně taky nemám zásadní problém s žádnou z těch dalších variant. --ŠJů 12. 6. 2009, 10:58 (UTC)

Mě se nejvíc líbí klasika s lomítkem. :-) --Cmelak770 12. 6. 2009, 12:29 (UTC)

Ale od té doby, co to lomítko už není vodorovné, je to nepřehledné a nejednoznačné: to bychom museli lomítka kombinovat ještě se závorkami. Schválně co poznáš z tohoto smyšleného názvu tratě: "Lhota - Zadní Město - Pudějovice/Holomety - Zadní Zapadákov - Huhlany". Odkud kam vede jedna větev a odkud kam druhá? Ve které stanici se větví? --ŠJů 12. 6. 2009, 12:58 (UTC)
Trať se větví v Zadním Městě, pokud ne, tak je to špatně zapsáno. Jedna větev vede ze Zadního Města do Pudějovic, druhá větev ze Zadního Města do Huhlan. Jako název článku by bylo vhodnější napsat "Lhota - Zadní Město - Pudějovice/Huhlany". --Cmelak770 12. 6. 2009, 13:05 (UTC)
Co je to za nesmyslnej příklad ? Lomítko vždy bývá na konci čili jediný možný způsob je "Lhota - Zadní Město - Pudějovice/Holomety" Žádné jiné body než počátek - Lhota, větvení - Zadní Město, a cílové body obou větví - Pudějovice/Holomety do názvu tratě nepatří. -- Jowe 12. 6. 2009, 13:12 (UTC)

Takže bych to asi uzavřel s tím, že, pokud proti tomu nic nemáte, se tedy bude používat varianta s lomítkem, kterou podpořila většina. Díky všem. --Harold 12. 6. 2009, 19:44 (UTC)

Jowe, jak - nesmyslnej příklad? Co znamená "vždy bývá na konci"? V oficiálních názvech tratí se lomítko už léta nevyskytuje, takže je nesmysl tvrdit, kde "vždy bývá". A když se podívám, jak se lomítko používalo v minulosti, třeba v roce 1991/1992, tak vidím, že třeba na trati 020 bylo naopak lomítko (vodorovné) ve směru "tam" na konci, ale pochopitelně v tabulkách pro směr zpět bylo na začátku (Hanušovice/Miedzylesie). Totéž na trati 210: tabulky pro směr zpět byly nadepsané Čerčany/Dobříš - Vrané nad Vltavou - Praha, na trati 250 (Štúrovo/Komárno -), 391 (Nové Zámky/Zbehy), 194 (České Budějovice/Nové Údolí), prostě prakticky všude. Nemáš pravdu, že jiné body než počátek místo větvení a dva koncové body do názvu tratě nepatří, pokud tedy mluvíme o skutečných názvech tratí: i pokud my bychom si názvy takto upravovali, tak syntaktická srozumitelnost lomítka je dána tím, jak se lomítko obvykle používalo. A nezapomeňme, že stejná lomítková konvence se používala i na autobusových linkách, kde je běžné, že se dvě větve linky rozejdou a pak zase sejdou. A Cmelaku, podle čeho jsi poznal, že druhá větev nevede z Holomet do Zadního Zapadákova a není uvedena v tomto směru proto, že většina spojů pak pokračuje do Huhlan? --ŠJů 12. 6. 2009, 20:56 (UTC) (podpis dodatečně opraven)
Ta připomínka o tom, že by to lomítko mohlo být i na začátku, je celkem zbytečná, neboť z logiky věci vyplývá, že by tomu tak samozřejmě být mohlo, byť v praxi se to asi moc vyskytovat nebude (zpravidla se tratě uvádějí tak, že to lomítko je až "na konci"). Jinak otázce, která mi byla položena, nerozumím. A těžko mohu odpovědět, zda to ŠJů myslel takto nebo jinak, to může odpovědět jen on. Já jsem jen odpovídal na základě toho, jak si myslím, že by ta syntaxe měla vypadat. Samozřejmě netvrdím, že mé řešení je nejlepší na světě a budu respekovat i jiný konsensus, pokud k němu dospějemi. Jen si myslím, že řešení s lomítkem je dostatečně zažité a pravděpodobně tím vzniknou ve většině případů nejkratší možné názvy (které i tak budou dost dlouhé). --Cmelak770 12. 6. 2009, 21:10 (UTC)
Tím příkladem jsem ilustroval, že ta syntaxe je z principu nejednoznačná. Takže je úplně bezpředmětné, jak "to ŠJů myslel", ale rozhodující je, jestli ten výraz má jen jeden zřejmý a jednoznačný význam. A to prostě nemá. Mimochodem, teď jsem zalovil ve stozích starých jízdních řádů a našel jsem třeba před deseti lety autobusovou linku "720301 Brno - Jihlava - Pelhřimov/Praha - Písek - Plzeň" (to lomítko je vodorovné). A světe div se, přes Pelhřimov jely jen ty spoje, co končily v Písku, zatímco spoje přes Prahu do Plzně přes Písek vůbec nejely. To samozřejmě byla chyba zápisu, ale kdyby ten zápis byl správně (zapomeňme teď na mapu a skutečnou polohu těch měst), tak z toho stejně nemůže jít poznat, jestli se ty trasy větví směrem od Jihlavy nebo směrem od Plzně a Písku a jestli se pak znovu sejdou. T. j. dokonce ani s vodorovnými "zlomkovými čarami" ten zápis nebyl jednoznačný, natož s šikmými lomítky, které se snad ani nikdy, pokud mi paměť a archivy dobře slouží, v názvech tratí ani linek nepoužívaly. --ŠJů 12. 6. 2009, 22:25 (UTC)
Tím příkladem jsi ilustroval, že pokud nebude dohodnuto jasné pravidlo, tak ta syntaxe může být nejednoznačná. Stejně tak může být nejednoznačná jakákoliv jiná syntaxe bez lomítka, pokud nebude pro tuto jinou syntaxi stanoveno jednoznačné pravidlo. Já říkám jen to, že navrhuji používání jednoznačné syntaxe "Trať A - B - C/D", což znamená, že trať začíná v A, vede do B, kde se větví na větve končící v C a D (lze to samozřejmě zapsat i jako C/D - B - A, bude-li to v konkrétním případě účelné). Ještě bych dodal, že by bylo vhodné, aby se tyto názvy tratí používaly co nejméně, tj. jen tam, kde je to opravdu tradiční (třeba Trať 210), ale např. v případě trati 024 bych tu větev z Lichkova do Międzylesie vyhodil, protože by bylo vhodnější to uvést zvlášť jako trať Lichkov - Vratislav. --Cmelak770 13. 6. 2009, 17:44 (UTC)

Opět se tu debatuje o drobnostech, každýmu průměrně inteligentnímu je jasné z z názvu článku odkud kam ta trať vede. Komu ne, nezbývá než si článek prostudovat a poučit se, ostatně k tomu wikipedie slouží. Opět mi přijde že někteří (nebudu jmenovat) se snaží jen vše zbytečně komplikovat uváděním nesmyslných a neexistujících nebo hypotetických příkladů. Místo toho aby jsme se bavili o tom jak by měl článek vypadat dohadujeme se jen o nedůležitém názvu. --Jowe 14. 6. 2009, 15:03 (UTC)


Já bzch jen chtěl upozornit, že tratě byly stavěné trošku jinak, viz de:Bahnstrecke Děčín–Varnsdorf, de:Bahnstrecke Benešov nad Ploučnicí–Česká Lípa a de:Bahnstrecke Bakov nad Jizerou–Ebersbach. I když tady asi i Němci mají nepřesnosti, a vím, že jsou tratě podle dnešní jizdního řádu. Podle mě je jen otázkou, kdy to dráhy zas změní. Jinak v tomto regionu vlaky docela dost vozí vzduch...jsou bez lidí.--Mirek256 17. 6. 2009, 15:26 (UTC)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Železniční_trať_Děčín–Rumburk&oldid=19852388“