Diskuse:Komprese dynamiky signálu

Pro nenapadnetulnost to ještě ozdrojuji a doplním--Federmann 21:54, 20. 12. 2007 (UTC)

Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.

• Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
• Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
• Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.

--Federmann 08:24, 29. 12. 2007 (UTC)

Cituji : Největšího nasazení komprese dynamiky signálu bylo dosaženo po roce 1965 se vznikem prvního Dolby A-type NR... Jelikož je Dolby systém kompesor-expander, tak by recipročně měla být uvedena věta něco jako " Největšího nasazení expanze dynamiky signálu bylo dosaženo po roce 1965 se vznikem prvního Dolby A-type NR". Prostě se od té doby nasazuje komprese, až se práší... --88.100.160.22 11:19, 23. 12. 2007 (UTC)

Není důvod pro kopírování stejných textů, navíc jsou případy kopírování nahrávek, kde není expanze vhodná!

Opravena vložená chyba: Dolby B je pro rychlost 9,525cm/s, pro 4,7625cm/s je až Dolby C.--Federmann 11:46, 24. 12. 2007 (UTC)

Ale to je blbost, Dolby B se používal od začátku na kazetových magnetofonech, na paskáčích vyjímečne, a to se většinou dělala i verze bez Dolby. Verze Dolby C se používala později, jenom na kazetových spolu s Dolby B a bylo tam na to přepínaní.--Cimrmann 22:39, 24. 12. 2007 (UTC)

Ano, Dolby B se od počátku používal na kazetových magnetofonech. Možná měl kolega Federmann nějaký, který používal rychlost 9,53cm/s a tak si to nějak chybně zafixoval. Ovšem Dolby C i Dolby S bylo byť sporadicky používáno i na cívkových magnetofonech.--88.100.160.22 13:22, 25. 12. 2007 (UTC)

Fakta

Pánové, není to dohadování, ale fakta nemusíte, byt za každou cenu v opozici:

1. [1] Dolby B, strana 3, první odstavec, rok 1968, rychlost 3,75 palce/s (9,525cm/s).

1. [2] Dolby C, strana 6, první odstavec, rok 1980.
   

Nevím, nakolik byly rozšířené kazetové magnetofony roku 1968, ale v textu je uveden název magnetofon bez přívlastku. Pokud nesouhlasíte, napište na dolby.com nech, informaci opraví. --Federmann 23:03, 25. 12. 2007 (UTC)

Nerozumím větě "ale fakta nemusíte, byt za každou cenu v opozici", mám tomu rozumět tak, že nejde o fakta? Já se asi naivně domnívám, že informace ve Wikipedii mají odrážet faktický stav věcí a pravdivou historii, a nikoliv být nepřesným opisem nepřesných promo materiálů a reklam. --88.100.160.22 09:51, 26. 12. 2007 (UTC)

Doložte jiné fakta a nesnažte se stránky pouze sabotovat, kdo jiný by měl mít správnější informace než ten kdo systém vyvinul, dodělejte alespoň do podobné podoby Komprese dynamiky a Expander, kterým je tato stránky přímou konkurencí a staly se zbytečnámi …--Federmann 10:00, 26. 12. 2007 (UTC)

Nerozumím vašim tvrzením o konkurenčních a zbytečných článcích. Wikipedie je založena na spolupráci, nikoli na tom, že si každý budete plácat vlastní bábovičky na svém písečku a pak necháte ty „konkurenční a zbytečné“ rozbořit. Pojem „zbytečné články“ na Wikipedii neznáme, známe pouze témata nedostatečně encyklopedicky významná na to, aby měla samostatný článek, a v takovém případě se články slučují. A že zrovna vy používáte výraz „sabotování“, když místo vylepšování podle vás špatných článků Komprese dynamiky a Expander zakládáte nové, podobně nazvané články na stejné téma, --Milda 11:16, 26. 12. 2007 (UTC)

Děkuji za vylepšení Hi-Fi, ale Komprese dynamiky a Expander jsou mnou nevylepšitelné, neboť jakákoliv změna, stejně jak mnou založené články se stávají okamžitě zájmem tří adres zřejmě stejného uživatele a vše je najednou v osobní rovině, namísto toho aby se snažil či snažili vylepšit stránky Komprese dynamiky a Expander, spíše zpochybňují zdroje mnou založených stránek, bez doložení jiných zdrojů. Možná „sabotování“není ten pravý výraz, ale neviděl jsem jinou možnost, jak článek dostat do obecné roviny bez reventní války o kterou nemám zájem.Sloučení stránek v budoucnu samozřejmě předpokládám.--Federmann 12:14, 26. 12. 2007 (UTC)

Článek není o Dolby, nýbrž jeho název zní Komprese dynamiky signálu, jde o princip nikoliv o konkrétní výrobky, kterých mohou být desítky tisíc.--Federmann 10:34, 26. 12. 2007 (UTC)

Pokud je to článek o Kompresi ..., tak proč je tedy uveden jen konkrétní aplikace v Dolby NR systémech, o jiných systémech není ani zmínka, to není tendenční ? Současné běžné použití v Audio-masteringu je pro změnu označeno jako speciální, výjimečné s pochybnou argumentací.--Cimrmann 10:52, 26. 12. 2007 (UTC)

Připojuji se k dotazu, proč je uváděn zavádějící text o následném obnovení původní dynamiky signálu, jako by se snad téměř vždy komprimovaný signál vracel do původního, často nežádoucího stavu ? --88.100.160.22 11:11, 26. 12. 2007 (UTC)

Snad jen doporučení, jestli by si neměl kolega Federmann pořídit nějaký jiný automatický překladač ? Moje angličtina je sice chabá, ale přesto mám dojem, že jeho převzatá tvrzení se v těch materiálech nevyskytují, případně je to neúplné a vytrženo z kontextu. Také by bylo dobré podpřit třeba to tvrzeni "poté se rozšířila verze Dolby B-type NR [1] téměř na všechny magnetofony" vhodným příkladem, třeba nějakým konkrétním typem magnetofonu z čs produkce s rychlostí posunu pasku 9,5 a s dolby B systémem.--Cimrmann 10:27, 26. 12. 2007 (UTC)

Dolby B použit u kazetových přístrojů. Obecně známý jev, který si každý pamětník a jen trochu lépe poučený laik vybaví snad není třeba složitě dokládat. Stačí se podívat na technické údaje každého zhruba druhého kazetového stolního přístroje z 80. let minulého století a informaci budete mít ověřenou, to snad zvládnout můžete. --88.100.160.22 10:39, 26. 12. 2007 (UTC)

Část věty „poté se rozšířila verze Dolby B-type NR [1] téměř na všechny magnetofony“ znamená doslovně na všechny, od cívkových přes kazetové až po VHS, není žádný důvod slovem kazetové tuto část vymezit pouze na kazetové a cívkové spolu s VHS tak vyřadit o což se vehementně snažíte.--Federmann 10:51, 26. 12. 2007 (UTC)

Pane Federmanne, na jednu stranu tu tvrdíte: "Dolby B je pro rychlost 9,525cm/s, pro 4,7625cm/s je až Dolby C" a o kousek dál, že je Dolby B pro všechny magnetofony ?--Cimrmann 10:58, 26. 12. 2007 (UTC)

V textu jsou jasné odkazy, bez zbytečného komentáře, jestli někdo nepochopí je to jenom jeho věc, pokud je někdo zvyklý všechno překroutit a vysvětlovat jinak, je to taky jeho věc, zde jsem odkázal na stánky toho, kdo to vymyslel.

Pokud to někdo vymyslel pro rychlost 9,525cm/s a našlo to použití i pro 4,7625cm/s, neznamená to, že by se to již pro 9,525cm/s nepoužívalo, naopak pro 4,7625 to bylo nedostačující tak přišla verze Dolby C.

První komerční cívkový magnetofon KLH40

V textu jsou jasné odkazy, bez zbytečného komentáře, jestli někdo nepochopí je to jenom jeho věc, pokud je někdo zvyklý všechno překroutit a vysvětlovat jinak, je to taky jeho věc, zde jsem odkázal na stánky toho, kdo to vymyslel.

Pro toho kdo neztratil paměť rok 1968 první komerční cívkový magnetofon KLH40 s Dolby B [3]

Nevím, o čem se Federmanne pořád chcete hádat, byla zpochybněna věta "Dolby B je pro rychlost 9,525cm/s, pro 4,7625cm/s je až Dolby C" tím, že se dolby B používal na kazetových magnetofonech s rychlostí posuvu 4,76cm/s (kterýžto fakt Vám možná uniknul), o nějakém prvotním použití na cívkových se snad nikdo nedohadoval.--88.100.160.22 11:36, 26. 12. 2007 (UTC)

Nevím, jak se dá zpochybnit věta, která v článku vůbec není:

1. „(Nevím, o čem se Federmanne pořád chcete hádat, byla zpochybněna věta "Dolby B je pro rychlost 9,525cm/s, pro 4,7625cm/s je až Dolby C")“
2. V článku je věta „poté se rozšířila verze Dolby B-type NR [1] téměř na všechny magnetofony“
3. Byla snaha text opravit na „poté se rozšířila verze Dolby B-type NR [1] téměř na všechny kazetové magnetofony“.

Kazetové magnetofony s Dolby se objevily až v roce 1970 první "Harman Kardon CAD-5" a VHS ještě později. V článku jsem žádné rychlosti neuvedl, pokud je chce někdo zjistit má tam odkazy--Federmann 13:03, 26. 12. 2007 (UTC)

Přesnost

Odstranil jsem šablonu {{Přesnost}}, jelikož na diskuzní stránce nebyla řádně zdůvodněna. Máli ji někdo v plánu vracet pak pouze z dostatečným vysvětlením zde.

V případě, že má někdo pocit, že text obsahuje nějaké sporné tvrzení, není nutné zpochybňovat hned celý článek, ale jen to tvrzení. Nejlépe pak vložením šablony {{chybí zdroj}} za sporné tvrzení.

Zároveň žádám diskutující, aby vedli diskuzi (nejen na této stránce) v rovině argument proti argumentu a ne osočení proti osočení, neboť takové diskuze nic nevyřeší. Jedudědek 12:52, 26. 12. 2007 (UTC)

Tento článek obsahuje tolik sporných a nepřesných tvrzení, že by se muselo ozdrojovávat pomalu každé interpunkční znaménko. Domníval jsem se, že použitá šablona je nápovědou pro další wikipedisty, aby vypomohli s tvorbou textu. Zkušenost s diskuzí u stránky http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistorov%C3%BD_zvuk nasvědčuje, že je jakékoliv počínání zhola zbytečné. Doložit cokoliv nějakými prameny, ve kterých není nic z tvrzeného zmíněno, zřejmě postačuje, a dále debata končí tím, že někteří wikipedisté na věcné argumenty nadále nereagují. --88.100.160.22 13:11, 26. 12. 2007 (UTC)

Bohužel, ale pouhé umístění šablony není dostatečným vodítkem pro ostatní wikipedisty. Z diskuzní stránky to po prokousání se množstvím neužitečného osočování vypadá, jako by se spor motal jen kolem formulace jedné věty a o celkové neúplnosti článku. Ani jedno ovšem není důvodem pro šablonu přesnost! Právě proto je nutné, aby vkladatel souběžně z vložením takové šablony uvedl na diskuzní stránce zdůvodnění a to zdůvodnění opírající se o fakta.

Proč uvádíte jako příklad k ozdrojování interpunkční znamínko, když podle vás obsahuje článek tolik sporných informací ?? Já se elektrikou již přes deset let nezaobírám (kdysi jsem jí studoval) a mé povědomí o ní je dosti mizerné. Dovedu si ovšem představit, že při uvedení konkrétní připomínky (nejlépe doplněné nějakým zdrojem) budu já nebo někdo jiný schopen posoudit na čí straně je pravda. Jedudědek 14:45, 26. 12. 2007 (UTC)

Omlouvám se, zřejmě jsem se vyjádřil s jistou nadsázkou, která nebyla pochopena. Konkrétních připomínek je tolik, že je skoro zbytečné se textem jako takovým zabývat. Zkusím níže aspoň část textu rozebrat. Bohužel se obávám, že jakákoliv konstruktivní snaha přijde vniveč, jednak pro rozsáhlost a množství chyb, dále pro zvláštní jednání jedné ze strany. Zkuste se nezaujatě podívat na diskuzi http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Tranzistorov%C3%BD_zvuk&action=history - jak šla postupně v časovém sledu (jinak je to zcela nepřehledné), a obávám se stejného vývoje i zde a na některých dalších stránkách.--88.100.160.22 16:40, 26. 12. 2007 (UTC)

Naprostá pravda, vývoj byl naprosto stejný, vkládání šablon do ozdrojovaného textu bez jakéhokoliv doložení jiného, protichůdného zdroje s jediným odůvodněním, že všechny doložené zdroje jsou pochybné, ale Komprese dynamiky a Expander zůstávaly a zůstávají beze změny --Federmann 17:24, 26. 12. 2007 (UTC)

Konkrétní připomínky

1. Úvodní věta je poněkud kostrbatá, patrně by některé čárky měli být nahrazeny spojkami (jestli jsem to správně pochopil)
2. První odstavec Komprese dynamiky signálu odkazuje na obrázek vlevo, ale žádný tam není. Není myšlen ten obrázek nahoře ??

Ad:

1. Mohu nechat posoudit češtináři, spojky by změnily význam.
2. Obrázek je pouze jeden a je na pravé straně, po zvětšení na celé obrazovce:

• Při pohledu na obrázek je naprosto zřejmé, že na jeho levé straně je vstup signálu.
• Na jeho pravé straně je výstup signálu, jak je běžná zvyklost v elektrotechnice.
• V jeho levé části se provádí Komprese dynamiky.
• Uprostřed je znázorněn záznam signálu.
• V pravé části je výstupní část přenosové cesty.
• Po sejmutí signálu se provádí Expanze dynamiky.

Obrázek je pouze obecný a nemá návaznost na konkrétní hodnoty, které se dle druhu mohou lišit, nelze použít žádný originál bez GFDL licence. Místo Komprese i Expanze dynamiky jsou označeny modrými obdélníčky s textem, červenými obdélníčky s textem jsou vymezeny možnosti záznamového či přenosového média, dolů je omezení vlastním šumem média, nahoře je medium omezeno maximální úrovní, vstupní signál nemusí mít vždy větší úroveň než, kterou může medium zaznamenat či přenést, pak se komprase směrem dolů samozřejmě neprovádí. Při snímání přibyde k užitečnému signálu i šum media, je potlačen spolu se slabými užitečnými signály, které se vrátí na původní úroveň, ale šum zůstane pod úrovní užitečného signálu. Vysvětlování je mnohem obsáhlejší než pravá a levá strana obrázku, proto pro podrobnější vysvětlení mi napište e-mail ať nezatěžujeme ostatní.--Federmann 15:30, 26. 12. 2007 (UTC)

ad1/ jo, češtinář je dobrej nápad :-)
ad2/ co je na obrázku jsem si všimnul;-), jen při čtení textu jsem hledal na levé straně obrázek, který tam nebyl. Imho vhodnější formulace vizte levou stranu/část obrázku. Jedudědek 15:54, 26. 12. 2007 (UTC)

Upřesnil jsem "viz názorný obrázek v jeho levé části." Gramaticky to bylo dobře, jen se to dalo vysvětlit dvěma způsoby, pokud by bylo více obrázků, ale to mohl kdokoliv upřesnit.--Federmann 16:06, 26. 12. 2007 (UTC)

Já vím, že jsem to mohl upravit sám, jen jsem chtěl nasměrovat diskuzi konstruktivnějším směrem ;-) Jedudědek 16:14, 26. 12. 2007 (UTC)

Češtinář je vždy vhodný, často postačí někdo nestranný, kdo se nesnaží změnit obsah textu, ale jej pouze učesat. Postačí, když sám autor týden počká a s odstupem času to vidí naprosto jinak. Nejhorší je tvořit text pod tlakem a jednotlivé části, sic v pořádku jako celek působí kostrbatě a neučesaně, hlavně časový sled a hlavní myšlenka. Viz Milda pěkně učesal Hi-Fi.--Federmann 16:16, 26. 12. 2007 (UTC)

Konkrétní výhrady

Rozeberu pouze úvodní část, i tak to bude neskonale dlouhé a další částí textu se zatím zabývat nebudu.

Obrázek "Průběh dynamického rozsahu signálu od jeho vzniku, přes přenosovou či záznamovou cestu až k jeho reprodukci"

1. Co je to signál běžné dynamiky ? Dělám v oboru více než 20 let ale takový termín neznám.

2. Dále : Z obrázku vyvozuji, že každý signál který existuje je komprimován, přenášen nebo zaznamenán na dédium + reprodukován, a následně expandován. Nebo se to snad netýká všech signálů ?

Neexistuje třeba signál, který je pouze komprimován, pak nějak zpracován ? Neexistuje signál, který je pouze expandován a uložen na médium ? Neexistuje signál, který je třeba několikanásobně komprimován a následně transformován v jiný typ signálu a "použit", aniž by musel být přenášen s omezenou dynamikou ? Tak, jak chápu obrázek a k němu přilehlé texty, tak mám dojem, že s veškerými signály se děje to, co je na obrázku. A to je OMYL. --88.100.160.22 16:57, 26. 12. 2007 (UTC)

1. Viz Dynamika signálu
2. Viz první věta: „nejčastěji používá pro zajištění většího odstupu od rušivých napětí a šumu“ nejčastěji neznamená výhradně, dále viz Komprese dynamiky neelektrických signálů a Speciální případy komprese dynamiky
   
3. 40 let v oboru--Federmann 17:43, 26. 12. 2007 (UTC)

Ach, narážíte zřejmě na ty výzkumy, které jste údajně již v roce 1971 prováděl, kde, jak kolega Cimrnmann v jiné diskuzi ozřejmil, Vám bylo zhruba 15 let. Omlouvám se za zveřejnění této informace, ale obávám se, že je to v daném případě k věci. Je jen divné, že neznáte z oboru základní názvosloví. --88.100.160.22 17:56, 26. 12. 2007 (UTC)

To jak dlouho kdo v oboru pracuje (či se pohybuje) je pro argumentaci v diskuzi vcelku irelevantní. Důležitá jsou doložitelná fakta vztahující se k obsahu článku. Jedudědek 18:23, 26. 12. 2007 (UTC)

Úvodní odstavec

cit. "Komprese dynamiky signálu v elektroakustickém řetězci se nejčastěji používá pro zajištění většího odstupu od rušivých napětí a šumu, při záznamu či přenosu elektrického signálu na vstupní straně, záznamový zesilovač, vysílač."

No formulace je imho dosti kostrbatá, ale jak to chápu já, jde o výčet užití popisovaného jevu, který má nezasvěcenému čtenáři kde asi tak přibližně/nejčastěji se s jevem setká.

Co se týče faktické správnosti (jestli tomu tak je, či tam něco zásadního nechybí) není v mých silách posoudit. Jedudědek 18:23, 26. 12. 2007 (UTC)

První výhradu mám k samotným formulacím, která navádí na vlastní, navíc nesmyslný, výzkum. Vyhodnotit "četnost používání". Co tím kdo míní ? Mám přístroj, u kterého budu vyhodnocovat, kolikrát za rok komprimuje za tímto účelem, oproti tomu má někdo jiný přístroj, který komprimuje taky, ale nikoliv za účelem dosažení většího odstupu od rušivých napětí, bude to taky počítat ? Přístrojů, které obsahují kompresní obvody jsou možná desetitisíce typů, vybavíme každý provozním počítadlem, kolikrát komprimace nastane a budeme to zkoumat statisticky nebo jak ? Z toho hlediska je následující věta cit.:"Největšího nasazení komprese dynamiky signálu bylo dosaženo po roce 1965..." na úrovni věty "největšího pružení silničních vozidel bylo dosaženo po roce 1887, kdy Dunlop vynalezl pneumatiku".

Další výhrada, faktická, je to, že komprese dynamiky se používá velmi často bez návaznosti na následující expanzi a nikoliv pro účel, uváděný v tomto odstavci. Troufám si tvrdit, že naopak celý článek popisuje dnes spíše menšinový jev. Komprese dynamiky je jev používaný při zpracování zvuku, vytváření hudby, masteringu, rozhlasovém a televizním vysílání. Nebudu to složitě dokladovat, stačí se podívat do anglické wikipedie a získat aspoň základní přehled. http://en.wikipedia.org/wiki/Audio_level_compression Zajímavé je, že v tomto anglicky psaném textu se zřejmě nevyskytuje ani jedenkrát zmínka o Dolby, že by autoři anglické verze nebyli dostatečně fundovaní a znalí ? --88.100.160.22 17:47, 26. 12. 2007 (UTC)

1. Měřítkem může být běžnost užívání všech druhů magnetofonu a samostatných kompresorů v domácnostech za posledních čtyřicet let, doložte zdroj, že se samostatných kompresorů celosvětově prodalo stejně či srovnatelně jak cívkových, kazetových i VHS magnetofonů a kamer s Dolby dohromady a text doplníme.
2. Pokud se bavíme o digitálním světě, pak to bude komprese dat a to zde nepatří.
3. Vím, že jsem zařadil pod Speciální případy komprese dynamiky váš článek Komprese dynamiky, ale víc místa si dle mne v obecné kompresi dynamiky signálu dle svého významu a užití nezaslouží.
4. Česká Wikipedie není překlad Wikipedie anglické.--Federmann 18:16, 26. 12. 2007 (UTC)

To sice není, ale překlady z jinojazyčných verzí jsou časté. Nebylo by řešením přeložit článek z anglické Wikipedie ?? Pakliže se obě strany shodnou na jeho obsahu mohlo by to pomoci vyřešit stávající spory. Jedudědek 18:23, 26. 12. 2007 (UTC)

Článek z anglické vypadá velmi slušně, dle mých omezených znalostí angličtiny vůči němu výhrad nemám. --88.100.160.22 19:04, 26. 12. 2007 (UTC)

1. Nevím, co má dělat 40 let používání magnetofonů s dneškem. Podle této logiky a počtu lidí, kteří oslavovali Stalina za posledních 100 let se dá dokázat, že je to nejoslavovanější člověk. Většina těch magnetofonů je dnes už dávno mimo provoz, recyklována nebo je to v dohledné době čeká. Jaká je jejich četnost použití právě dnes, v tento den ?

2. Nepleťte sem kompresi dat, o ní jsem se nezmiňoval.

3. Zmíněný článek není můj, už si laskavě uvědomte, že články ve wikipedii bývají kolektivním dílem lidí, ochotných spolupracovat pro dobro věci.

4. Je jistě troufalé, aby někdo ze země, která v daném oboru byla roky až desítky let pozadu, chtěl napsat lepší pojednání, než autoři anglického textu. Ale wikipedie je dílo kolektivní, můžete ten anglický článek upravit, napadnout, dát návrh na jeho smazání. --88.100.160.22 18:59, 26. 12. 2007 (UTC)

• Dynamic range compression: První odstavec „komprese se užívá při záznamu zvuku ….“ Není sice napsáno Dolby, ale jiná komprese se běžně neužívala …
• Other uses : Obdoba „Speciální případy komprese dynamiky“, buben a další…
• Pro hlas nejčastěji SSB, to bych byl asi hodně napadán, stejně jak s uvedením konkrétních hodnot, které En Wiki nabízí.
• Music production: zahrnuto do „Speciální případy komprese dynamiky“, přímo se dotýká Tranzistorový zvuk a kolik bylo s článkem potíží.
• S hlediska významnosti jednotlivých částí považuji článek za téměř hotový, téměř neznamená, že není co upřesnit, ale postavit článek na sólovém kompresoru je holý nesmysl, když je nejčastěji používán jako součást Dolby NR, tím však není vyloučeno, že část „Speciální případy komprese dynamiky“ se nebude odkazovat na speciální sólový článek komprese dynamiky a jeho řádně popsané a zdokumentované vlastnosti či nedojde k jejich sloučení.

--Federmann 19:09, 26. 12. 2007 (UTC)

"Komprese se užívala při záznamu" - není zmíněno Dolby, proč by taky mělo být ? Ve studiové praxi se velmi často zaznamenávájí již komprimované signály jednotlivých nástrojů a s Dolby to nijak nesouvisí.

Verze "other uses" je "ostatní použití", což jiný význam než "speciální případy". Jistě se najde někdo, kdo vysvětlí významový rozdíl.

K SSB se vyjadřovat nebudu, nechme to zatím stranou. Pokud je v ang. textu nepřesnost v tomto směru, jistě bude předmětem diskuze--88.100.160.22 19:56, 26. 12. 2007 (UTC)

Týden stará stránka "Komprese dynamiky signálu"

Jak si stojí ve vývoji:

1. Stejně stará anglická verze [4]a o dva dny starší [5], nevím o kolik byli od založení stránky dále? --Federmann 19:18, 26. 12. 2007 (UTC)
2. 202 dnů(cca 29 týdnů) stará verze Komprese dynamiky a týden stará verze [[6]]--Federmann 19:46, 26. 12. 2007 (UTC)

Opět irelevantní argumentace. Jaký význam pro tuto diskuzi a navrhované přeložení anglického textu má to, jak text vypadal krátce po založení v polovině roku 2003 ????

Když jsem mluvil o překládání, předpokládal jsem překlad současné podoby článku. Ta je mimochodem v současné době na pětinásobku stávajícího rozsahu české verze a hlavně není žádný významný spor o její obsah Jedudědek 19:51, 26. 12. 2007 (UTC)

Omlouvám se, ale jenom jsem chtěl říct, že stránka neměla žádný čas na vývoj, kterým každá stránka prochází. Překlad by nebylo řešení.--Federmann 19:57, 26. 12. 2007 (UTC)

Nechápu, o co Federmannovi jde. Na jedné straně odstraňuje šablony s "nepřesností", na druhé straně požaduje "čas na vývoj". Tak je stránka dle jeho mínění v současnosti bez vad ?--88.100.160.22 20:00, 26. 12. 2007 (UTC)

Co se týče anglického textu, samozřejmě není možné vyloučit nepřesnosti a nedostatky ani u něj. Oproti textu českému má však výhodu, že je společným dílem mnoha editorů, kteří se snaží nepřesnosti odstraňovat. Oproti tomu zde se dohadují dva lidé kdo má pravdu a nikam to nevede. Proto se domnívám, že překlad anglického textu a dohadování se o nepřesnostech v překladu by bylo spíše přínosem. Jedudědek 20:04, 26. 12. 2007 (UTC)

Zde se pokud jsem si stačil všimnout dohaduje více lidí, na dotazy kolegy Cimrmanna Federmann neodpověděl, w. Milda zde měl taky nějaký post, u dalších článků, které w. Federmann založil nebo napadl diskutují i další osoby. Požádal bych kolegu Jedudědka o návrat šablon, třeba se přidají další wikipedisté se svým názorem. --88.100.160.22 20:12, 26. 12. 2007 (UTC)

1. Stánka má mnohem blíže k anglické verzi, jak stránka Komprese dynamiky, nechť každý jejich obsahy nestranně posoudí, zda jde v anglické verzi o přístroj s konkrétními tlačítky a jejich ovládání či obecné principy komprese, to však neznamená, že stránka musí s anglickou verzí, která úplně opomněla Dolby NR splynout.
2. Každou část textu jsem dostatečně ozdrojoval, každé mé další přidání textu bude mít rovněž svůj věrohodný zdroj. Nezlobte se, ale názor kohokoliv bez věrohodných zdrojů zůstává pouze jeho názorem.
3. Komprese dynamiky a Expander může převzít anglickou podobu a pak se uvidí co dál.--Federmann 20:30, 26. 12. 2007 (UTC)
4. Nevidím rozdíl, zda je zpochybňován překlad toho (dolby.com) či onoho (en.wikipedia) zdroje, jde pouze o zpochybnění mé osoby.

--Federmann 20:40, 26. 12. 2007 (UTC)

Nebudeme doufám posuzovat, co má ke komu kde blíž. Podstatný spor se nevede o obsah stránek Komprese dynamiky a Expander, tak se o nich pořád nezmiňujte, řešte laskavě výhrady.

Bohužel málokdo má čas na spory s někým, kdo soustavně uvádí nepravdy (míněn wikipedista Federmann) a irelevantní argumenty a odkazy (míněn wikipedista Federmann). Vyčkejme na názor dalších wikipedistů. --88.100.160.22 20:36, 26. 12. 2007 (UTC)

O stránkách Komprese dynamiky a Expander řeč je, neboť by měly mít obdobný obsah, jak Komprese dynamiky signálu a Expanze dynamiky signálu a jejich anglické protějšky.--Federmann 20:45, 26. 12. 2007 (UTC)

Asi bude vhodné přejmenování na Kompresor dynamiky signálu, ale proč to rozebírat zde ?

--88.100.160.22 20:52, 26. 12. 2007 (UTC)

Kompresor je přístroj, komprese je děj či funkce, já jsem založil stránku o funkci, ke které je celý text směřován, nikoliv o přístroji, který by byl dříve či později reklamou na nějaký výrobek.--Federmann 21:00, 26. 12. 2007 (UTC)

Chápu-li to dobře, není tedy možné ve wikipedii popisovat věci, ale pouze jevy ? Takže budeme popisovat jízdu autem, ale automobil nikoliv, protože by to dříve nebo později byla reklama na konkrétní výrobek ? --88.100.160.22 22:21, 26. 12. 2007 (UTC)

Přesnost podruhé

Takže jsem si to v klidu prostudoval, projel reference (ke knižním jsem se samozřejmě nedostal;-) a musím říct, že šablona {{přesnost}} byla umístěna zcela oprávněně. A tudíž ji vracím.

S referencemi jsou obdobné problémy jako u Expanze dynamiky signálu, buď o dokláném tvrzení nic neříkají, neboje to někde hluboko v mnohastránkovém textu (zde by stačilo uvést stránku, na které se nachází dokládající tvrzení)

No a pak jsou tu tvrzení, která ani doložit nejdou, protože jsou prostě chybná. Např první věta druhého odstavce (a první věta 4. odstavce) - cituji:Největšího nasazení komprese dynamiky signálu bylo dosaženo po roce 1965… - no když to čtu znova tak je to v podstatě pravda, před rokem 65 se to asi moc nepoužívalo :-)
No ale abych se vyjádřil přesněji, mělo by to být něco jako Komprese dynamiky signálu se ve větší míře začala používat od 60. let 20. století (??)
A - cituji Výjimečně se používá komprese dynamiky i za cenu deformace věrnosti signálu spíše k efektům, jakými jsou: - myslím, že by se dalo vcelku úspěšně oponovat tvrzení, že se tak děje výjimečně, velká část soudobé hudební tvorby je na tom přímo postavena.

Navíc článek o kompresi jakožto samotném procesu příliš mnoho neříká, jen že se signál určitým způsobem zkomprimuje aby se o „kus dál“ expandoval. Článek krom toho hovoří pouze o systémech Dolby a ostatní systémy vynechává.

Jedudědek 13:49, 27. 12. 2007 (UTC)

1. Dovolil bych si oponovat současná hudební tvorba je postavena na něčem zcela odlišném, většina lépe vybavených studií je postavena již na digitální technice, tedy signál se co nejvěrnější podobě převede na data a pak to již s tímto článkem nemá co dělat.
2. Wikipedisté se často snaží o popsání všeho v jednom článku, což považuji za špatné a nepřehledné, je třeba popisovat jednotlivé části samostatně a správně popsat jejich spolupráci a vytvořit vhodné odkazování, jinak se články stanou značně nepřehledné a dopadne to tak, jako „že ve zdroji je sice hledaná věta, ale až na čtyřicáté-osmé straně…“

1. Proto jsem text rozdělil na:

• Elektroakustika
• Dynamika signálu
• Komprese dynamiky signálu
• Expanze dynamiky signálu
• Dolby NR

--Federmann 14:58, 27. 12. 2007 (UTC)

ad1/ no neměl jsem na mysli něco jiného, ale nebudu to rozebírat;-) Prostě bych slovo výjimečně nahradil méně často, nebo něčím v tom duchu.

ad2/ to je samozřejmě správný přístup, proti tomu nic nenamítám (více detailnějších článků.-)

ad3/ Tady vidím trochu problém, v článcých Komprese dynamiky signálu a Expanze dynamiky signálu jaksi postrádám to hlavní, obecné vysvětlení fungování těch mechanizmů (dostatečně obšírně, něco málo tam k tomu je). Naopak když je čtu, mám pocit, že pojednávají o Dolby - a myslím, že nebudu jediný kdo se domnívá, že se nejedná o totéž.

15:17, 27. 12. 2007 (UTC)

Federmanne, nemáte nejmenší tušení o vybavení moderních studií, ani o vybavení zastaralých studií. Nedovedu si představit, jak se signál co nejvěrněji převádí na data, pravděpodobně Vás zmátly nějaké sci-fi filmy, kde mají postavy voperovány digitální rozhraní nebo jeho obdoby. --88.100.160.22 15:06, 27. 12. 2007 (UTC)

1. Ten článek má teprve týden, kompresní poměry doplním, samozřejmě tak aby nebyly jakoukoliv skupinou napadnutelné, pokud to neudělá někdo dříve, zatím ztrácím čas v diskuzích a článek stojí.
2. Slovíčkaření zda výjimečně, zřídka či podobný výraz není tak důležité, jde spíše o obsah: komprese i expanze měly své nezastupitelné místo, dnes je to více méně historie, ale občas se s ní ještě v analogové podobě můžeme setkat, tak nějak by měl článek vyznět.
3. Šablona znamená chybně napsaný text ne jeho neúplnost, na jiných webech se pak vítězoslavně zapíjí její vložení, ale to sem nepatří, stejně jak neustálé: „Federmanne, nemáte nejmenší tušení“.
4. Možná by stálo za to si připomenout Trollovací účty,v zájmu nezapojování se do osobních sporu, někdy záměrně neodpovídám.

--Federmann 15:55, 27. 12. 2007 (UTC)