Další čtyři roky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další čtyři roky
Původní názevFyra år till
Země původuŠvédskoŠvédsko Švédsko
Jazykšvédština
Délka90 min
Žánrfilmová komedie
ScénářWilhelm Behrman
RežieTova Magnusson
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBjörn Kjellman
Iwar Wiklander
Richard Ulfsäter
Jacob Nordenson
Sten Ljunggren
… více na Wikidatech
ProdukceMartin Persson
HudbaMauro Scocco
KameraTrolle Davidson
Victor Davidson
StřihDino Jonsäter
Výroba a distribuce
PremiéraŠvédsko 26. listopadu 2010
Produkční společnostFilm i Väst
Další čtyři roky na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další čtyři roky (Fyra år till) je švédský hraný film z roku 2010, který režírovala Tova Magnusson-Norling. Film zachycuje komplikovaný poměr dvou politiků, kteří pocházejí z odlišného politického spektra. Snímek byl v ČR uveden v roce 2012 na filmovém festivalu Febiofest.[1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

David Holst je předsedou pravicových Liberálů a jeho strana má podle předvolebních průzkumů v probíhajících volbách nakročeno k vítězství a David má značnou šanci stát se premiérem, po dlouhé době z pravicové strany. Výsledky však dopadnou zcela jinak, pro Davidovu stranu naprosto katastrofálně. David přichází o zbytky iluzí a je z vývoje rozčarován a znuděn. Jeho manželka a manažerka Fia ani jeho poradce Jörgen jej nemohou donutit k většímu aktivismu. David se blíže seznamuje se svým politickým oponentem Martinem, který je sociální demokrat. Martin s ním nepokrytě flirtuje a David si začíná uvědomovat svou po léta potlačovanou homosexualitu. Jak má teď sdělit své ženě a svým silně věřícím konzervativním rodičům, že se zamiloval do muže a ještě k tomu levičáka? Přesto ve vztahu s Martinem pokračuje a doufá, že se situace nějak urovná.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Björn Kjellman David Holst
Eric Ericson Martin
Tova Magnusson-Norling Fia
André Wickström Jörgen
Sten Ljunggren Josef
Iwar Wiklander Sven
Inger Hayman Ingrid
Jacob Nordenson Edvard
Richard Ulfsäter Hugo

Reference[editovat | editovat zdroj]