Děti hor
| Děti hor | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Skladatel | Jindřich Máslo |
| Libretista | Antonín Kouba |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | čeština |
| Datum vzniku | 1932 |
| Premiéra | 7. května 1937, Praha, Radiojournal |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děti hor je opera o jednom jednání a třech obrazech českého skladatele Jindřicha Másla na libreto Antonína Kouby.[1][2]
Jindřich Máslo, známý pedagogický pracovník a autor řady instruktážních skladeb a snadných úprav české klasické hudby pro klavír, jakož i sborů, napsal svou jedinou operu až v pozdním věku 57 let, roku 1932. Jedná se o tragický pašerácký příběh ze skladatelova rodného Podkrkonoší, i když o ní tisk mylně referoval jako o „dětské opeře“.[3] Dne 28. listopadu 1933 udělila Česká akademie věd a umění Máslovi za Děti hor cenu (v hodnotě 1200 Kč) z fondu sester Havelkových.[4] V divadle však tato opera provedena nebyla a premiéry se dočkala až 7. května 1937 ve vysílání československého rozhlasu (Radiojournalu), i když původně nejde o rozhlasovou operu.[1][2][5]
Postavy[editovat | editovat zdroj]
- Jan, kovář – baryton
- Matka – mezzosoprán
- Lidka, sestra Janova – soprán
- Jiří, finanční strážník – tenor
- Váša, pašerák – bas
- Jiný finanční strážník – tenor[2]
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
(Světnice horské chaty v Krkonoších) V chalupě v horské pohraniční vesnici žije vdova se synem Janem, povoláním kovářem, a dcerou Lidkou. Ta dnes očekává svého milého, finančního strážníka Jiřího, který má přijít požádat o její ruku. Avšak kovárna nevynáší a matka se obává, že jejich rodině hrozí bída a hlad. Přesvědčuje proto váhajícího syna, aby se zúčastnil riskantní, ale potenciálně velmi výnosné pašerácké výpravy. S ohledem na nastávajícího zetě je to třeba zatajit před Lidkou, a proto Jan sestře tvrdí, že se vydává do kraje najít práci a bohdá vydělat na její věno.
Jana přichází vyzvednout jeho přítel Váša, zkušený pašerák. Zastihne nejprve samotnou Lidku a vyznává jí lásku, ta ho však odmítá – co chvíli má přijít její pravý nápadník – a uražený Váša jí slibuje pomstu. Pak dodává odvahy Janovi, jenž stále kolísá, ale nakonec se nechá Vášou přemluvit. Na odchodu se oba potkávají s Jiřím, kterému Jan vypráví stejnou historku jako své sestře.
Lidka Jiřího vítá, ale strachuje se o bratra, který jí zdá se cosi zatajuje. Jiří se ji snaží uchlácholit. Do chalupy se scházejí starší i mladší sousedky na večerní besedu a shlukují se kolem jediného přítomného muže, Jiřího. Ten jim musí něco vyprávět a volí veselou příhodu o úspěšných námluvách svého kamaráda Vojty a mlynářovy dcery, přičemž naznačuje naději, že i on a Lidka brzy dosáhnou manželského štěstí. Do této idyly vpadne jeden z Jiřího kolegů z finanční stráže: byl vydán rozkaz vysledovat pašeráky, kteří mají právě dnes v noci procházet s bohatým kontrabandem. Marně jej Lidka zdržuje, Jiří musí odejít do služby.
(Proměna – Horská krajina) Váša vede pašeráky po známé stezce, je jim však v patách hlídka finanční stráže. Váša poznává v jejím čele svého soka Jiřího a chystá se po něm střelit. Jan se mu postaví do cesty a strhne mu zbraň, mezitím však Jiří stačil zareagovat a vypálí; svou střelou na místě usmrtí Jana. Váša a ostatní pašeráci prchají, zatímco strážníci obklopí padlého a Jiří s hrůzou poznává, koho zabil. Strážníci odnášejí Janovu mrtvolu.
(Proměna – Světnice horské chaty v Krkonoších) Matka nemůže spát a trápí ji úzkost; zjevují se jí vidiny o neštěstí, které Janovi pašerácká výprava přinese. Lidka k ní přispěchá a dozvídá se, kam její bratr skutečně odešel. Puzena hněvem a obavami chce jít za ním a matka ji následuje. Než však vykročí ze dveří, objeví se Jiří a zdrceně vypráví, co se přihodilo. Dva jeho druhové přinášejí na nosítkách Janovu mrtvolu. Matka zoufale objímá mrtvého syna a proklíná Jiřího; ten se svěšenou hlavou odchází. Lidka chvíli váhá mezi ním a matkou, ale nakonec volí svou lásku a běží za Jiřím. Matka cítí, že ztratila v jednom okamžiku obě děti, a klesá bez života vedle Janova těla.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 56.
- ↑ a b c d BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. Praha: Orbis, 1947. 805 s. S. 288–289.
- ↑ Známý učitelský pracovník Jindřich Máslo. Národ (Národní listy). 1935-04-11, roč. 11, čís. 72, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-12-27]. ISSN 1214-1240.
- ↑ Udělení cen, podpor a j.. Věstník České akademie věd a umění. 1933-10, roč. 42, čís. 7–9, s. 88. Dostupné online [cit. 2020-12-27]. ISSN 1802-5765.
- ↑ Radio 2.V.–8.V.. Venkov. 1937-05-01, roč. 32, čís. 103, s. 10 (příloha). Dostupné online [cit. 2020-12-27]. ISSN 1805-0905.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 56.