Cysta (stadium)
Cysta je sexuální i asexuální stadium některých organismů, například prvoků, bakterií i např. určitých stadií motolic. Je obklopeno celistvým mimobuněčným obalem a bývá zpravidla klidovým stadiem, jímž daný organismus přečká nehostinné podmínky (nedostatek potravy, sucho). Tento proces přežívání je označován též jako kryptobióza.[1]
Vznik cysty se označuje encystace, zánik excystace.[1]
Cysty prvoků
[editovat | editovat zdroj]Cysty v protozoologii označují širší okruh struktur. Tímto termínem se totiž označují nejen klidová stadia, ale i některé potravní váčky, v nichž probíhá trávení, a také některá rozmnožovací stadia. Nicméně i v tomto oboru platí, že se cystami míní klidová stadia, která v nepříznivých podmínkách mohou přežít i více než patnáct let.[1] Mohou být rozšiřována na nové lokality ptáky a jinými živočichy.
Stěny cyst prvoků jsou složeny zejména z chitinu, vzácněji celulózy či křemičitých struktur. Podnětem ke vzniku cyst je u prvoků například změna teploty, pH, nízké nebo vysoké množství kyslíku, příliš mnoho odpadních produktů či množství jedinců stejného druhu, málo či mnoho potravy apod.[1] Cysty jako typická klidová stadia se vyskytují například u nálevníků.[2]
Cysty bakterií
[editovat | editovat zdroj]Známými bakteriemi, které mají cysty, je rod Azotobacter. Jsou to klidová stadia obklopená ochranným pláštěm. Ten jim zaručuje přežití například při vystavení chemickým a fyzikálním stresům. Cysty rodu Azotobacter se skládají z alkylresorcinolů.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d HAUSMANN, Klaus a HÜLSMANN, Norbert. Protozoologie. Překlad Jiří Lom. 1. vyd. Praha: Academia, 2003. 347 s. ISBN 80-200-0978-7.
- ↑ [VAŘEJKA, František]. 23. kmen: Nálevníci (Obrvení) [online]. [Brno]: [Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity], [13. 12. 2007]. Dostupné online.
- ↑ NOBUTAKA, Funa; HIROKI, Ozawa; AIKO, Hirata and SUEHARU Horinouchi. Phenolic lipid synthesis by type III polyketide synthases is essential for cyst formation in Azotobacter vinelandii. PNAS [online]. 2006, vol. 103, iss. 16, s. 6356–6361. Dostupné z: https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0511227103
