Chorvatský ovčák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chorvatský ovčák
Chorvatský ovčák
Chorvatský ovčák
Základní informace
Země původu ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Využití Společenský pes
Průměrný věk 12 až 14 let
Tělesná charakteristika
Výška † 40 - 50 cm
Barva černá
Klasifikace a standard
Skupina FCI FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi,
Sekce FCI Sekce 1 - Ovčáci (bez zkoušky z výkonu)
FCI standard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Chorvatský ovčák (anglicky: Croatian Sheepdog) je původně pastevecký a ovčácký pes pocházející z Balkánu, nejvíce je rozšířený v Chorvatsku a ve Slovinsku. Patří do skupiny ovčáčtí a honáčtí psi a ve své rodné zemi je velmi oblíbený pro schopnost sám se rozhodovat. Plemeno je oficiálně uznané Mezinárodní kynologickou federací (FCI), která jej řadí do skupiny plemena ovčácká, honácká a pastevecká.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Štěně chorvatského ovčáka, 7 týdnů
Chorvatský ovčák na agility

Stáří tohoto plemene se odhaduje na více než 1 000 let, a přesné záznamy o šlechtění tedy nejsou. Nevíme, z jakých plemen se tento pes vyvinul a kde přesně to bylo, ale jelikož se dnes nejvíce vyskytuje v Chorvatsku, je tato země zapsána jako země původu. Kvůli svým vlastnostem byli jeho předci nejspíše také pastevečtí psi. V roce 1969 byl uveřejněn standard, který je totožný s tím, který se používá dnes.

Původně byl vyšlechtěn jako pastevecké plemeno, dnes se ale k tomuto účelu používají spíše jiná plemena a tak dnes toto plemeno nalezneme spíše jako hlídače nebo společníka. Protože nejsou moc rozšíření, nemohlo se zatím "ozkoušet" jak by se mu dařila obrana nebo čichové práce.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Chorvatský ovčák je středně velké psí plemeno. Délka těla přesahuje kohoutkovou výšku asi o 10 %, jedná se tedy o plemeno s obdélníkovým rámcem. Srst je mírně kudrnatá, na hlavě a končetinách je kratší oproti zbytku těla. Povolené zbarvení je pouze černé, žádné jiné barvy se ani nevyskytují. Srst tvoří na uších krátké volánky a na ocase prapor, také mírný límec na krku.

Hlava je klínovitého tvaru, lehká, s poměrem čenichu ku mozkovny 9:11. Celková délka hlavy činí asi 20 cm. Při pohledu shora je lebka oválná a týlní hrbol mírně výrazný, naopak stop je jen málo vyjádřený. Uši trojúhelníkové, polovztyčené nebo vztyčené (záleží na jedinci), středně dlouhé a daleko od sebe. Kupírování není povoleno a to jak z pohledu českého zákona, tak z pohledu chovu; chovní psi nesmějí mít kupírované uši. Oči kaštanové až černé barvy, střední velikosti a mandlového tvaru. Výraz je inteligentní a živý. Nosní houba vždy černá s dobře otevřenými nozdrami. Zuby musí být silné a zdravé, nejlépe s nůžkovým skusem, avšak klešťový skus je také přípustný. Krk v poměru k hřbetní linii stojí mírně šikmo, je středně dlouhý, široký a dobře osvalený. Hřbet krátký, silný. Nohy jsou dlouhé, dobře osvalené, zakončené kulatými tlapkami s černými drápky. Ocas středně vysoko nasazený, kupírování je povolené, avšak v poslední době se často stává i to, že se štěňata narodí s přirozeně krátkým ocasem nebo úplně bez něj.[1]

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Chorvatský ovčák je přátelský, oddaný, hravý, mrštný a bystrý pes. Má vyvinutý ochranářský pud, dokáže se samostatně rozhodovat, je čilý, pozorný a snadno cvičitelný. Oplývá téměř nevyčerpatelnou zásobou energie, kterou si může ventilovat například při dlouhých procházkách nebo psích sportech, jako je agility nebo dogfrisbee. Je to dobrý a schopný hlídač. Děti má rád a s ostatními zvířaty také vychází dobře, ale může mít sklony "povyšovat se" nad ostatní psy, obzvláště samce. K cizím se chová nedůvěřivě ale nesmí být agresivní. Je to pes spíše pro jednoho pána, a tomu je věrný. Kvůli své dominantní povaze ale může mít nějakou dobu "zálusk" na post "vůdce smečky", to se ale dá patřičným výcvikem zlepšit.

Péče[editovat | editovat zdroj]

Gera 3mes lah.jpg

Srst nepotřebuje skoro žádnou péči, stačí občasně pročesat, ale mýt by se měla jen v případě, pokud je pes opravdu špinavý, protože tak dobře neizoluje a mohla by ztratit svůj přirozený lesk a mastnost, což by vedlo ke kožním potížím. Jako každý ovčácký pes vyžaduje hodně pohybu a nedostatek může vést až k agresivitě nebo nervozitě. Drápky je nutné zastřihávat, pokud si je pes nebrousí o chodník nebo kámen. Může být celý rok držen venku, ale nejlépe se zateplenou boudou. Lepší pro něj bude dům se zahrádkou, nežli byt.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Standard FCI č. 277

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]