Církevní kánon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Církevní kánon (rusky церковный кано́н, z řeckého κανών - pravidlo, norma) je v Pravoslavné církvi církevní nařízení apoštolů, světových, některých místních společenství a církevních otců, týkající se církevního uspořádání a pravidel.[1] Je třeba rozlišovat jej od dogmatických ustanovení (orosů).

Kniha pravidel (nomokánon) obsahuje kánony, přijaté Ruskou pravoslavnou církví od Konstantinopolské pravoslavné církve.

Základní kanonický soupis pravoslavné církve je obsažen ve sborníku s názvem Kniha pravidel (její celý název zní: Kniha pravidel svatých apoštolů, svatých shromáždění světových i místních, a svatých otců). Ta byla vydána Svatým synodem roku 1839 v ruském překladu, poněkud stylizovaném do církevní slovanštiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Церковный канон na ruské Wikipedii.

  1. КАНОН - Толковый словарь Даля. slovari.yandex.ru [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-06. 

Související články[editovat | editovat zdroj]