Buněčná linie MCF-7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

MCF-7 je lidská buněčná linie odvozená od karcinomu prsu izolovaná v roce 1970 z pleurálního výpotku (nahromadění tekutiny v pleurální dutině ve větším množství, než 10 ml) 69. leté bílé ženy Frances Mallon.[1] Buňky se primárně používají jako in vitro model pro studium biologie rakoviny prsu. Dále mají uplatnění při vývoji chemoterapeutických léčiv a pochopení lékové rezistence.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sestra Catherine Frances (Helen Marion) Mallon narozena 1901 navštěvovala klášter Neposkvrněného Srdce Panny Marie v Monroe v Michiganu. Mezi lety 1963–1967 podstoupila mastektomii benigního nádoru v pravém i levém prsu. V roce 1970 ji byl diagnostikován metastatický nádor pohrudnice a hrudní stěny, na který následně zemřela.[1]

V červnu 1970 byly odebrány vzorky z pleurálního výpotku ženy pro laboratorní studie.[2] Buněčná linie byla ustanovena Herbertem Soulem roku 1973 na institutu v Detroitu, z čehož vychází její zkratka MCF-7 (Michigan Cancer Foundation-7). Izolované buňky rostly zpočátku v suspenzi a poté vytvořily monovrstvu na plastu, která rostla již jako kontinuální kultura.[1] Jedná se o první izolovanou buněčnou linii mléčné žlázy, kterou bylo možné kultivovat déle než několik měsíců, čímž významně přispěla k výzkumu rakoviny prsu.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Buňky MCF-7 jsou užitečné pro in vitro studie prsu, protože si zachovaly několik ideálních vlastností specifických pro prsní epitel, jako je zpracování estrogenu ve formě estradiolu prostřednictvím estrogenových receptorů v buněčné cytoplazmě. Jedná se o jednu z mála buněčných linií karcinomu prsu, která dokáže produkovat estrogenový receptor alfa.[4] Bylo prokázáno, že přídavek estrogenů k MCF-7 má antiapoptotický účinek,[5][6] zatímco léčba antiestrogenovými chemoterapeutickými léky (např. tamoxifenem) může snížit růst kultur inhibicí proliferace a indukcí apoptózy.[7]

MCF-7 dále produkují i progesteronové a glukokortikoidní receptory.[4]

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

MCF-7 by měly být kultivovány v Dulbeccem modifikovaném Eaglově medium (DMEM) obsahujícím 10% fetálního hovězího séra (FBS), 2 mM glutaminu, 0,01 mg/ml inzulínu a 1% směsi penicilin/streptomycin. Buňky musí být inkubovány při 37°C v atmosféře 5% CO2 .[8]

Bylo prokázáno, že fenolová červeň, běžná přísada buněčných kultivačních médií, je slabý estrogen a může se proto vázat na receptory MCF-7 a ovlivňovat tím chování buněk. Pro studie zabývající se estrogenovou aktivitou se doporučuje využít médium s nižším obsahem séra a bez fenolové červeně.[9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c SOULE, H. D.; VAZQUEZ, J.; LONG, A. A Human Cell Line From a Pleural Effusion Derived From a Breast Carcinoma 2. JNCI: Journal of the National Cancer Institute. 1973-11, roč. 51, čís. 5, s. 1409–1416. Dostupné online [cit. 2023-03-09]. ISSN 1460-2105. DOI 10.1093/jnci/51.5.1409. (anglicky) 
  2. ↑ LEVENSON, A. S.; JORDAN, V. C. MCF-7: the first hormone-responsive breast cancer cell line. Cancer Research. 1997-08-01, roč. 57, čís. 15, s. 3071–3078. PMID 9242427. Dostupné online [cit. 2023-03-09]. ISSN 0008-5472. PMID 9242427. 
  3. ↑ LEE, A. V.; OESTERREICH, S.; DAVIDSON, N. E. MCF-7 Cells--Changing the Course of Breast Cancer Research and Care for 45 Years. JNCI Journal of the National Cancer Institute. 2015-03-31, roč. 107, čís. 7, s. djv073–djv073. Dostupné online [cit. 2023-03-09]. ISSN 0027-8874. DOI 10.1093/jnci/djv073. (anglicky) 
  4. ↑ a b HORWITZ, K.B.; COSTLOW, M.E.; MCGUIRE, W.L. MCF-7: A human breast cancer cell line with estrogen, androgen, progesterone, and glucocorticoid receptors. Steroids. 1975-12, roč. 26, čís. 6, s. 785–795. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. DOI 10.1016/0039-128X(75)90110-5. (anglicky) 
  5. ↑ HUANG, Yue; RAY, Swapan; REED, John C. Estrogen increases intracellular p26Bcl-2 to p21Bax ratios and inhibits taxol-induced apoptosis of human breast cancer MCF-7 cells. Breast Cancer Research and Treatment. 1997-01, roč. 42, čís. 1, s. 73–81. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 0167-6806. DOI 10.1023/A:1005777219997. (anglicky) 
  6. ↑ PERILLO, B.; SASSO, A.; ABBONDANZA, C. 17beta-estradiol inhibits apoptosis in MCF-7 cells, inducing bcl-2 expression via two estrogen-responsive elements present in the coding sequence. Molecular and Cellular Biology. 2000-04, roč. 20, čís. 8, s. 2890–2901. PMID 10733592 PMCID: PMC85519. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 0270-7306. DOI 10.1128/MCB.20.8.2890-2901.2000. PMID 10733592. 
  7. ↑ OSBORNE, C. K.; BOLDT, D. H.; CLARK, G. M. Effects of tamoxifen on human breast cancer cell cycle kinetics: accumulation of cells in early G1 phase. Cancer Research. 1983-08, roč. 43, čís. 8, s. 3583–3585. PMID 6861130. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 0008-5472. PMID 6861130. 
  8. ↑ COMŞA, Şerban; CÎMPEAN, Anca Maria; RAICA, Marius. The Story of MCF-7 Breast Cancer Cell Line: 40 years of Experience in Research. Anticancer Research. 2015-06-01, roč. 35, čís. 6, s. 3147–3154. Dostupné online [cit. 2023-03-09]. ISSN 0250-7005. (anglicky) 
  9. ↑ BERTHOIS, Y; KATZENELLENBOGEN, J A; KATZENELLENBOGEN, B S. Phenol red in tissue culture media is a weak estrogen: implications concerning the study of estrogen-responsive cells in culture.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1986-04, roč. 83, čís. 8, s. 2496–2500. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.83.8.2496. PMID 3458212. (anglicky) 
  10. ↑ BINDAL, Rajeshwar D.; KATZENELLENBOGEN, John A. Bis(4-hydroxyphenyl)[2-(phenoxysulfonyl)phenyl]methane: isolation and structure elucidation of a novel estrogen from commercial preparations of phenol red (phenolsulfonphthalein). Journal of Medicinal Chemistry. 1988-10, roč. 31, čís. 10, s. 1978–1983. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 0022-2623. DOI 10.1021/jm00118a020. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Buněčná_linie_MCF-7&oldid=23218407“