Zobrazení zdroje stránky Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad

'''Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad''' nově definovala pojmy [[kyseliny]] a [[Zásady (chemie)|zásady]]. Tím rozšiřuje velmi úzce definovanou teorii [[Arrheniova teorie kyselin a zásad|Arrheniovu]]. Navrhli ji nezávisle na sobě dánský fyzikální chemik [[Johannes Nicolaus Brønsted]] a anglický fyzikální chemik [[Martin Lowry|Thomas Martin Lowry]] v roce [[1923]]. Později byla publikována obecnější [[Lewisova teorie kyselin a zásad|Lewisova teorie]].

== Podstata Brønstedovy–Lowryho teorie kyselin a zásad ==
Arrheniova teorie definuje kyseliny a zásady jen jako látky, které ve vodě ionizují za vzniku [[Vodíkový kationt|vodíkových kationtů]] respektive hydroxydových aniontů a opomíjí vliv [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]] a další chemické interakce, což je velmi omezující pojetí.

Brønstedova–Lowryho teorie, naproti tomu, považuje za kyselinu látku, která je schopna odevzdat [[proton]] (je donorem protonu) a za zásadu považuje látku, která je schopna proton přijmout ( je akceptorem protonu). Každá kyselina je spojená s odpovídající zásadou, s kterou tvoří tzv. konjugovanou dvojici. To v důsledku znamená, že látka nebo iont, která je v jednom konjugovaném páru kyselinou, může být v jiném konjugovaném páru zásadou – může být donorem i akceptorem protonu v závislosti na vlastnostech druhého člena konjugované dvojice. Kyselinami a zásadami mohu tedy být nejen elektroneutrální molekuly (klasické kyseliny a zásady), ale i některé ionty. Kyselinou mohou být např. kationty jako H<sub>3</sub>O<sup>+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup> a jiné, a některé komplexní kationty kovů např.: [Al(H<sub>2</sub>O)<sub>6</sub>] <sup>3+</sup> a také anionty vícesytných kyselin jako např.: HSO<sub>4</sub><sup>−</sup>.  Zásadami zase mohou být některé kationtové komplexy kovů jako [Al(H<sub>2</sub>O)<sub>5</sub>(OH)] <sup>2+</sup> a anionty kyselin včetně OH<sup>−</sup>. Kromě toho některé látky mohou vystupovat jako kyseliny i zásady, např.: H<sub>2</sub>O, HSO<sub>4</sub><sup>−</sup> a jiné. Takové látky nazýváme [[Amfoterita|amfoterní]].  V podstatě platí, že charakter kyselin respektive zásad se projeví až po spojení s druhým členem konjugované dvojice tedy zásadou respektive kyselinou. V roztoku donor volné protony odštěpí až v přítomnosti akceptoru – oba děje probíhají současně.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Gažo
| jméno = Ján
| příjmení2 = a kolektiv
| titul = Všeobecná a anorganická chémia
| vydání = 2
| vydavatel = ALFA
| místo = Bratislava
| rok vydání = 1978
| počet stran = 808
| strany = 211 –218
}}</ref>

Pro zdůraznění funkce protonu v acido-bazických reakcí se tyto reakce někdy označují jako protolytické.

== Kyseliny ==
Podle této teorie jsou kyseliny látky, které mají schopnost odštěpit svůj proton (H<sup>+</sup>). Kyselina je tedy donor (dárce) protonu.

HA ⇌ H<sup>+</sup> + A<sup>−</sup>    —  Podle toho, co je uvedeno výše, je v tomto příkladu konjugovaného páru HA kyselinou a A<sup>–</sup> zásadou. Obdobně níže.

H<sub>2</sub>O⇌H<sup>+</sup> + OH<sup>−</sup>   <br />HCl ⇌ H<sup>+</sup> + Cl<sup>−</sup><br />HNO<sub>3</sub> ⇌ H<sup>+</sup> + NO<sub>3</sub><sup>−</sup>

== Zásady ==
Podle této teorie jsou zásady látky, které mají schopnost vázat proton. Zásada je tedy akceptor (příjemce) protonu.

B<sup>–</sup> + H<sup>+</sup> ⇌ HB        — Tento konjugovaný pár tvoří B<sup>–</sup> jako zásada a HB jako kyselina.

HB + H<sup>+</sup> ⇌ H<sub>2</sub>B<sup>+</sup>      —  Zde je HB zásadou a H<sub>2</sub>B<sup>+</sup> kyselinou. A obdobně v dalších příkladech.

H<sub>2</sub>O + H<sup>+</sup> ⇌ H<sub>3</sub>O<sup>+</sup>

NH<sub>3</sub> + H<sup>+</sup> ⇌ NH<sub>4</sub><sup>+</sup>

== Shrnutí ==
Látky se chovají jako kyseliny jen v přítomnosti zásady a naopak. Voda (H<sub>2</sub>O) se chová jako zásada i kyselina, tj. přijímá proton, vznikne [[Oxoniový ion|oxoniový]] kation H<sub>3</sub>O<sup>+</sup>, nebo ho odštěpuje za vzniku hydroxidového aniontu. Stejně tak mnoho jiných látek (sloučenin i iontů) může být v některých reakcích kyselinou a v jiných zásadou.<ref name=":0" />

== Reference ==
<references />
{{Autoritní data}}

{{Portály|Chemie}}

[[Kategorie:Teorie kyselin a zásad]]