Bratská vodní elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bratská elektrárna
Poloha
StátRusko
KrajIrkutská oblast
MěstoBratsk
Souřadnice
Hydrologické údaje
Povodí řekyAngara
Roční průtok2 814 m³/s
Hráz
Typ hrázegravitační betonová
Výška hráze125 m
Délka hráze1 430 m
Vodní nádrž
Rozloha32 140 000 ha
Délka345 km
Max. šířka15 km
Max. hloubka103 m
Objem nádrže maximální89,3 km³
Vodní elektrárna
Výkon současný4 500 MW
Roční výroba22 600 GWh
Typ turbínyFrancis
Počet turbín18 × 250 MW
Ostatní
Stavprůtoková
Začátek výstavby1954
Dokončení1966

Bratská vodní elektrárna  (rusky Братская ГЭС) je vodní elektrárna na řece Angara v centrální části Sibiře. Byla vybudována jako druhý stupeň angarské kaskády po Irkutské elektrárně. V časovém sledu byla po ní na angarské kaskádě dostavena Usť-Ilimská a Bogučanská elektrárna. Bratská elektrárna je třetí nejvýkonnější vodní elektrárnou v Rusku a v době od zprovoznění druhé soustavy energobloků v roce 1963 do roku 1971 byla nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě. V roce 1971 ji překonala Krasnojarská vodní elektrárna na Jeniseji.

Stavba přehrady probíhala v letech 1954 - 1966. Bratská přehradní nádrž se začala napouštět v červnu 1961. První dodávka do elektrické sítě se uskutečnila v listopadu 1961.

Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]

Stavební celek obsahuje tyto části:

gravitační betonová hráz o délce 1 430 m a výšce 125 m, s přelivovou části o šířce 242 m

levobřežní zemní násep o délce 723 m

pravobřežní hlinitopísčitý násep o délce 2 987 m

těleso elektrárny při úpatí hráze o délce 515 m při levém břehu

Na spádu 102 m pracuje 18 Francisových turbín o hltnosti 254 m³/s, které pohání generátory o výkonu 18 x 250 MW. Celkový instalovaný výkon je tak 4 500 MW.

Průměrná roční výroba elektrické energie činí 22,6 miliard kWh. Bratská vodní elektrárna hrála hlavní úlohu v elektrifikaci východní Sibiře a umožnila především vznik a provoz Bratského závodu na výrobu hliníku, který produkuje 30% hliníku v Rusku a odebírá z 75% z veškeré produkce elektrárny.

Po temeni hráze vede Bajkalsko-amurská magistrála a podél tělesa hráze na úrovni hradel přepadových polí vede ve výši 98 m silniční magistrála "Viljuj". Zvykem místních čerstvých novomanželů se stalo upevňování zámků na oplocení této silnice a vhození klíčů do Angary.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]