Bombový útok v Buenos Aires 1994

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bombový útok v Buenos Aires
Památník
Památník
Cílžidovské centrum Asociación Mutual Israelita Argentina (AMIA)
Mrtví lidé85
Zranění lidéasi 300
Datum18. července 1994
MístoArgentina Buenos Aires
Pachateléneznámý
Použité zbraněbomba v autě
Souřadnice

Bombový útok v Buenos Aires byl proveden 18. července 1994 a zahynulo při něm 85 obětí, většinou židovského původu. Při útoku bylo zničeno židovské centrum Asociación Mutual Israelita Argentina (AMIA). Atentát byl nejhorším teroristickým útokem v historii Argentiny. Nikdo za něj nebyl odsouzen.

Útok[editovat | editovat zdroj]

K útoku došlo 18. července 1994 v 9:53 místního času. V dodávce Renault Trafic bylo odpáleno asi 275 kg výbušné směsi obsahující dusičnan amonný. Detonace změnila sedmipatrovou budovu v sutiny. Izrael v následujících dnech do Argentiny vyslal agenty Mosadu a tým forenzních specialistů.

Motivem atentátu bylo podle žalobce Alberta Nismana rozhodnutí Argentiny o zrušení kontraktu, na jehož základě od ní měl Írán získat jaderné technologie a zbraně.[1]

Obvinění Íránu a Hizballáhu[editovat | editovat zdroj]

Vyšetřováním zločinu se zabýval argentinský žalobce Alberto Nisman (1963–2015). Dne 25. října 2006 formálně obvinil íránskou vládu z organizace útoku a libanonskou milici Hizballáh z jeho provedení. Jak představitelé Íránu, tak Hizballáhu jakýkoli podíl na atentátu odmítli.[2] V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu, mezi něž patří bývalý íránský ministr obrany Ahmad Vahídí,[3] dále vojenský šéf Hizballáhu Imád Mugníja nebo íránský politik a r. 2009 kandidát na prezidenta Mohsen Rezáí.

Počátkem roku 2015 Nisman obvinil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner z krytí pachatelů zločinu. Dne 14. ledna uvedl, že požádal soudce, aby zahájil vyšetřování prezidentky a také ministra zahraničí Héctora Timermana.

Tito politici podle něj s Íránem v roce 2013 uzavřeli tajnou dohodu. Jejím smyslem bylo očistit sedm podezřelých a ututlat podíl íránské vlády. Pak by se mezi oběma zeměmi mohla rozjet jednání o dodávkách ropy za obilí. „Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ uvedl Nisman. Vláda jeho tvrzení označila za absurdní a směšné. Dne 18. ledna 2015 – tedy den předtím, než měl vysvětlit svá obvinění a předložit důkazy – byl nalezen mrtev.[3]

Útok na izraelskou ambasádu v Buenos Aires, 1992[editovat | editovat zdroj]

K útoku na židovské centrum AMIA došlo zhruba dva roky po sebevražedném atentátu na izraelskou ambasádu v Buenos Aires. Tehdy – 17. března 1992 – útočník najel do budovy ambasády automobilem naloženým výbušninami. Zahynulo 29 civilistů, z toho 25 Argentinců a čtyři Izraelci. Dalších 242 lidí bylo zraněno. K atentátu se přihlásila proíránská Organizace islámské svaté války, podle níž šlo o odplatu za vraždu spoluzakladatele Hizballáhu, šajcha Músávího.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Argentinian Prosecutors Charge Iran, Hizballah In 1994 Bombing. RFE/RL [online]. 2006-10-26. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Iran charged over Argentina bomb. BBC [online]. 2006-10-25. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Argentinský žalobce obvinil prezidentku z krytí teroru, našli ho mrtvého. iDNES.cz [online]. 2015-1-19. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]