Bohuslav Houfek
| Bohuslav Houfek | |
|---|---|
| Narození | 17. únor 1919 Heřmanův Městec, okres Chrudim, Pardubický kraj, Česká republika |
| Úmrtí | 18. prosinec 1950 Praha, Česká republika |
| Příčina úmrtí | Trest smrti |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav Houfek (17. únor 1919 Heřmanův Městec – 18. prosinec 1950 Praha) byl členem ilegální odbojové organizace Dr. Eduard Beneš. Byl souzen v 50. letech 20. století v politickém monstrprocesu Kolín, Weiland a spol.
Život a činnost[editovat | editovat zdroj]
Bohuslav Houfek vystudoval obecnou školu a tři třídy občanské školy. Ve vojenské službě dosáhl hodnosti vojína náhradní zálohy. Oženil se s Marií Výbornou, s níž měl dceru. Pracoval jako dělník v továrně ve Varnsdorfu.
Nebyl politicky činným až do roku 1945, tehdy se stává členem KSČ. Ze strany byl vyloučen při prověrkách v roce 1948, kdy strana vylučovala osoby s pochybnou minulostí či s vysokými kariérními cíli.[1]
Zatčení, obžaloba, rozsudek[editovat | editovat zdroj]
Bohuslav Houfek byl obžalován z trestného činu velezrady, vyzvědačství, loupeže a vraždy. Měl být členem ilegální organizace Dr. Eduard Beneš, kterou vedl Bedřich Judytka, jehož byl zástupcem a zároveň byl jeho spojkou. [2] Jeho krycí jméno bylo Johana, později Blažena. Bohuslav Houfek měl sehrát aktivní roli v odsouzení a vraždě Jiřího Daneše-Hradeckého, údajného zrádce.
Dne 5. září 1949 měl jet spolu s Janem Přibylem, Antonínem Hošnou a Jiřím Danešem-Hradeckým za město. Mezi obcemi Falkov a Kytlice měl Antonín Hošna nafingovat poruchu automobilu. Při roztlačování auta měl Bohuslav Houfek využít situace a střelit zezadu Jiřího Daneše-Hradeckého. Jeho tělo mělo být následně svlečeno a odtaženo k potoku, kde bylo zakopáno.[3] Bohuslav Houfek se účastnil i dalších aktivit organizace jako například loupežného přepadení či převedení odsouzeného nacisty Pfeifera přes hranice.
Bohuslav Houfek byl odsouzen k trestu smrti. Proti rozsudku se odvolal, ale Nejvyšší soud v Praze rozsudek Státního soudu z 21. července 1950 v plném rozsahu potvrdil (odvolání, projednávané 29. srpna 1950, bylo zamítnuto jako bezdůvodné). Bohuslav Houfek byl převezen spolu s ostatními odsouzenými do pankrácké věznice v Praze den po vynesení rozsudku.
Popraven byl ve tři čtvrtě na osm ráno 18. prosince 1950 na Pankráci. Manželka Bohuslava Houfka, Marie, žádala o tělo svého manžela a jeho osobní věci. Jediné, co získala od Pohřební služby hlavního města Prahy, byly fotografie.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JOKLOVÁ, Kateřina. . Liberec, 2008 [cit. 27. 05. 2023]. 168 s. Diplomová práce. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Kateřina Lozoviuková-Kočová. s. 35-37. Dostupné online.
- ↑ Dr. Eduard Beneš – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ JOKLOVÁ, Kateřina. Liberecký monstrproces Emil Weiland a spol. In: Fontes Nissae. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-7372-553-2. S. 134-135.