Roku 755 vypověděl byzantský císařKonstantin V. Kopronymos dříve dohodnuté placení tributu bulharské říši, čímž vyprovokoval válku mezi Byzancí a Bulhary. Díky byzantskému vítězství v bitvě u Markelli získal císař zpět od bulharského chána Vinecha z rodu Ukil některá ztracená území, to mu ale nestačilo.[1] O čtyři roky později podnikl nové tažení, během něj však byl v bitvě ve Veregavském průsmyku poražen. Vinech v nastalé situaci nedokázal využít příležitosti a namísto toho navrhl Byzantincům mír.[2] To mu vysloužilo nepřátelství skupiny bulharských bojarů, kteří jej svrhli a provolali novým vládcem Telece z klanu Ugain, jenž se záhy vydal na tažení proti Byzanci.[1]
Zatímco Telecovo vojsko plenilo Thrákii, Konstantin V. připravil odvetný úder a na přelomu června a července zaútočil na Bulhary poblíž Anchiala (Pomorje). Po bitvě trvající celý den bylo bulharské vojsko poraženo a bulharští zajatci odvedeni do byzantského hlavního města Konstantinopole a pobiti.
Porážka vyvolala v Bulharsku nový vnitropolitický konflikt, jenž stál Telece život. Novým bulharským chánem byl prohlášen Sabin z původní dynastie Ukil, jež se tak opět dostala k moci.
„
Bulhaři, kteří se vzbouřili, zabili Telece spolu s jeho vojvody, a provolali [chánem] Sabina, Kormisošova zetě
