Bit (nástroj)
Šroubovací bit nebo šroubovací nástavec je označení pro výměnné hlavice používané ke šroubování vsazením do rukojeti nebo elektrického nářadí jako je akušroubovák nebo vrtačka s regulací otáček. Pro nasazení je bit opatřen vnějším šestihranem o rozměru 6,3 mm (přesněji 6,35 mm, 1/4 palce), na rozdíl od nástrčkového klíče na matice, kde se zpravidla používá vnitřní čtyřhran.
Šestihranná stopka bitu je zpravidla krátká (C6,3) nebo prodloužená s krčkem (E6,3). Na rozdíl od šroubování do měkkých materiálů (např. dřevo), kde při šroubování kroutící moment narůstá postupně, je u tvrdých materiálů (např. ocel) prudký nárůst momentu na konci šroubování a používají se proto speciální bity s tlumící zónou.[1]
Drážkový profil bitu musí odpovídat drážce použitého šroubu, například plochá drážka, různé typy křížové drážky (Phillips, Pozidriv ad.), vnitřní šestihran (inbus) nebo torx. Kvalita bitu záleží na přesnosti výroby a použitých materiálech, kvalitní bit má houževnaté jádro a tvrdou povrchovou úpravu, např. nitridování titanem. Dále se pro snížení možnosti vysmeknutí z drážky používají bity povrstvené částečkami diamantu a pro zachování korozivzdornosti nerezových šroubů nerezové bity.[1]
Výhody a nevýhody
[editovat | editovat zdroj]- K výhodám patří
- nízká cena
- k uložení je třeba málo prostoru
- malá hmotnost
- stejné bity je možné použít v různých přístrojích nebo držácích
- jsou snadno vyměnitelné a nahraditelné
- Za nevýhody lze považovat
- pro hluboko zapuštěné šrouby příliš velký průměr nástroje
- obtížně regulovatelný záběr, zvlášť u velmi malých šroubů
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TŮMA, Jan. Elektronářadí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Columbus, 2003. 236 s. ISBN 80-7249-148-2. Kapitola Šroubováky, s. 44.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bit (nástroj) na Wikimedia Commons