Bezpečnost práce v Číně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čína má největší pracující populaci na světě, v roce 2018 to bylo 776 milionů pracovníků[1], a právě bezpečnost práce je nezbytná pro to, aby si země udržela sociální stabilitu a rozvíjela národní hospodářství. V Číně je regulována zejména Státní správou bezpečnosti. Čína podniká řadu kroků ke zlepšení pracovní bezpečnosti, a to například přijetí nového zákona o bezpečnosti na pracovišti, vydaného v roce 2014. Tento zákon nahradil verzi z roku 2002. Na zlepšení situace se podílí také reformovaný systém pokutování zaměstnavatelů v případě nedodržování bezpečnostních nařízení a opatření. Informace k tomuto pokutovému systému jsou součástí výše zmiňovaného zákona, konkrétně článku 109. Výše pokutované částky je zákonem stanovena na $3,250,000 USD u nejzávažnějších případů, pro firmy.[2]

To z Číny dělá zemi, která staví bezpečnost svých zaměstnanců před ziskem.[3][4] Avšak i navzdory neustále se zlepšující situaci a implementaci nových bezpečnostních norem a zvyšování kvality bezpečnostních opatření, dochází stále k vysokému množství pracovních úrazů. Celkový počet hlášených pracovních úrazů do roku 2018 byl 97 500 a 90% hlášených nemocí z povolání byla pneumokonióza. V roce 2018, představovalo z kontrolovaných podniků asi 12 milionů z nich zdravotní rizika, přičemž více než 200 milionů pracovníků bylo vystaveno více zdrojům rizika, například prach, chemikálie a jed.[1] V roce 2019 každý den v Číně zemřelo průměrně 81 lidí na komplikace spojené se zaměstnáním. A právě stavění produktivity před bezpečností bylo častým katalyzátorem těchto komplikací.

Nejrizikovější pracovní odvětví v Číně[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 20. a 21. století byla nejrizikovější prací práce v uhelných dolech, v roce 2002 zde přišlo o život více než 7000 pracovníků. Tato čísla šla rapidně dolů, hlavně díky transformaci ekonomiky z těžkého průmyslu do jiných odvětví, zejména průmyslu lehkého a služeb.

Aktuálně je nejrizikovějším odvětvím stavební průmysl, ve kterém zaznamenáváme vice než jednu třetinu všech pracovních úrazů v Číně, dalším rizikovým odvětvím jsou například rozvážkové služby, primárně ty fungující v logistickém sektoru a ty na rozvoz jídla.[5]

Bezpečnost ve stavebnictví[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo krizového řízení (MEM) vysvětluje zhoršující se bezpečnostní situací ve stavebnictví chaotickým systémem subdodávek a pokračující neschopnosti dodavatelů dodržovat základní bezpečnostní zákony a předpisy. Dále také MEM uvádí jako problém a riziko, práci přes letní, v Číně, záplavové období.

Stavebnictví také v porovnání s ostatními odvětvími nezaznamenalo tak dramatický technologický pokrok, a stále se jedná o odvětví s vysokou mírou aktivních pracovníků a relativně malou robotizací.

Na základě šetření, prováděného MEMem, bylo zjištěno, že převážná většina nehod se týká kolapsů techniky, jako například lešení a žebříků, dále potom pádů pracovníků z výšku, nebo pádů předmětů na pracovníky.

Bezpečnost v tomto odvětví není na úrovni na které by měla být, a která je vymezena novým zákonem o bezpečnosti na pracovišti.[6]

Medializace pracovních úrazů ve stavebnictví[editovat | editovat zdroj]

Pracovní úrazy ve stavebnictví jsou brány jako rutinní a běžná záležitost, nedostává se jim tedy téměř žádného mediálního prostoru.

Za nízkou mírou medializace stojí to, že v případě nehody je zraněno jen malé množství lidí, čímž se situace stává pro média neatraktivní. Počty zraněných při jednotlivých incidentech zřídka přesahují jednotlivce.[6]

Bezpečnost ve stavebnictví v číslech[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2019 bylo oznámeno, že počet pracovních úrazů a úmrtí v Číně se za rok 2019 snížil o 20,3 procent a počet úmrtí o 18,5 procent, v porovnání se stejným časovým úsekem minulého roku.

Za rok 2018 došlo k 49 000 pracovním úrazům a 34 600 smrtelným úrazů. To odpovídá zhruba 4,5 úmrtím na 100 000 zaměstnanců.[7]

Bezpečnost rozvážkových služeb v číslech[editovat | editovat zdroj]

Podle statistik z roku 2017, je v Šanghaji co 2,5 dne zaměstnanec rozvážkové služby zabit nebo vážně zraněn při dopravní nehodě, v nedalekém Nan-ťingu je 18 dopravních nehod spojených se zaměstnanci těchto služeb každý den.[5]

Na vině je zejména přepracovanost.

I zde platí nízké mediální pokrytí případů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LANCET, The. Improving occupational health in China. The Lancet. 2019-08-10, roč. 394, čís. 10197, s. 443. PMID 31402011. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(19)31799-4. PMID 31402011. (English) 
  2. THE WINDSDOR CONSULTING GROUP, INC. Occupational Health and Safety in China. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. HE, Xueqiu; SONG, Li. Basic Characteristics of Work Safety in China. Procedia Engineering. 2011-01-01, roč. 26, čís. ISMSSE2011, s. 1–9. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. ISSN 1877-7058. DOI 10.1016/j.proeng.2011.11.2133. (anglicky) 
  4. Protecting Worker Safety In China: Why It Matters - Employment and HR - China. www.mondaq.com [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  5. a b Work safety. China Labour Bulletin [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b China’s most dangerous industry is getting more dangerous. China Labour Bulletin [online]. 2018-08-21 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Work accidents and deaths in China fall but familiar failings remain. China Labour Bulletin [online]. 2019-10-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)