Berlova vápenka
| Berlova vápenka | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Třemošnice,  Česko |
| Ulice | U Vápenky |
| Souřadnice | 49°52′34,68″ s. š., 15°34′15,6″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101045 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berlova vápenka u města Třemošnice, známá též jako Vápenka Závratec, je cenná technická a kulturní památka, dokládající místní průmyslovou tradici a historii. Jde o evropskou raritu – 150 let starou výrobnu vápna, ke které vedla 5 km dlouhá lanová dráha. V letech 2009–2010 provedlo město Třemošnice s podporou Evropské unie rekonstrukci vápenky, která dnes slouží veřejnosti jako muzeum železnohorského vápenictví.
Historie vápenky[editovat | editovat zdroj]
S výstavbou vápenky v Závratci bylo započato v roce 1880, krátce nato tu byla zahájena výroba. Vápenka vznikla v severní části Železných hor, bohatých na vápenec, a proto zde dříve bylo podobných vápenek více.[1] V letech 1891–1892 došlo k přestavbě vápenky majitelem Berlou do dnešní podoby. Doprava suroviny, vápence, byla prováděna nákladní lanovou košíkovou dráhou z Prachovic, kde se vápenec těžil. Lanovka měřila 5 kilometrů a patřila svého času k nejdelším v Čechách; cesta suroviny z Prachovic do Závratce trvala 50 minut. Po roce 1950 však byla v Prachovicích vybudována velká vápenka a cementárna a stavba tohoto podniku vedla k zastavení provozu ve starých vápenkách v okolí. V roce 1960 vyhasly i pece v Závratci. Pak již objekt Berlovy vápenky chátral a jeho majitelem se stalo město Třemošnice.[1]
Od května 2004 je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
V posledních letech byl několikrát proveden pokus o rekonstrukci třemošnické vápenky, toto úsilí ale vždy ztroskotalo na penězích. Město Třemošnice vynaložilo několikaleté úsilí na přípravu projektu, rekonstrukci a získání finanční částky. Vše se změnilo, když bylo 80 procent investic získáno z finančních prostředků Regionálního operačního programu NUTS II – tedy z fondů Evropské unie. V letech 2009–2010 tak mohla proběhnout rekonstrukce vápenky, na které se mimo EU podílelo též město Třemošnice a firma Holcim Prachovice.
Náklady na rekonstrukci takzvané malé vápenky, rozdělené na tři etapy, dosáhly 24 milionů korun.[3] Práce provedla brněnská firma Matoušek, která vápenku zrekonstruovala do podoby v jaké byla při ukončení výroby. Dne 19. července 2010 byla technická památka otevřena veřejnosti.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Vápenka Závratec [online]. 2008 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-03]. Identifikátor záznamu 858316714 : vápenka Berlova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Vápenka v Třemošnici ožije v červnu [online]. Český rozhlas, 2010-05-10 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Filip. Slavnostní otevření vápenky v Třemošnici 19.6.2010 [online]. Český rozhlas, 2010 [cit. 2010-06-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOLEKTIV AUTORŮ. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV.. [s.l.]: Libri, 2004.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berlova vápenka na Wikimedia Commons - Železnohorské vápenictví
- Fotogalerie
