Barevná hloubka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Barevná hloubka je termín používaný v počítačové grafice, který popisuje počet bitů použitých k popisu určité barvy nebo pixelu v bitmapovém obrázku nebo rámečku videa. Toto pojetí je také známé jako počet bitů na pixel, zejména je-li uvedeno spolu s počtem použitých pixelů. Větší barevná hloubka zvětšuje škálu různých barev a přirozeně také paměťovou náročnost obrázku či videa.

Používané barevné hloubky[editovat | editovat zdroj]

  • 1bitová barva (21 = 2 barvy) také označováno jako Mono Color (nejpoužívanější je, že bit 0 = černá = a bit 1 = bílá )
  • 4bitová barva (24 = 16 barev)
  • 8bitová barva (28 = 256 barev)
  • 15bitová barva (215 = 32 768 barev) také označováno jako Low Color
  • 16bitová barva (216 = 65 536 barev) také označováno jako High Color
  • 24bitová barva (224 = 16 777 216 barev) také označováno jako True Color
  • 32bitová barva (232 = 4 294 967 296 barev) také označováno jako Super True Color (někdy také jako True Color)
  • 48bitová barva (248 = 281 474 976 710 656 = 281,5 biliónů barev) také označováno jako Deep Color

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Lidské oko je velmi kvalitní orgán a dokáže od sebe odlišit až čtyři miliardy různých odstínů[zdroj?]. Na základě toho jsou už barvy True Color („pravé“ barvy) považovány za vhodné pro kvalitní tisk fotografií v barevných časopisech.

Barevné komponenty pixelu[editovat | editovat zdroj]

Pro ukládání a zpracování obrazových dat se nejčastěji používá barevný model RGB nebo RGBA, kde jednotlivé komponenty značí R červená, G zelená, B modrá a A tzv. alfa kanál pro průhlednost.

Barevná hloubka Počet bitů komponenty
počet bitů R G B A
8bit1 3 3 2 -
16bit2 5 6 5 -
18bit3 6 6 6 -
24bit 8 8 8 -
32bit 8 8 8 8

1 indexovaná barva s paletou 3-3-2

2 toto je nejčastější rozložení pro 16bitovou hloubku, možné jsou i jiné kombinace např. RGBA [5 5 5 1]

3 nativní barevná hloubka grafické karty VGA

Indexovaná barva[editovat | editovat zdroj]

2bitový obrázek s indexem barev. Barva každého pixelu je určena číslem; každé číslo odpovídá barvě palety.

V případě nízkých barevných hloubek je hodnota většinou indexována v určité barevné mapě nebo paletě. Barvy použitelné v paletě mohou být dány hardwarem nebo modifikovatelné. Pro modifikovatelné položky palety lze zvolit barvu z definované množiny barev. Např. pro zobrazovací zařízení VGA má tato množina 218 = 262144 možných barev.

  • 1bitová barva (21 = 2 barvy) monochromatické, často černobílé
  • 2bitová barva (22 = 4 barvy) CGA
  • 4bitová barva (24 = 16 barev) bylo použito např. EGA a u nejnižšího používaného standardu VGA ve vyšším rozlišení
  • 8bitová barva (28 = 256 barev) VGA v nízkém rozlišení, SVGA

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Pomocí 8bitové indexované barvy lze realizovat paletu 3-3-2, u které se 8 bitů indexu palety rozdělí na díly 3-3-2 bity, kterým se přidělí hodnoty barev červené, zelené a modré (RGB). Důvodem proč 2 bity se přidělí právě modré složce je ten, že lidské oko je na modrou složku nejméně citlivé. Pomocí této palety lze realizovat pseudo-pravé (pseudo-truecolor) barvy v indexovaném obrázku.