Artur I. Bretaňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Artur I. Bretaňský
bretaňský vévoda
Arthur I of Brittany.jpg
Nákres pečeti Artura Bretaňského
Narození 29. března 1187
Nantes
Úmrtí 3. dubna 1203
Dynastie Plantageneti
Otec Geoffroy II. Bretaňský
Matka Konstancie Bretaňská

Artur I. Bretaňský (bretonsky Arthur Plantagenêt, francouzsky Arthur Plantagenêt, 29. března 1187 Nantes - 3. dubna 1203) byl bretaňský vévoda a následník anglického trůnu.[zdroj?]

Život[editovat | editovat zdroj]

Artur jako bretaňský vévoda skládá lenní hold králi Filipovi II. (středověká iluminace)

Artur se narodil na jaře roku 1187 jako pohrobek Geoffroye Plantageneta. Jeho matka byla Konstancie, dcera a dědička bretaňského vévody Conana Bretaňského. Vévoda Geoffroy pobýval v létě 1186 během revolty proti svému otci, anglickému králi Jindřichu II. Plantagenetovi, na francouzském královském dvoře a tam v důsledku náhlé nemoci či zranění při turnaji nečekaně zemřel.[1]

V roce 1190 byl Artur svým strýcem, anglickým králem Richardem Lví srdce, prohlášen dědicem anglického trůnu a anglických teritorií ve Francii.[zdroj?] Richardovým úmyslem bylo, aby po něm následoval synovec Artur a nikoliv jeho vlastní nejmladší bratr, pozdější král Jan Bezzemek.[zdroj?] Artur však anglického trůnu nedosáhl. Byl uvězněn na hradě v Rouenu a zemřel v roce 1203. Neuskutečnil se tak jeho plánovaný sňatek s dcerou Filipa Augusta. Příčina Arturovy smrti ani další její okolnosti nejsou známy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 208.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (francouzsky) André Chédeville, Noël-Yves Tonnerre: La Bretagne féodale XIe-XIIIe siècle, Ouest-France Université, Rennes 1987
  • (anglicky) Judith Everard, Michael Jones a kolektiv: The Charters of Duchess Constance of Brittany and her Family (1171-1221), Boydell Press, Woodbridge 1999 ("Collected here for the first time are the acts of Duchess Constance (1171-1201), her mother, dowager-duchess Margaret of Scotland, Constance's three husbands, and her three children. The subject matter concerns not only Brittany, but also the Breton rulers' extensive lands in England, the Honour of Richmond, and even the countries of Anjou, Maine & Touraine. The charters also cast light on the political power of female rulers")
  • EVERARD, Judith A.. Brittany and the Angevins: Province and Empire 1158-1203. Cambridge : Cambridge University Press, 2000. 242 s. ISBN 0-521-66071-8.  
  • (francouzsky) Michael Jones: La vie familiale de la duchesse Constance – le témoignage des chartes, in: Gwennolé Le Menn, Jean-Yves Le Moing a kolektiv: Bretagne et pays celtiques, langues, histoire, civilisation – Mélanges offerts à la mémoire de Léon Fleuriot (1923-1987), Skol & P. U. Rennes, Saint-Brieuc 1992, str. 349-360
  • (francouzsky) Yannick Hillon: La Bretagne et la rivalité Capétiens-Plantagenêt – un exemple – la duchesse Constance (1186-1202), Annales de Bretagne 1985, str. 111-144

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]