Armator

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Armator
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení17. dubna 1921
Datum zániku1945
Osudkonfiskace
Souřadnice sídla49°50′54,12″ s. š., 18°16′56,25″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armator akciová společnost, byla továrna pro zařízení ústředního topení a zdravotnicko-technická zařízení v Moravské Ostravě, která vznikla v roce 1921.[1] V Ostravě firma vstupovala do silného konkurenčního prostředí, které představovala hlavně firma Ostrak.

Vznik a sídlo[editovat | editovat zdroj]

Firma byla povolena ministerstvem vnitra v 17. dubna 1921.[2][3] Denní tisk informoval, že firma se bude zabývat výrobou a instalací plynovodů a vodovodů, ústředním topením, ventilačními zařízeními, zařizováním pivovarů, výčepů a továren na likéry.[1]

Při vzniku firma uváděla adresu Moravská Ostrava, Sokolská 1545, za Protektorátu Vratislavská 1545.

Od roku 1960 se ulice jmenovala Osvoboditelů, v roce 1992 byla ulice přejmenovaná opět na Sokolskou třídu. 49°50′54″ s. š., 18°16′56″ v. d.

Personální obsazení[editovat | editovat zdroj]

Správní rada:[4]

  • Karl Fried[5]
  • Artur Anninger (dříve Abeles), zeť Karla Frieda, továrník z Moravské Třebové[6]
  • Dr. Ferdinand Pelc[7]
  • Eman Fried
  • Jan Ruby, architekt
  • Ernst Korner, architekt
  • Jaromír Špaček, poslanec

V roce 1933 byl zvolen do správní rady Dr. R. Schlee, prokurista banky pro obchod a průmysl.[8] Již v roce 1934 nahradil Dr. R. Schlee bankovní ředitel O. Königstein.[9]

Provedené práce[editovat | editovat zdroj]

Dodávku a postavení kotle pro ústřední topení provedla firma v roce 1922 ve škole v obci Veveří.[10] O rok později instalovala ústřední topení v továrně na tabák v Novém Jičíně.[11] Firma provedla na jaře 1926 ústřední topení na Masarykově státní vyšší hospodářské škole v Opavě.[12] V témže roce provedla plynovou a vodovodní instalaci v ceně 356 000 Kč v Městských jatkách v Moravské Ostravě[13] a ústřední topení v továrně na tabák v Budišově.[14] O rok později instalovala ústřední topení v továrně na tabák v Sedlci pod Kaňkem.[15]

Stavební práce, financované z veřejných rozpočtů, byly zadávány firmám, které měly nejlepší nabídku. Výsledky soutěží byly často zveřejňovány. Na dodávku ústředního topení v Městské spořitelně v Přerově se přihlásilo 10 firem z Čech a Moravy. Armator nabídl druhou nejnižší cenu.[16] V soutěži o vybavení živnostenské školy pokračovací v Olomouci nabídla firma Armator nejnižší cenu. Na zastupitelstvu dosáhl funkcionář Boháč, že zakázka byla přidělena „domácí" firmě A. Salivar za cenu, kterou nabízela firma Armator.[17] Rada návrh zastupitelstva neschválila a držela se podmínek soutěže.[18]

V roce 1931 provedla firma ústřední topení a vodovod v obecné škole v Přívoze,[19] ústřední topení v sokolovně v Kopřivnici[20] a ústřední topení v nemocnici v Michalovcích.[21] V roce 1933 provedla firma ústřední topení v nemocnici v Zábřehu nad Odrou.[22]

Hospodářské výsledky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 postihl firmu malý odbyt výrobků, a tak došlo k propouštění.[23]

Za rok 1929 byl vykázán zisk 282 000 Kč.[24] Dividendu si akcionáři nevyplatili.[25]

Za rok 1932 vykázala společnost ztrátu 994 Kč.[8]

Za rok 1930 byl vykázán v účetní uzávěrce zisk, protože podnik byl i navzdory stavebnímu útlumu plně zaměstnán.[26]

Za rok 1933 byla vykázána ze dne 29. října 1934 ztráta 5 270 Kč.[27] Výsledek nebyl překvapením, neboť již na začátku roku 1933 došlo k propuštění 80 zaměstnanců. V závodě zůstal pouze ředitel a 15 montérů, kteří pracovali mimo závod.[28] O neuspokojivých poměrech svědčí i zpráva o krádeži svařovací techniky na stavbě nemocnice v Zábřehu nad Odrou, kdy nebylo možno určit den, kdy ke krádeži došlo.[22]

Arizace[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. dubna 1943 byl majetek člena správní rady Artura Abelese, jeho manželky a dvou dětí ukraden nacisty. Tato státní krádež byla zaprotokolována.

Majetek níže uvedených osob, kterým bylo odňato protektorátní členství, byl prohlášen za propadlý podle § 2 vyhlášky o odnětí státní příslušnosti Protektorátu Čechy a Morava ze dne 3. října 1939 ve znění vyhlášky ze dne 19. září 1942:

  • Anninger-Abeles-Artur narozen 23. listopadu 1881 ve Vídni[29]
  • Anninger Irma, rozená Fried, narozená 19. dubna 1890 v Moravské Ostravě
  • Anninger Robert Franz, narozen 5. října 1912 v Moravské Ostravě
  • Anninger Kurt Harry, narozen 11. února 1921 v Moravské Ostravě

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Budovy firmy Armator byly po 2. světové válce využívány pro výcvik učňů depa ČSD.[30]

Firma byla vymazána z obchodního rejstříku dne 26. června 1949.[31]

V roce 1990 bylo vlastníkem budovy Ředitelství SOU, Moravská 2, Ostrava 3 - Hrabůvka.[32]

Kulturní památka[editovat | editovat zdroj]

budova Armator

Dne 12. září 1990 byl podán návrh na prohlášení památkou budovy č.p. 1545 na tehdejší ulici Osvoboditelů 89. Dne 21. prosince 1992 byla budova prohlášena kulturní památkou.[32] Budovu postavila firma Ing. Strassmann, Glogar, Korn, stavební spol. s r. o., se sídlem Pivovarská ulice 30 v Moravské Ostravě. Osoby z názvu společnosti jsou uvedeny v původním Evidenčním listu nemovité kulturní památky z prosince roku 1990 jako autoři návrhu. Funkce architektů Rubého a Kornera ve správní radě nasvědčují tomu, že projekt byl vypracován v jejich projekčních kancelářích.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 nesouhlasilo vedení firmy s průběhem voleb do závodní rady, protože závodní rada byla složena z lidí firmě nepříjemných, většinou mladších živlů. Rozhodčí komise námitky vedení firmy uznalo a nařídilo nové volby.[33]

Dne 25. července 1930 se vloupali do prostor podniku kasaři. Udělali otvor do sejfu, ale k obsahu sejfu se nedostali.[34]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b ŠELEPA, František. Národní hospodář. Lidové noviny. 1921-03-01, roč. 29., čís. 106., s. 11. Dostupné online. 
  2. ↑ Ministerstvo vnitra. Zřízení akciové společnosti. Úřední list Republiky Československé. 1921-04-17, roč. 2, čís. 87, s. 1440. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠELEPA, František. Národní hospodář. Lidové noviny. 1921-04-20, roč. 29., čís. 195., s. 7. Dostupné online. 
  4. ↑ CHYTIL, Alois. Továrny na armatury. Chytilův úplný adresář Československé republiky. S. 381. Dostupné online. 
  5. ↑ FRIED, Karl. inzerát. Streissler's Adressbuch für die politischen Bezirke Mähr.-Ostrau,Mistek, Friedek und Freistadt. 1914, s. 292. Dostupné online. 
  6. ↑ ABELES, Artur. Trauung. Ostrauer Zeitung. 1911-12-23, roč. 1911., čís. 292, s. 7. Dostupné online. 
  7. ↑ HOŘÍNEK, Antonín. foto s popiskem. Těšínský kalendář. 1938, roč. sedmnáctý, s. 80. Dostupné online. 
  8. ↑ a b TŮMA, Ladislav. Průmysl, obchod a živnosti. Národní listy. 1933-09-28, roč. 73., čís. 266., s. 8. Dostupné online. 
  9. ↑ HLOUŽEK, Jan. Akciová společnost Armator. Pozor. 1934-10-30, roč. XLI, čís. 286, s. 8. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠELEPA, František. Městská rada brněnská. Lidové noviny. 1922-09-16, roč. 30., čís. 464, s. 4. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední ředitelství tabákové režie. Vyhláška.. Úřední list Republiky Československé. 1922-12-24, roč. 3, s. 5780. Dostupné online. 
  12. ↑ DRAHNÝ, František. Vznik a vývoj Masarykovy státní vyšší hospodářské školy v Opavě. Výroční zpráva Masarykovy státní vyšší hospodářské školy v Opavě za prvních sedm let. 1927, s. 8. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠELEPA, František. Městská rada moravsko-ostravská. Lidové noviny. 1925-12-02, roč. 33, čís. 603., s. 4. Dostupné online. 
  14. ↑ Ústřední ředitelství tabákové režie. Výsledek veřejné soutěže. Úřední list Republiky Československé. 1926-04-21, roč. 7, s. 1795. Dostupné online. 
  15. ↑ Ústřední ředitelství tabákové režie. Z ústředního ředitelství tabákové režie v Praze. Úřední list Republiky Československé. 1926-10-27, roč. 7, s. 4936. Dostupné online. 
  16. ↑ HAUKE, K. Místní zprávy. Obzor. 1926-01-03, roč. XVII., čís. 2., s. 4. Dostupné online. 
  17. ↑ CEKL, Jan. Městské zastupitelstvo olomoucké. Československý denník. 1932-02-10, roč. XIV., čís. 34., s. 3. Dostupné online. 
  18. ↑ CEKL, Jan. Městská rada v Olomouci. Československý denník. 1932-02-28, roč. XIV., čís. 50, s. 4. Dostupné online. 
  19. ↑ PAVLICA, Tomáš. Z městské rady moravsko-ostravské. České slovo. 1931-06-23, roč. XIV., čís. 168, s. 3. Dostupné online. 
  20. ↑ PAVLICA, Tomáš. Otevření sokolovny v Kopřivnici. České slovo. 1931-06-26, roč. XIV., čís. 171, s. 4. Dostupné online. 
  21. ↑ SYCHRAVA, Lev. Zadané práce. Národní osvobození: příloha Legionářský týden. 1931-08-02, roč. VIII., čís. 210/62, s. 2. Dostupné online. 
  22. ↑ a b ČESKÉ, slovo. Krádež na novostavbě nemocnice. České slovo. 1933-08-09, roč. XVI., čís. 216, s. 4. Dostupné online. 
  23. ↑ ŠELEPA, František. Krise v ostravském kovodělném průmyslu.. Lidové noviny. 1924-09-20, roč. 32., čís. 473., s. 2. Dostupné online. 
  24. ↑ DURĎÁK, František. Hospodářské zprávy. České slovo. 1930-07-17, roč. XIII., čís. 193, s. 4. Dostupné online. 
  25. ↑ TŮMA, Ladislav. Průmysl, obchod a živnosti. Národní listy. 1930-07-17, roč. 70., čís. 194, s. 6. Dostupné online. 
  26. ↑ PAVLICA, Tomáš. Armator, akciová společnost v moravské Ostravě. České slovo. 1931-11-05, roč. iV., čís. 300, s. 4. Dostupné online. 
  27. ↑ VÁŠA, Pavel. Armator. Lidové noviny. 1934-10-30, roč. 42, čís. 546, s. 9. Dostupné online. 
  28. ↑ CEKL, Jan. Ostravský „Armator" propouští. Moravský deník. 1933-02-18, roč. 28., čís. 42., s. 5. Dostupné online. 
  29. ↑ Holocaust Survivors and Victims Database -- Search for Names Results. www.ushmm.org [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  30. ↑ KVÁŠA, Josef. Učňovské dílny ČMD. Moravský večerník. 1945-06-06, roč. XXIV., čís. 70, s. 2. Dostupné online. 
  31. ↑ Zákon 22/1948. Vymazány byly v obchodním rejstříku. Úřední list Československé republiky. 1949-06-26, roč. 30, s. 2399. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Detail dokumentu - G0359445. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  33. ↑ HEINRICH, Arnošt. Neplatná volba závodního výboru. Lidové noviny. 1923-08-07, roč. 31., čís. 391., s. 6. Dostupné online. 
  34. ↑ ŠELEPA, František. Řádění zlodějů v moravské Ostravě. Lidové noviny. 1930-07-26, roč. 38., čís. 372., s. 4. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Armator&oldid=23687849“