Ardotalia
| Římská pevnost Ardotalia (Melandra, Melandra Castle) | |
|---|---|
 Ardotalia – pozůstatky pevnosti | |
| Účel stavby | |
vojenský | |
| Základní informace | |
| Výstavba | okolo roku 75 |
| Zánik | v polovině 2. století |
| Poloha | |
| Adresa | High Peak, Derbyshire, East Midlands,  Anglie |
| Souřadnice | 53°27′9″ s. š., 1°59′17,02″ z. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 1004595 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ardotalia (také Melandra nebo Melandra Castle) je římská pevnost v Gamesley, poblíž města Glossop v anglickém hrabství Derbyshire. Pochází z 1. století a později ji přestavěli z kamene. Pravděpodobně byla opuštěna v polovině 2. století.[1]
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
Pevnost postavila okolo roku 75 (za flaviovské dynastie[2]) kohorta zvaná Cohors Primae Frisiavonum – první kohorta vojáků z kmene Frísů na ostrohu nad řekou Etherow.[1] Důkazem o existenci této jednotky je stavební kámen nalezený v této lokalitě, ale také jiné římské nápisy. Tato jednotka pravděpodobně měla zhruba tisíc mužů, včetně specializovaných řemeslníků pro kvalifikované práce při stavbě pevnosti.[3] Této jednotce pomáhala při stavbě pevnosti třetí kohorta Bracara Augustani. Pravděpodobně šlo o Kelty z kolonie Braga v Portugalsku, kteří zřejmě patřili k XX. legii Valeria Victrix v Chesteru.
Posádka[editovat | editovat zdroj]
I když není známo, která z těchto kohort pevnost hájila, zdá se pravděpodobnější, že to byla 3. kohorta Bracara Augustani, protože tito muži pocházeli z hornatějšího kraje a měli více zkušeností užitečných v terénu kolem pevnosti. Frísové byli z nízko položených území za Rýnem, takže sloužili spíše v podobných oblastech Manchesteru a Northwiche.[3]
První kohorta Frísů byla přítomna také v pevnosti Brocolitia (Carrawburgh) na Hadriánově valu. Důkazem je nápis na oltářním kameni o tom, že optio Maus splatil slib bohyni Coventině. Zda byl slib splněn právě postavením tohoto oltáře, není známo.
Základní popis[editovat | editovat zdroj]
Byla to pevnost pro jednu kohortu – pro 500 mužů, takže potřebovala 6 kasárenských bloků, přičemž v každém byla centurie s 80 muži. Za hradbou na severu byly lázně.[4]
Názvy[editovat | editovat zdroj]
Melandra[editovat | editovat zdroj]
Jméno Melandra je neznámého původu, ale může pocházet od Johna Watsona, rektora Stockportu, který toto místo navštívil přibližně v roce 1771, kdy tam ještě bylo větší množství kamenů.[5]
Zerdotalia[editovat | editovat zdroj]
Jméno Ardotalia je pravděpodobná původní podoba názvu Zerdotalia uvedeného v ravennské Kosmografii.[6][1]
Starověká památka celostátního významu[editovat | editovat zdroj]
Tato pevnost byla prohlášena za starověkou památku celostátního významu (Scheduled Ancient Monument).[7][8] V roce 2020 byla v seznamu ohrožených památek popsána jako pevnost v dosti neuspokojivém stavu.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ardotalia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Melandra Roman Fort | Midlands | Castles, Forts and Battles. www.castlesfortsbattles.co.uk [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-11.
- ↑ Roman Britannia - Ardotalia. www.romanbritannia.co.uk [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-11. Archivováno 11. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Glossop, Melandra Castle Roman Fort. www.glossopheritage.co.uk [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Hanmer 1993
- ↑ Rivet & Smith 1979
- ↑ Melandra Castle Roman fort, High Peak - 1004595 | Historic England. historicengland.org.uk [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ardotalia.jpg#/media/File:Ardotalia.jpg
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ardotalia na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANMER, J.; WINTERBOTTOM, D. The Book of Glossop. 2nd. vyd. [s.l.]: Baron Birch, 1993. ISBN 0-86023-484-3.
- RIVET, Albert Lionel Frederick; SMITH, C. The Place-Names of Roman Britain. London: Batsford, 1979. ISBN 0-7134-2077-4.