Alexandr Zajcev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandr Zajcev
Alexandr Zajcev
Alexandr Zajcev
Narození 2. července 1841
Kazaň
Úmrtí 1. září 1910 (ve věku 69 let)
Kazaň
Povolání chemik
Zaměstnavatel Kazaňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Michajlovič Zajcev, rusky Алекса́ндр Миха́йлович За́йцев (20. června 184119. srpna 1910), byl ruský chemik z Kazaně. Pracoval s organickými sloučeninami. Objevil tzv. Zajcevovo pravidlo, které predikuje složení produktů eliminačních reakcí.

Výzkumná práce[editovat | editovat zdroj]

Zajcev se ve své výzkumné práci soustředil primárně na oblast organozinkové chemie a na syntézu alkoholů. První z takových reakcí ohlásil Butlerov v roce 1863, kdy připravil tert-butylalkohol z dimethylzinku a fosgenu. Zajcev a jeho studenti Jegor Jegorovič Vagner (18491903) a Sergej Nikolajevič Reformatskij (18601934) rozšířili tuto reakci na obecnou syntézu alkoholů pomocí alkylzinkových jodidů. Tato syntéza byla nejlepší metodou výroby alkoholů do příchodu Grignardovy reakce v roce 1901. Práce Reformatského, který používal sloučeniny zinku z alfa-bromesterů, vedla k objevu syntetické reakce (Reformatského reakce), která se používá dodnes. Zajcevovo pravidlo bylo ohlášeno v roce 1875, tedy těsně poté, co se Zajcevův konkurent Markovnikov (který učinil predikci přesně opačnou – viz Markovnikovovo pravidlo) stal profesorem na moskevské univerzitě. Zajcev získal nejednu poctu: byl zvolen členem korespondentem Ruské akademie věd, čestným členem Kyjevské univerzity a po dvě funkční období předsedal Ruské fyzikální a chemické společnosti.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Mikhaylovich Zaytsev na anglické Wikipedii.