Absolutno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Absolutno či absolutum je ve filosofii věčný, nadprostorový a nadčasový prazáklad věcí, povznesený na mnohost věcí, nad protiklad subjektu a objektu, a ne-já, ducha a tělo, často identifikovaný s bohem.

Absolutno je nejvyšší jsoucno, které je základem, poslednou příčinou (prapříčinou) všeho co je. Absolutno je bytí nezávislé od žádného jiného bytí, je nepodmíněné, autonomní, dokonalé a existující samo pro sebe a osobě.[1]

Absolutno (střední platonismus)[editovat | editovat zdroj]

Podle středního platonismu je absolutno počátek i konec všeho, nejvyšší vůle, otec i stvořitel všeho jsoucna, dokonalost sama, zákonodárce a zároveň tvůrce předurčení; konečný cíl lidské existence, která je opět konečným cílem světa všech věcí. Prostřednicvím člověka se mají věci spojit s bohem.[2]

Absolutno (scholastika)[editovat | editovat zdroj]

Podle scholastiky je absolutno Bůh jako bytost, která nezávisí od jiné; stojí v protikladu ke každé relativní existenci a hlavně vůči poznání.[3]

Absolutno (Baruch Spinoza)[editovat | editovat zdroj]

Podle Barucha Spinozy je absolutno Bůh, z kterého je potřeba odvozovat vše.[4]

Absolutno (Georg Wilhelm Friedrich Hegel)[editovat | editovat zdroj]

Základní pojmem Hegelova objektivního idealismu je absolutno. Hegel ho chápal v duchu tradice idealistické metafyziky, která zahrnovala také filosofickou nauku o nejvyšším jsoucnu, které je základem, poslední přičinou a konečným smyslem všeho co je. Pochopil ho jako Boha, tak jak je ve své věčné bytostipřed stvořením přírody a konečného ducha.[5]

Hgelův Bůh je velmi vzdálený vůči všem antropomorfním náboženským představám. Pojem absolutna jako fundamentu všeho jsoucího, přírody i lidské společnosti a dějin, je vysloveně filosofický pojem.

Absolutno (Immanuel Kant)[editovat | editovat zdroj]

Podle Immanuela Kanta je absolutno nemožné dosáhnout, je napoznatelné.[6]

Absolutno (Arthur Schopenhauer)[editovat | editovat zdroj]

Podle Arthura Schopenhauera je absolutno synonymem vůle.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Absolútno [online]. FILIT, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.  
  2. Absolútno (platonizmus stredný) [online]. FILIT, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.  
  3. Absolútno (scholastika) [online]. FILIT, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.  
  4. Encyclopaedia Beliana (A-Belk) [online]. Veda, 1999, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.  
  5. Absolútno (hegel, g. w. f.) [online]. FILIT, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.  
  6. Absolútno (kant, i.) [online]. FILIT, [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.