ATA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Náčrt ATA sběrnice
Popis pinů
Pin 2 Ground
Pin 3 Data 7
Pin 4 Data 8
Pin 5 Data 6
Pin 6 Data 9
Pin 7 Data 5
Pin 8 Data 10
Pin 9 Data 4
Pin 10 Data 11
Pin 11 Data 3
Pin 12 Data 12
Pin 13 Data 2
Pin 14 Data 13
Pin 15 Data 1
Pin 16 Data 14
Pin 17 Data 0
Pin 18 Data 15
Pin 19 Ground
Pin 20 Klíč nebo VCC
Pin 21 DDRQ
Pin 22 Ground
Pin 23 I/O zápis
Pin 24 Ground
Pin 25 I/O čtení
Pin 26 Ground
Pin 27 IOCHRDY
Pin 28 Cable select
Pin 29 DDACK
Pin 30 Ground
Pin 31 IRQ (přerušení)
Pin 32 Nezapojeno
Pin 33 Addr 1
Pin 34 GPIO_DMA66_Detekce
Pin 35 Addr 0
Pin 36 Addr 2
Pin 37 Chip select 1P
Pin 38 Chip select 3P
Pin 39 Aktivita
Pin 40 Ground
ATA konektor.
ATA sběrnice na základní desce

Advanced Technology Attachment (ATA, IDE, PATA) je v informatice název sběrnice, která byla určena pro připojování zařízení k uchovávání dat (pevný disk, optická mechanika). Vytvořena byla v roce 1986 firmou Western Digital. Když byl v roce 2000 uveden nový standard Serial ATA, začalo být kvůli odlišení pro ATA sběrnici používáno označení Parallel ATA (PATA). Zařízení používající standard ATA pak přestala být postupně vyráběna a dnes jím už nejsou základní desky počítačů ani osazovány.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pro standard ATA existuje synonymum IDE. Označení ATAPI je rozšířením ATA protokolu, které po ATA sběrnici umožňuje přenášet SCSI příkazy používané pro připojení optických mechanik (CD-ROM, DVD) nebo vysokokapacitních disketových mechanik. Standard ATA byl postupně vyvíjen až do verze ATA/ATAPI8. Poslední verze ATA standardu umožňuje využít přenosovou rychlost až 133 MB/s.

Propojovací kabel[editovat | editovat zdroj]

Propojovací kabel byl původně čtyřicetižilový. Později byl kvůli navýšení přenosové rychlosti používán osmdesátižilový kabel, avšak zůstal zachován původní čtyřicetipinový konektor (vodiče navíc byly používány pro stínění).

kabel se dvěma konektory

Vývoj ATA sběrnice[editovat | editovat zdroj]

Standard ATA byl postupně vyvíjen:

ATA 1[editovat | editovat zdroj]

  • IDE
  • 2 HDD – master / slave
  • přenosové režimy
    • PIO 0, 1, 2 - 3,3 / 5,2 / 8,3 MB/s
    • DMA 0, 1, 2 – 2,1 / 4,2 / 8,3 MB/s
    • MDMA 0 – 4,2 MB/s

ATA 2[editovat | editovat zdroj]

  • fast ATA, EIDE
  • přenosové režimy PIO 3,4 (11.1, 16.6 MB/s) a MDMA 1,2 (13.3, 16.6 MB/s)
  • blokový přenos – při přerušení se přenese celý blok, pozitivní vliv na rychlost
  • zlepšena identifikace disku (auto detekce)
  • 2 řadiče – 4 zařízení
  • podpora LBA (Logical Block Addressing) 28 bitů

ATA 3[editovat | editovat zdroj]

  • zvýšení spolehlivosti
  • zavedení SMART (Self Monitoring Analysis and Reporting Technology)

ATA/ATAPI 4 (ATA/33)[editovat | editovat zdroj]

  • ATAPI (ATA packet interface)
  • připojení dalších zařízení (CD-ROM)
    • důvod paketového přenosu
  • přenosové režimy UDMA 0, 1, 2 (16.6, 25, 33 MB/s)
  • 80žilový kabel, konektor stále 40pinový
    • přibyl stínící vodič
  • zabezpečení přenosu pomocí CRC
  • nové příkazy
    • mechaniky

ATAPI 5 (ATA/66)[editovat | editovat zdroj]

  • přenosové režimy UDMA 3, 4 (44.4, 66.7 MB/s)
  • nové příkazy
    • vypalovačky

ATAPI 6 (ATA/100)[editovat | editovat zdroj]

  • přenosový režim UDMA 5 (100 MB/s)
  • zavedení LBA 48 s možností adresovat disk s kapacitou až 248 = 128 PiB (144 PB), čímž tím byla prolomena hranice 228 = 128 GiB (137 GB)
  • nové příkazy pro multimédia

ATAPI 7 (ATA/133)[editovat | editovat zdroj]

  • přenosový režim UDMA 6 (133 MB/s)
  • definice SATA

Podpora ATA 150 není normalizována.

Související články[editovat | editovat zdroj]