Ašmjanská vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ašmjanská vysočina (zeleně) na geomorfologické mapě Běloruska

Ašmjanská vysočina (bělorusky Ашмянскае ўзвышша, rusky Ошмянская возвышенность) nebo také Ašmjanská grjada (bělorusky Ашмянскія грады, rusky Ошмянские гряды) je fyzicko-geografický rajón Běloruské pahorkatiny. Ašmjanská vysočina se rozkládá méně či více na území Astravěckého, Ašmjanského, Smarhonského rajónu Hrodenské oblasti, Valožynského a Maladzečanského Minské oblasti.

V severu hraničí s Naračano-Vilejskou nížinou, na jihu s Věrchněněmanskou nížinou, na jihozápadě s Lidskou rovinou, na východě přechází v Minskou vysočinu, na území Litvy je známá jako Medininkų aukštuma. Rozprostírá se od severozápadu k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 40–50 km. Rozloha Ašmjanské vysočiny se pohybuje okolo 4 tis. km². Nad přilehlými rovinami se vyvýšena o 75–150 metrů. Nejvyšší místo dosahuje nadmořské výšky 320 metrů (Milidaŭská hora). Po tektonické stránce se přimyká k Valožynskému příkopu.

V současném systému fyzicko-geografickém členění Běloruska se Ašmjanská vysočina řadí k Centrálnímu okruhu Běloruské pahorkatiny Západoběloruské provincie.

Ašmjanská vysočina severně od obce Losk, Valožynský rajón

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Ašmjanská vysočina je protnuta údolími Ašmjanky, Alšanky a Západní Bereziny, která se vytvořila v době sestupu vody z ledovcových jezer, existujících území Naračano-Vilejské nížiny v období tání Paazjorského ledovce. Horní tok Ašmjanky a Alšanky dolinou o šířce 11 km. Východní část vysočiny, která je oddělena údolím Bereziny, je některými vědci připisována k Minské vysočině.

Hydrologie a klima[editovat | editovat zdroj]

Řeky, které protékají Ašmjanskou vysočinou patří do povodí Němenu. Největší z nich jsou Západní Berezina (s přítokem Alšanka), Ašmjanka (s přítokem Loša), Kljava (s přítokem Haŭja). Průměrná lednová teplota je −6,6 °C, v červenci 17,1 °C. Průměrný úhrn srážek činí 650–700 mm za rok.

Půdy a vegetace[editovat | editovat zdroj]

Na území písčitohlinitých morén a ledovcových písčinách jsou rozšířeny drnově podzolové půdy, ve východní části se nacházejí mnohem plodnější světlé drnově podzolové půdy na sprašových hlínách, v údolních nivách se vyskytují aluviální půdy, v mezivalových depresích a na místech bývalých jezer se vytvořily rašelinné bahnité půdy. Lesy pokrývají 36% území Ašmjanské vysočiny, na svazích rostou borovice a smrky stýkající se s břízami a osikami vyskytují, v depresích se vyskytují olše. Orná půda zabírá 32% území.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ошмянская возвышенность na ruské Wikipedii.