Ignác František Weiss
| Ignác František Weiss | |
|---|---|
| Narození | 1690 |
| Úmrtí | 30. března 1756 (ve věku 65–66 let) Praha |
| Povolání | sochař a řezbář |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ignác František Weiss, častěji František Ignác Weiss[1], (okolo roku 1695 Sulkov (dnes Líně) – 30. března 1756 Praha)[1] byl český sochař přechodu baroka a rokoka.
Život
Pobýval v Praze kde se vyučil u sochaře M. V. Jäckela (1655–1738). S Jäckelovou dcerou se roku 1724 oženil a po jeho smrti převzal roku 1738 Jäckelovu dílnu.[1]
Dílo
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výzdoba oltářů kostela sv. Jiljí a chrámu sv. Víta v Praze.
Kostel sv. Jiljí
Nástup rokoka sochařovo dílo zřetelně ovlivnil. Obecně se projevuje ve zmenšení měřítka oltáře a zpovědnice nábytkového charakteru. Oltář znázorňuje motiv Nanebevzetí - drama baroka se mění v melancholii, avšak stále je patrná extatičnost výjevu (iluze letu - srv. nanebevzetí na oltáři sv. Zikmunda v chrámu sv. Víta).[2]
Krucifix v kostele sv. Jiljí
Nachází se v ochozu.[3] Jde o méně drastické zobrazení umučení Krista (rána v boku přítomna pouze jako atribut). Již neslouží ke kolektivní, ale k soukromé modlitbě.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Prostor: František Ignác Weiss
- ↑ a b Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
- ↑ Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Kampa
Literatura
- TISCHEROVÁ, Jana. František Ignác Weiss : sochař českého pozdního baroka 1690-1756. Praha: Rybka, 2007. 372 s. ISBN 978-80-87067-30-7.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác František Weiss
- http://pamatky.slany.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=99&Itemid=56 Archivováno 27. 5. 2015 na Wayback Machine.
