Vladimír Hejmovský

Vladimír Hejmovský
Vladimír Hejmovský
Osobní informace
Datum narození	30. října 1892
Místo narození	Šiauliai
Datum úmrtí	10. září 1952 (ve věku 59 let)
Místo úmrtí	Praha
Občanství	Československo
Sportovní informace
Sport	dostihy
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír „Voloďa“ Hejmovský (rusky Владимир Александрович Геймовский, 30. října 1892 Šiauliai – 10. září 1952 Praha) byl český armádní důstojník a dostihový jezdec, vítěz Velké Pardubické v roce 1951.

Narodil se v rodině polské drobné šlechty na Litvě, která byla tehdy součástí carského Ruska. Absolvoval Konstantinovskou vojenskou akademii v Petrohradě a v řadách carské armády bojoval v první světové válce i v občanské válce. V roce 1923 emigroval s rodinou do Československa a sloužil v Brně u dělostřelců. V roce 1948 odešel do výslužby, usadil se v Olomouci a začal se naplno věnovat jezdectví.

S klisnou Asjou vyhrál v roce 1951 kvalifikační závod na Velkou Pardubickou, před závodem však Asja zahynula při dopravní nehodě. Opavský lékárník Miroslav Werner pak Hejmovskému svěřil vraníka Salvatora, s nímž skončil v roce 1950 v Pardubicích na šestém místě. Hejmovský na Salvatorovi vyhrál v Piešťanech, byl druhý v Opavě a v 62. ročníku VP zvítězil o půldruhé délky před Junákem s Ferdinandem Palyzou. Překvapením bylo vítězství amatérského jezdce a nováčka, navíc Hejmovskému chybělo devět dní do 59. narozenin a stal se tak nejstarším vítězem v historii Velké Pardubické.

V roce 1952 jezdil Hejmovský na koni jménem Lovec, s nímž vyhrál dvě steeplechase a připravoval se na obhajobu pardubického vítězství, avšak dne 10. září byl nalezen mrtev pod okny policejní služebny v Bartolomějské ulici v Praze. Ví se jen to, že před smrtí byl vyslýchán Státní bezpečností, nepodařilo se však zjistit, jaké byly důvody jeho zadržení ani jestli byl zavražděn nebo šlo o sebevraždu (a jaký byl její motiv). Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydal v roce 1994 k případu následující zprávu: „Pan Vladimír Hejmovský byl 9. 9. 1952 předvolán na informační oddělení Ministerstva národní obrany v Praze, a to na 10. hodinu. Den na to, ve 12.45 hod., spáchal údajně sebevraždu skokem z okna objektu tehdejší StB v Praze 1, Bartolomějské ulici č. 7. Vzhledem k tomuto minimálnímu časovému rozsahu zadržení i nesporně negativnímu přístupu orgánů StB k zachování dokumentace této tragické události, jsme již zpočátku předpokládali, že bude velmi obtížné získání průkazných materiálů."

Literatura

FELDSTEIN, Petr: A život šel dál. 21 tragických příběhů našich sportovců. Nakladatelství Práh, Praha 2012. ISBN 978-80-7252-403-7. S. 102-123