Přeskočit na obsah

Leopoldo Lugones

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopoldo Lugones
Rodné jménoLeopoldo Antonio Lugones Argüello
Narození13. června 1874
Villa de María del Río Seco
Úmrtí18. února 1938 (ve věku 63 let)
Tigre
Příčina úmrtíotrava kyanidy
Místo pohřbeníHřbitov La Recoleta
Povoláníbásník, novinář, esejista, spisovatel a překladatel
Žánrpoezie
Významná dílaLa Guerra Gaucha
Las fuerzas extrañas
Cuentos (Lugones)
OceněníPremio Nacional de Literatura de Argentina (1926)
DětiPolo Lugones[1]
PříbuzníPirí Lugones[2] (vnučka)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leopoldo Lugones

Leopoldo Lugones Argüello (13. června 1874 Villa de María del Río Seco18. února 1938 Tigre)[3] byl argentinský básník[4], prozaik a publicista, představitel uměleckého hnutí Modernismo.

Život

Pocházel z rodiny zámožných a silně katolicky zaměřených statkářů, absolvoval Colegio Nacional de Monserrat v Córdobě. Od roku 1896 žil v Buenos Aires a přispíval do socialistického deníku La Montaña. V mládí se hlásil k anarchismu, byl členem zednářské lóže a vyznavačem teosofie. Později v jeho esejích převládly konzervativní, nacionalistické a antisemitské názory,[5] v roce 1930 podporoval puč krajní pravice, po kterém se stal hlavou státu generálporučík José Félix Uriburu (jeho syn Polo Lugones se stal za tohoto režimu obávaným důstojníkem tajné policie).[6] V roce 1938 spáchal v hotelu El Tropezón v Tigre sebevraždu pomocí kyanidu[7][8]. Příčinou bylo jak rozčarování ze společenského vývoje, tak i nenaplněná láska ke studentce Emilii Cadelago.[9]

Dílo

Byl básnickým souputníkem Rubéna Daría, jeho tvorba nesla prvky romantismu a symbolismu, zejména ve sbírkách Las montañas del oro (Zlaté hory, 1897) a Los crepúsculos del jardín (Stmívání v zahradě, 1905). Napsal románovou historickou fresku La guerra gaucha (Válka gaučů, 1905), kterou v roce 1942 úspěšně zfilmoval Lucas Demare.[10] Inspirován dílem Edgara Allana Poea vytvořil povídkové soubory Las fuerzas extrañas (Podivné síly, 1906) a Fantastické povídky (1926), kterými výrazně ovlivnil proud nazvaný magický realismus, například Jorge Luis Borges označoval Lugonese za svůj literární vzor.[11]

Pocty

Roku 1924[12] mu byla udělena státní argentinská literární cena Premio Nacional de Literatura. Od roku 1928 zastával úřad předsedy Argentinské společnosti spisovatelů. Jeho rodný dům slouží jako muzeum.

České překlady

  • Leopoldo Lugones: Fantastické povídky. Přel. Martina Hulešová. Dauphin, Praha 1999. ISBN 80-86019-95-0

Odkazy

Literatura

Reference

  1. Luz y tinieblas en mi familia, los Lugones. 7. září 2013. Dostupné online. [cit. 2024-05-01].
  2. Suicidios, perversiones y exilio: la tremenda historia de la bisnieta de Leopoldo Lugones y la tragedia de tres generaciones. 1. června 2019. Dostupné online. [cit. 2024-05-01].
  3. Biografía de Leopoldo Lugones In: buscabiografias.com
  4. Biografia de Leopoldo Lugones. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  5. Alberto Acereda - El contradictorio Leopoldo Lugones [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  6. Lugones, familia picana [online]. 2012-08-05 [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. (anglicky) 
  7. ALANIZ, Rogelio. La muerte de Leopoldo Lugones - Opinión [online]. ellitoral.com, 2011-02-23 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  8. Leopoldo Lugones - Biografía de Leopoldo Lugones. www.biografias.es [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. 
  9. ¿Leopoldo Lugones se suicidó en un recreo de Tigre?. www.actualidaddetigre.com [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-04. 
  10. DEMARE, Lucas. La guerra gaucha. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. Leopoldo Lugones: Forward Thinking Science Fiction [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. 
  12. LÓPEZ, María Pia. Lugones: entre la aventura y la Cruzada. [s.l.]: Ediciones Colihue SRL 220 s. Dostupné online. ISBN 9789505812363. (španělsky) 

Externí odkazy