Sanační průtok
Sanační průtok nebo též Minimální zůstatkový průtok (MZP) nebo také hygienický průtok je minimální stálý průtok ve vodním toku pod místem odběru (např. pro vodní elektrárnu, či vodárenské účely), který je nutný pro zachování jeho biologické rovnováhy (ochrana ryb a dalších vodních živočichů). Na jezech bývá řešen buď nehrazeným obtokem, či výřezem ve hraně jezu.
Český vodní zákon definuje minimální zůstatkový průtok jako „průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku“, jeho výši stanovuje vodoprávní úřad.[1] Vychází přitom z metodického pokynu MŽP dle § 36 Zak. 254/2001 Sb.[2], který:
- pro toky s průtokem Q355d < 0,05 m3·s−1 doporučuje dlouhodobou hodnotu neovlivněného Q330d.
- dále pro toky s průtokem Q355d = 0,05–0,5 m3·s−1 doporučuje dlouhodobou hodnotu neovlivněného (Q330d+Q355d) * 0,5.
- dále pro toky s průtokem Q355d = 0,51–5,0 m3·s−1 doporučuje dlouhodobou hodnotu neovlivněného Q355d.
- a pro toky s průtokem Q355d > 5.0 m3·s−1 doporučuje dlouhodobou hodnotu neovlivněného (Q355d+Q364d) * 0,5.
Kdy Q355d rozumíme takový průtok vody v korytě, který by v dlouhodobém průměru protékalo korytem po dobu 355 dnů v roce (obdobně tak Q330d, Q364d apod.).
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 36.
- ↑ Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
