Obora (zámek)
| Obora | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empírový |
| Výstavba | před r. 1581 (tvrz) |
| Přestavba | 17. století (barokní zámek), po r. 1824 (empírový) |
| Zánik | 2004 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Radečtí z Radče, Valdštejnové, Habsburkové |
| Poloha | |
| Adresa | Obora, Chomutice,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′34,22″ s. š., 15°30′38,13″ v. d. |
  Obora (zámek) Obora (zámek), Česko | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Obora stával ve východní části obce Obora, části Chomutic, asi 8 km na západ od Hořic.
Historie
V minulosti stávala na místě Obory obec Radeč, z níž pocházel rod Radeckých. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1581. V roce 1623 se majitelem Radče stal Albrecht z Valdštejna a založil zde rozsáhlou oboru. Z tvrze se stala hospodářská budova a byla začleněna do komplexu hřebčince. V roce 1635, po zkonfiskování Albrechtova majetku, připadla císaři Ferdinandovi III. a v držení Habsburků zůstala do roku 1824. Na konci 17. století prošla tvrz řadou úprav, při nichž byla přestavěna na barokní zámek, v němž sídlili úředníci panství. Ve stejné době je původní název obce nahrazen názvem novým – Obora. V roce 1824 se zámek dostal do vlastnictví podnikatele Josefa Dreslera (1799-1867) z Pecky, který jej nechal přestavět v duchu empíru. V roce 1893 pak zámek od jeho potomků odkoupil továrník Konrád Blaschke z Českého Dubu, který nechal areál v 90. letech 19. století zmodernizovat. V 1. polovině 20. století se tu pak vystřídala řada majitelů, až se v roce 1945 jako konfiskát dostal do rukou státu. Ten sem umístil zemědělské učiliště a po jeho zrušení v 70. letech zde byly byty Státního statku Hořice. Po roce 1989 byl v soukromých rukách a coby neudržovaný chátral. Roku 2004 se část zřítila a ve stejném roce došlo k nařízení demolice.